Komerční prezentace Aktual.: 2.06.2026 13:59
Berlín – V Budapešti se 23. června uskuteční schůzka premiérů zemí visegrádské čtyřky (V4). Na tiskové konferenci po setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to dnes řekl nový maďarský premiér Péter Magyar. Podle něj už účast přislíbili polský premiér Donald Tusk, český premiér Andrej Babiš i slovenský premiér Robert Fico. Magyar s Merzem hovořili také o Ukrajině. Maďarský premiér řekl, že Budapešť jedná s Kyjevem o jeho menšinové politice a že je ohledně kompromisu optimistický.
Magyar vedle Evropské unie a Severoatlantické aliance označil spolupráci v takzvané Visegrádské skupině za prioritu maďarské zahraniční politiky. Dodal, že chce formát založit na obnoveném maďarsko-polském partnerství. Do skupiny by se podle něj ale mohly přidat i další země, které by měly zájem. Zmínil Rakousko, Německo, Chorvatsko, Slovinsko či Rumunsko. „Vybudujme společně silnou střední Evropu,“ uvedl Magyar. Merz se na tiskové konferenci k případnému německému zapojení do V4 nevyjádřil. Maďarsko do konce června visegrádské čtyřce předsedá.
Nový maďarský premiér zavítal do Berlína krátce po svém nástupu do funkce a po návštěvách Polska, Rakouska a Bruselu. Merz jeho vítězství ve volbách označil za „hluboký předěl v maďarských dějinách“ srovnatelný s pádem komunistického režimu v roce 1989. Pro mnohé Maďary je Magyar podle německého kancléře zdrojem naděje, což je spojeno i s velkou zodpovědností.
Tématem jednání Merze a Magyara byla také Ukrajina, s níž má Budapešť dlouhodobě napjaté vztahy kvůli sporům o jazyková, kulturní a vzdělávací práva maďarské menšiny v Zakarpatské oblasti. Podle Magyara nyní obě země jednají a rozhovory jsou pozitivní. „Jsem optimistický,“ poznamenal. Na počátku příštího týdne by se chtěl maďarský premiér setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Mohlo by se podařit otevřít „novou kapitolu maďarsko-ukrajinských vztahů“. Nástupce Viktora Orbána, který měl s Kyjevem krajně napjaté vztahy, zároveň zdůraznil, že „Maďarsko nebude na Ukrajinu posílat ani vojáky, ani zbraně“.
Orbánova vláda obviňovala Kyjev z diskriminace maďarské menšiny a tvrdila, že Ukrajina vzala některými zákony tamním Maďarům jejich práva. Budapešť mimo jiné požadovala, aby si školy opět mohly zvolit maďarštinu jako vyučovací jazyk, aby žáci dostali možnost skládat maturitu v maďarštině a aby příslušníci maďarské menšiny mohli používat maďarštinu ve veřejném životě. Na západě Ukrajiny podle údajů z doby před ruskou invazí v únoru 2022 žilo asi 100.000 Maďarů.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
