Aktual.: 18.04.2025 14:55
Brusel – Řada střeleb souvisejících s drogami se smrtelnými následky v srdci města, kde sídlí instituce EU, ukázala, jak daleko Brusel klesl: bankrot, násilí a zločiny jsou téměř na denním pořádku, napsal list Politico. Jen se první měsíc a půl letošního roku si 11 střeleb vyžádalo životy dvou lidí a další čtyři osoby utrpěly zranění. Násilnosti přitom neustávají. Další střelba se zraněnými se odehrála tento týden. Útoky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné, podle bruselského deníku ukazují úpadek města a odhalují zoufalou potřebu silného politického vedení. Brusel ale žádné nemá. Po volbách v loňském roce totiž zatím žádná vláda nevznikla.
Belgická politická struktura je velmi složitá a připomíná podle Politica labyrint. Ve vícevrstvém systému vlády má každá úroveň své politické pravomoci a často ji sužují vnitřní boje. Belgičané si volí své zástupce jak do celostátního parlamentu, tak do regionálních sněmů, které reprezentují metropoli Brusel a jednotlivé jazykové oblasti, tedy Vlámsko a Valonsko. Všechny tři regiony mají své vlastní vlády odpovědné za záležitosti, jako je bydlení, doprava a hospodářská politika.
Když jednotlivé vlády fungují, funguje i vše ostatní, když ale ne, dochází k paralýze. A právě v bruselském regionu je tato paralýza obrovská vzhledem k tomu, že devět měsíců po volbách se politici stále dohadují a vláda je v nedohlednu.
Problémy na politické úrovni se ale projevily nejen v koordinaci boje proti zločinu, který sužuje Brusel. Hrozí rovněž zpoždění, pokud jde o stavbu sociálního bydlení a velkých infrastrukturních projektů. Dotace, například pro charitativní organizace, nevládní organizace a kulturní projekty, jsou zmrazené, napsal bruselský server. Stejně tak je zahaleno nejistotou financování center sociální péče, policie a místních úřadů. „Veřejný dluh se hromadí téměř stejně rychle jako pytle s odpadky na špinavých ulicích,“ dodává Politico.
Stávky odborů, učitelů, zaměstnanců ve veřejné či další dopravě, ale i zaměstnanců technických služeb a svozu komunálního odpadu se v Bruselu odehrávají téměř každých 14 dní. Během stávky nefunguje téměř žádná veřejná doprava a právě ani svoz odpadků, pytle s nimi proto zůstávají často i několik dní na ulicích.
„V sázce je skutečně přežití Bruselu jako města,“ citoval bruselský list jednoho z belgických poslanců Christopha De Beukelaera.
Jakmile bude mít belgická metropole své vedení, výzvou číslo jedna pro ni bude dostat pod kontrolu bruselské výdaje. Dluh hlavního města nyní činí více než 14 miliard eur (350 miliard Kč), bez započtení 1,6 miliardy eur z letošního roku. Belgický list Bruzz spočítal, že deficit – tedy rozdíl mezi tím, co město utratí a vydělá – se každý den zvyšuje o čtyři miliony eur (100 milionů Kč).
Centristická politická strana Les Engagés navrhla snížit platy bruselských politiků o 30 procent, dokud nesestaví vládu, a o 40 procent, pokud vláda nebude hotová do června.
Zatím poslední variantou se zdá být menšinová vláda. I její vznik ale podle mnohých není reálný, protože by následně potřebovala souhlas parlamentní většiny jak pro svůj vznik, tak i pro každé jednotlivé rozhodnutí, které přijme. I když by to nebylo ideální, „menšinová vláda by byla stále lepší než žádná vláda,“ uvedl europoslanec z centristické strany Christophe De Beukelaer.
Zatímco vlámsky mluvící obyvatelé převažují nad frankofonními Valony v Belgii jako celku, v Bruselu je tomu naopak. Bruselská vláda nicméně musí mít zastoupení z obou jazykovým skupin. Na obou stranách se přitom musí jednotlivé skupiny politických uskupení dohodnout na vzájemné spolupráci, než uzavřou plnohodnotnou koaliční dohodu. A situace v Bruselu nyní ztroskotala na tom, že francouzsky mluvící socialisté odmítli vládnout s vlámskými nacionalisty ze strany Nová vlámská aliance (N-VA) současného belgického premiéra Barta de Wevera.
Zatímco Belgie je rozdělena do tří regionů, samotný Brusel je rozdělen na 19 čtvrtí. Každá má svého starostu a ti řídí šest policejních sborů spadajících pod celý region, uvedl server Politico.
I vzhledem k nárůstu zločinnosti a nedávným střelbám souvisejícím s obchodem s drogami se již objevují hlasy, že je potřeba tyto síly sloučit. Předseda frankofonního liberálního Reformního hnutí (MR) Georges-Louis Bouchez dokonce už pohrozil, že jestliže se Brusel „nevzchopí“, mohl by se dostat pod kontrolu federální vlády.
