Komerční prezentace Aktual.: 7.02.2025 11:25
Praha – V Česku se loni ubytovalo asi 22,8 milionu turistů, což je meziročně o 3,8 procenta více. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Stoupl také počet přenocování, a to o 2,6 procenta na 57,3 milionu nocí. Počet turistů poprvé překonal rok 2019 před začátkem pandemie nemoci covid-19, která značně omezila cestování. Pozitivní zprávou pro cestovní ruch je zejména rostoucí počet cizinců, vracet se začínají i Číňané. V ČR ale podle odborníků stále tráví málo nocí. Tržby ve službách loni meziročně reálně vzrostly o 2,2 procenta, nejvíce v dopravě a skladování. Vrátily se tak k růstu poté, co v roce 2023 zaznamenaly podle revidovaných údajů pokles o 1,6 procenta.
Proti roku 2019 bylo hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Česku loni o 820.000 více a počet přenocování byl o 264.000 nocí vyšší. Původně ČSÚ uváděl, že už v roce 2023 byl počet turistů v Česku mírně vyšší než v posledním předcovidovém roce. Podle nyní zveřejněných aktuálních dat však byl počet turistů za rok 2023 mírně nižší než v roce 2019. Počet turistů ubytovaných v zemi za rok 2019 činil přibližně 22 milionů, z toho 11,1 milionu bylo domácích a 10,9 milionu z ciziny. V Česku tehdy strávili asi 57,03 milionu nocí.
Většina z turistů ubytovaných loni v Česku – celkem 54 procent – byla domácích. Oproti roku 2023 počet jejich příjezdů klesl o 0,7 procenta na 12,33 milionu a množství přenocování se snížilo o 2,2 procenta na 31,78. Podílel se na tom podle statistiků hlavně pokles ve třetím čtvrtletí roku 2024. K celkovému nárůstu počtu turistů v Česku tak přispěli hlavně zahraniční hosté, jejichž počet meziročně vzrostl o 9,7 procenta na 10,49 milionu a strávili v zemi o 9,2 procenta více nocí oproti roku 2023, celkem 25,51 milionu.
Nejvíce turistů loni zavítalo do Prahy, kde se ubytovalo přes osm milionů hostů. Naopak nejméně turistů – zhruba 530.000 – dorazilo do Pardubického kraje. Nejpočetnější turistickou skupinou byli stejně jako v předchozím roce Němci, podle ČSÚ jich přijelo 2,4 milionu. Dalšími nejpočetnějšími skupinami byli Slováci s 899.000 turistů a Poláci s 842.000 turistů. V hotelech, motelech či botelech v třídě do čtyř hvězdiček se v roce 2024 ubytovalo asi 8,2 milionu hostů, v pětihvězdičkových hotelech 1,6 milionu, v penzionech 2,8 milionu a v kempech 1,6 milionu.
Meziročně stoupl počet turistů ve většině regionů Česka. Výjimkou byly Olomoucký, Pardubický a Zlínský kraj, kde oproti roku 2023 ubylo hostů i přenocování. Rovněž do Moravskoslezského kraje dorazilo loni méně turistů, ale ve srovnání s předchozím rokem v regionu strávili více nocí. Snížení množství přenocování navzdory většímu přílivu turistů zaznamenaly Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký a Plzeňský kraj.
Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku se celkový počet příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení v Česku meziročně zvýšil o 7,1 procenta na zhruba 4,99 milionu. Počet přenocování vzrostl o rovných sedm procent na 11,7 milionu nocí. „Meziroční vývoj byl ovlivněn zvýšeným počtem příjezdů jak rezidentů, tak i nerezidentů,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ Roman Mikula. Větší zájem domácí i zahraniční klientely přispěl k nárůstu počtu turistů i přenocování.
Regionálně se počet ubytovaných hostů ve čtvrtém čtvrtletí meziročně snížil pouze v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, ostatní regiony vykázaly růst. Přenocování se zvýšilo také ve většině krajů, pokles statistici evidovali pouze v povodněmi postiženém Olomouckém kraji. U zahraničních hostů počty příjezdů i strávených nocí ve všech regionech stouply. Zahraničních hostů se v posledním kvartále roku ubytovalo v Česku meziročně o 10,7 procenta více, a to 2,59 milionu. Nejvíce zahraničních turistů – téměř 600.000 – přijelo z Německa.
V zařízeních hotelového typu přenocovaly v posledním čtvrtletí loňského roku více než čtyři miliony hostů, kteří v Česku strávili devět milionů nocí. Návštěvnost těchto zařízení tak meziročně stoupla o 7,3 procenta a počet přenocování o osm procent. Penziony vykázaly nárůst počtu návštěvníků o 3,5 procenta na zhruba 525.000 a počet nocí vzrostl o 2,7 procenta na 1,1 milionu.
Odborníci: Počet zahraničních turistů roste, v ČR ale pořád stráví málo dní
Pozitivní zprávou pro tuzemský cestovní ruch je zejména nadále rostoucí počet zahraničních turistů, kteří za ubytování a další služby utrácí více než Češi. Vracet se po pandemii covidu-19 začínají také Číňané. Problémem ale zůstává to, že cizinci v Česku stráví málo dní. Příliš se ani nedaří rozprostřít cestovní ruch do regionů. Vyplývá to z vyjádření analytiků a zástupců oboru, které ČTK oslovila.
„Za klíčové úspěchy minulého roku považuji, že se začala vracet zahraniční klientela a ve čtvrtém čtvrtletí už tvořila nadpoloviční většinu všech turistů. Cizinci často během svých pobytů utrácejí více za ubytování i za služby a nákupy,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Upozornil ale na to, že roste počet návštěv z okolních zemí na jeden až dva dny. „U dlouhých pobytů se nám tolik nedaří, zejména kvůli neefektivní propagaci Česka v zahraničí,“ doplnil.
Cizinců loni do Česka přicestovalo asi o 900.000 více než v roce 2023, řekl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Zvýšený zájem o návštěvu ČR měli především Němci, a vracet se začali dokonce i Číňané, nicméně vzhledem ke krátkosti jejich pobytu zde byla ČR jen součástí poznávacích zájezdů po Evropě,“ řekl.
Zahraniční turisté v Česku podle hlavního ekonoma společnosti BHS Štěpána Křečka strávili v průměru okolo dvou nocí. Mimo Prahu se pak podívalo 38 procent z nich. Poukázal také na to, že zatímco Češi se ubytovávali spíše v levnějších hotelech, cizinci nejčastěji volili hotely se čtyřmi hvězdičkami.
V době, kdy se nedaří průmyslu ani stavebnictví, je cestovní ruch podle Dufka motorem tuzemské ekonomiky. „Cestovní ruch má přitom šanci podporovat ekonomický růst ČR i v letošním roce. Ubytovací kapacity se stále rozrůstají, atraktivní možnosti trávení volného času také. Hlavním úkolem zůstává rozprostřít cestovní ruch více do regionů, a to i mimo hlavní sezonu,“ doplnil.
Tržby ve službách v ČR se loni vrátily k růstu, meziročně stouply o 2,2 procenta
Tržby ve službách v Česku loni meziročně reálně vzrostly o 2,2 procenta, nejvíce v dopravě a skladování. Vrátily se tak k růstu poté, co v roce 2023 zaznamenaly podle revidovaných údajů pokles o 1,6 procenta. V posledním čtvrtletí minulého roku se tržby ve službách ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšily o 2,1 procenta, oproti třetímu čtvrtletí tržby očištěné o sezonní vlivy reálně stouply o 0,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Celoroční tržby ve službách oproti roku 2023 vzrostly o 2,2 procenta. Žádná z dílčích sekcí služeb nevykázala pokles a nejvyšší příspěvek k růstu byl zaznamenán v dopravě a skladování s meziročním zvýšením tržeb o 4,6 procenta,“ uvedl vedoucí oddělení datové podpory statistiky obchodu, služeb a životního prostředí ČSÚ Tomáš Harák.
Minulý rok rostly tržby ve všech čtvrtletích. V prvním kvartále činil růst rovné jedno procento, ve druhém čtvrtletí tržby stouply o 2,5 procenta a ve třetím o necelá tři procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí meziročně tržby po očištění o kalendářní vlivy vzrostly o 2,1 procenta. Stejně jako v celém roce k tomu nejvíc přispěla odvětví dopravy a skladování, kde se tržby zvýšily o 6,1 procenta.
V ubytování se tržby od října do konce prosince snížily o 1,7 procenta, ve stravování a pohostinství vzrostly o půl procenta. V informačních a komunikačních činnostech se tržby ve 4. čtvrtletí zvýšily o 2,8 procenta, zatímco v činnostech v oblasti nemovitostí tržby meziročně stagnovaly. V profesních, vědeckých a technických činnostech tržby klesly o jedno procento, nejvýrazněji se přitom snížily v odvětví reklamních agentur a průzkumu trhu. V administrativních a podpůrných činnostech se tržby v poledních třech měsících loňského roku zvýšily o 2,7 procenta.
Ve srovnání s předchozím kvartálem tržby ve službách ve 4. čtvrtletí po očištění o sezónní vlivy vzrostly reálně o 0,1 procenta. Růst tržeb zaznamenala všechna odvětví s výjimkou profesních, vědeckých a technických činností a informačních a komunikačních činností, konstatoval ČSÚ.
Předloňský pokles tržeb ve službách o 1,6 procenta následoval po dvou letech růstu o 7,6 procenta v roce 2021 a o 8,7 procenta v roce 2022. V covidovém roce 2020, kdy stát výrazně omezoval fungování řady odvětví, se tržby meziročně propadly téměř o 13 procent.
