Komerční prezentace Aktual.: 18.09.2026 09:48
Berlín/Schwerin – V Německu se budou v neděli konat dvoje zemské volby, které by mohly určit další politický osud kancléře Friedricha Merze. Ve východoněmecké spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko o první příčku soupeří strana Alternativa pro Německo (AfD) a sociální demokracie (SPD). AfD už před dvěma týdny vyhrála s rekordním ziskem volby v Sasku-Anhaltsku. V hlavním městě Berlíně podle průzkumů zvítězí strana Levice, šanci obsadit první příčku má ale stále i Merzova Křesťanskodemokratická unie (CDU). Volební debakl CDU by mohl dál zhoršit pozici kancléře, který se potýká s nízkou oblibou u veřejnosti i slábnoucí podporou ve vlastní straně.
Meklenbursko-Přední Pomořansko je spolková země na severovýchodě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 1,6 milionu obyvatel a ze 16 spolkových zemí nejnižší hustotu zalidnění. Největšími městy jsou Rostock se zhruba 200.000 obyvatel a metropole Schwerin se 130.000. K urnám může v neděli přijít 1,3 milionu voličů, poprvé jsou mezi nimi i šestnáctiletí a sedmnáctiletí.
Podle dlouhodobého trendu v průzkumech by volby mohla vyhrát AfD s 35 až 37 procenty hlasů. Meklenbursko-Přední Pomořansko je spolu s Berlínem jedinou východoněmeckou spolkovou zemí, v níž zemská tajná služba místní organizaci AfD neoznačila za prokazatelně pravicově extremistickou. Vede ji jen jako podezřelou z krajně pravicových aktivit. Podle politologa Wolfganga Muna z Rostocké univerzity jsou ale v jejích řadách stejně radikální postavy jako kdekoli jinde, řada z nich vyšla z neonacistické scény. Kandidát AfD na zemského premiéra Leif-Erik Holm je sice umírněný, podle Muna ale v posledních letech přišel ve straně o vliv ve prospěch radikálního křídla.
Od roku 1998 je hlavní vládní silou v Meklenbursku-Předním Pomořansku sociální demokracie (SPD). Její současné premiérce Manuele Schwesigové se v posledních týdnech podařilo náskok AfD v průzkumech výrazně snížit. Podle posledního průzkumu pro stanici ZDF dokonce SPD o procentní bod nad AfD vede. Kdo nakonec volby vyhraje, tak není jasné.
Jisté je naopak, že Merzovu CDU čeká v Meklenbursku-Předním Pomořansku debakl. Poslední průzkumy jí připisují jen šest až sedm procent hlasů. To by byl nejhorší výsledek křesťanských demokratů v jakýchkoli zemských volbách od založení spolkové republiky v roce 1949. Není přitom vyloučeno, že nakonec zůstanou pod pětiprocentní hranicí.
Sociální demokratka Schwesigová nyní Meklenbursku-Přednímu Pomořansku vládne v koalici s Levicí. Podle průzkumu by taková vláda už po volbách většinu neměla. Zvažovanou možností je rozšířit koalici o Zelené. Ti se ale v průzkumech drží kolem pěti procent a není jasné, zda se do sněmu skutečně dostanou. AfD dostatek mandátů na jednobarevnou vládu podle všeho nezíská. Ostatní strany s ní odmítají spolupracovat.
Berlín je německým hlavním městem a zároveň jednou ze 16 spolkových zemí. Žije v něm zhruba 3,9 milionu lidí, téměř milion z nich nemá německé občanství. Volební právo má zhruba 2,5 milionu Berlíňanů a poprvé letos mohou volit i šestnáctiletí a sedmnáctiletí.
V hlavním městě se podle průzkumů o první příčku přetahují Merzova CDU a radikálně levicová strana Levice. V posledním průzkumu agentury INSA měly obě shodně 20 procent hlasů, v průzkumu pro stanici ZDF zveřejněném ve čtvrtek měla Levice 22 procent a CDU o dva body méně. Křesťanské demokraty vede do voleb relativně málo známý Stefan Evers, který v létě nahradil původního lídra, současného primátora Kaie Wegnera. Ten se kandidatury vzdal kvůli kritice, které čelil za způsob, jakým řešil krizi po lednovém žhářském útoku. Úmyslně založený požár v mrazivých teplotách připravil o elektřinu na několik dní 100.000 lidí.
Levice vzešla ze Strany demokratického socialismu (PDS), která byla nástupkyní Sjednocené socialistické strany Německa (SED). SED byla komunistickou státní stranou, jež vládla v letech 1949 až 1989 v NDR. Do voleb v Berlíně ji vede Elif Eralpová, která by se mohla stát první primátorkou Berlína tureckého původu. Levice prosazuje mimo jiné vyvlastnění části bytového fondu velkých koncernů. Po volbách by mohla uzavřít koalici se Zelenými a sociálními demokraty. Vyloučená ale není ani koalice CDU, Zelených a SPD. AfD se do berlínské Poslanecké sněmovny rovněž dostane, podle průzkumů s 18 procenty hlasů. Oproti minulým volbám v roce 2023 by tak svůj zisk zdvojnásobila.
Vítězství AfD v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Levice v Berlíně by bylo černým scénářem pro kancléře Merze, který je už nyní rekordně neoblíbený. V nedávném průzkumu agentury INSA ho podpořilo jen 14 procent dotázaných. Výsledky voleb podle německých politologů jeho pozicí otřesou. Nemusí to ale znamenat, že se jej spolustraníci ihned pokusí z funkce vytlačit. Sám kancléř říká, že mu voliči loni dali mandát vládnout čtyři roky a on je hodlá využít k reformám, které budou řešit problémy země. Průzkumy jsou ale neúprosné. Podle těch posledních by konzervativní unie CDU/CSU získala v celoněmeckých volbách jen 18 až 20 procent hlasů. AfD by dostala 29 až 30 procent, a stala se tak nejsilnější stranou v německém parlamentu.
Volby v Meklenbursku podle nového průzkumu vyhraje sociální demokracie, ne AfD
Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko podle nového průzkumu vyhraje sociální demokracie (SPD), strana Alternativa pro Německo (AfD) skončí s rozdílem procentního bodu na druhém místě. Průzkum institutu Forschungsgruppe Wahlen (FGW) pro veřejnoprávní stanici ZDF je letos první, podle kterého nevyhraje AfD. V Berlíně, kde se rovněž v neděli konají volby, předpovídá průzkum stejné agentury vítězství strany Levice před křesťanskými demokraty (CDU) kancléře Friedricha Merze.
Před dvěma týdny se konaly zemské volby v Sasku-Anhaltsku, které se značným náskokem vyhrála AfD. Zemská tajná služba ji přitom už od roku 2023 vede jako prokazatelně pravicově extremistickou. AfD získala 43,8 procenta hlasů, druhou CDU podpořilo jen 17,2 procenta voličů. Většina průzkumů přitom předpovídala AfD zisk kolem 41 až 42 procent, nanejvýš 43 procent. CDU slibovaly průzkumy 22 až 23 procent.
Průzkumy pro Meklenbursko-Přední Pomořansko, které stejně jako Sasko-Anhaltsko leží na východě Německa, celý letošní rok předpovídaly vítězství AfD. Sociální demokracie současné zemské premiérky Manuely Schwesigové ale v posledních týdnech mocně dotahovala. Nový průzkum pro stanici ZDF je první, který připisuje vítězství ve volbách do sněmu ve Schwerinu sociálním demokratům. Získali by podle něj 37 procent hlasů, zatímco AfD jen 36 procent. FGW udává, že její průzkum je reprezentativní a statistická chyba je mezi dvěma a třemi procentními body.
CDU kancléře Merze si v průzkumu pro Meklenbursko-Přední Pomořansko dál pohoršila, dostala by jen šest procent hlasů. Měla by tedy jen o procentní bod více, než je potřebné pro vstup do sněmu. Byl by to její nejhorší výsledek v jakýchkoli zemských volbách od vzniku spolkové republiky v roce 1949. Byla by to také další tvrdá rána pro autoritu kancléře Merze, který už tak musí odrážet spekulace o svém brzkém konci ve funkci.
Další ránou by pro CDU byla prohra v boji o berlínskou radnici. Podle nejnovějšího průzkumu FGW pro stanici ZDF ale i to hrozí. Levice vedená Elif Eralpovou by mohla získat 22 procent hlasů, zatímco CDU v čele se Stefanem Eversem 20 procent. AfD se podle průzkumu dlouhodobě drží na 18 procentech. Zisk z posledních voleb v roce 2023 by tak zdvojnásobila. Zelení mají v novém průzkumu 15 a SPD 12 procent. Podle žádného průzkumu z posledních dní by nebyla po volbách možná koalice dvou stran. Nejpravděpodobnější je, že Berlínu bude vládnout levicová koalice Levice, Zelených a SPD nebo středová koalice CDU, Zelených a SPD.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
