Komerční prezentace Aktual.: 22.08.2026 09:56
Berlín – Dora Richterová byla první známá osoba, která prodělala úplnou operativní změnu pohlaví. Poslední z několika zákroků podstoupila v roce 1931 v berlínské nemocnici Am Urban. Aktivisté za práva komunity LGBT+ jí nyní před vchodem do kliniky odhalili pamětní desku. Transgenderová průkopnice přitom pocházela z Čech, narodila se v krušnohorské vsi Ryžovna nedaleko Božího Daru. Podle iniciátora pamětní desky Rafaela Nasemanna je příběh Dory Richterové příběhem odvahy a ukazuje, že lidé s jinou sexuální orientací či genderovou identitou byli ve společnosti vždy.
„Dora Richterová byla odvážná. Na místě, kde jí odhalujeme pamětní desku, se podrobila operaci, kterou před tím nikdo nedělal. Nemuselo se to podařit a pak by byla ona tou, která by tím trpěla,“ řekl v rozhovoru s ČTK Nasemann, který působí v queer iniciativě Homolulu Berlin. „Umožnila tím mnoha, mnoha dalším lidem jít stejnou cestou jako ona a podstoupit tranzici,“ dodal. Podle něj byla rodačka z Čech v pravém slova smyslu průkopnicí.
Dora Richterová se narodila v roce 1892 jako Rudolf Richter v krušnohorské vesnici Ryžovně, jejíž pozůstatky leží na půl cesty mezi Božím Darem a Horní Blatnou v Karlovarském kraji. Od dětství se cítila být děvčetem. Později se připojila k potulné herecké společnosti, následně pracovala jako číšnice v Berlíně. V hlavním městě Německé říše se dostala pod ochranu Magnuse Hirschfelda, lékaře a sexuologa, který v roce 1919 založil Sexuologický ústav. Působila u něj jako posluhovačka.
První operaci se Richterová podrobila už v roce 1923, v roce 1931 si nechala amputovat penis, následně podstoupila v berlínské nemocnici Am Urban takzvanou vaginoplastiku čili plastickou operaci pochvy. Stala se tak první známou osobou, která prodělala operativní změnu pohlaví. Po nástupu nacistů k moci v Německu Richterová utekla do Československa, podle historiků zřejmě pomohla emigrovat i dvěma dalším transgenderovým ženám, herečce Charlotte Charlaqueové a malířce Toni Ebelové. Sama Richterová dosáhla už v roce 1934 toho, že jí československé úřady uznaly jako ženu, a nechaly dokonce změnit zápis v církevní matrice.
Druhou světovou válku přečkala Richterová v Ryžovně, která byla součástí obsazených Sudet. Podle dostupných dokumentů a fotografií si přivydělávala paličkováním krajek. Jako Němka se v roce 1946 dostala do odsunu. Po vyhnání z Československa se usadila se v bavorském městě Allersberg, jižně od Norimberku, kde zemřela v roce 1966.
Podle Nasemanna je důležité si osudy lidí, jako byla Dora Richterová, připomínat. „Její příběh mimo jiné ukazuje, že to není žádný nový trend, jak se snaží tvrdit konzervativci nebo krajní pravice. Queer lidé, transgenderoví lidé tu byli vždycky. K Berlínu neodmyslitelně patří už nejméně sto let. A to má ukázat i tahle nová pamětní deska,“ řekl. Upozornil přitom, že po červencovém islamistickém teroristickém útoku v Berlíně, jehož cílem byla manifestace za práva komunity LGBT+, je viditelnost ještě důležitější.
Na možnost, že se pamětní tabulka stane terčem vandalských útoků, Nasemann myslel, a vědomě proto zvolil materiál, který lze velmi snadno nahradit. „Pokud ji někdo zničí, vytrváme a budeme ji nahrazovat vždy, když to bude možné. Tu tabulku už odsud nikdo nedostane,“ dodal.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
