Komerční prezentace Aktual.: 21.07.2025 11:09
Brusel – Evropský parlament kompletně přepracuje nedávný návrh Evropské komise na nový dlouhodobý rozpočet bloku. V rozhovoru s ČTK to uvedl rumunský europoslanec Siegfried Mureșan z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), který je jedním ze dvou zpravodajů pro takzvaný víceletý finanční rámec (VFR) po roce 2027. Mureșan nesouhlasí s výší sedmiletého rozpočtu, ale ani s tím kolik financí má být určeno například pro zemědělce, na kohezní politiku a rovněž na podporu konkurenceschopnosti EU.
„Evropská komise mě zklamala jak z hlediska obsahu, tak i postupu,“ prohlásil europoslanec. Ačkoli je europarlament rozpočtový orgán, nebyli podle něj poslanci zapojeni do žádné větší debaty předtím, než byl rozpočet zveřejněn. „Měli jsme jen pár obecných diskusí, ale neobdrželi jsme žádnou oficiální dokumentaci. To je první úroveň nespokojenosti. Tou druhou je, že komise navrhuje při plnění rozpočtu snížit roli Evropského parlamentu,“ dodal.
Evropská komise přichází v novém dlouhodobém rozpočtu s mnoha novinkami. Jednou z nich je vznik takzvaných Národních a regionálních plánů partnerství. Tato výdajová oblast – národní obálka pro každý stát – má v sobě zahrnovat finance na společnou zemědělskou politiku, kohezi, ale i migraci. „EK navrhuje, aby se tyto plány partnerství navrhly mezi komisí a členským státem, a poté se o nich hlasovalo v Radě EU bez jakékoli role europarlamentu. To nebudeme akceptovat,“ uvedl lidovecký europoslanec při rozhovoru ve své kanceláři v sídle EP v Bruselu.
Sama by komise podle návrhu měla rozhodovat, i pokud jde o rozdělování peněz z výdajové složky nazvané Globální Evropa (Global Europe). V ní jsou peněžní prostředky určené na rozšiřování EU a rozvojovou a humanitární pomoc. Stejně tak bude mít velkou roli ve správě nově vzniklého Fondu konkurenceschopnosti. „Žádná role pro parlament, což je také nepřijatelné,“ dodal Mureșan. Navíc tento fond podle něj nepřináší nic nového, ve skutečnosti je jen souhrnem již existujících programů.
Evropská komise zveřejnila minulou středu první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu dvou bilionů eur (49,3 bilionu Kč). Představila v něm několik zásadní změn s tím, že chce, aby byl mnohem flexibilnější a ambicióznější. Aby mohl nový sedmiletý rozpočet vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.
Kromě nespolupráce s poslanci a snížení role europarlamentu rumunský europoslanec kritizuje i obsahovou stránku rozpočtu. „Chceme evropské priority, evropské politiky, které jsou financovány transparentním a předvídatelným způsobem. Evropská komise chce udržovat věci nejasné, aby si sama mohla v průběhu víceletého finančního rámce přesouvat peníze z jednoho místa na druhé. Myslíme si, že to je špatně,“ uvedl Mureșan, který patří ke stejné frakci EPP jako předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
Za problematický označil zejména nápad s jednotnými finančními obálkami pro každý členský stát. Tedy že namísto množství programů by měl existovat jen jediný národní fond, ze kterého se budou rozdělovat výdaje na zemědělství či politiku soudržnosti. „Unijní rozpočet by neměl financovat 27 různých národních nákupních seznamů. Měl by navrhovat ucelené politiky v oblasti zemědělství, výzkumu i soudržnosti, které jsou dobré pro členské státy, ale i pro Evropu jako celek,“ prohlásil Mureșan. „Pokud bude komise hovořit pouze s členskými státy, riskujeme, že budeme mít 27 různých národních agend a žádného společného evropského jmenovatele,“ dodal.
Evropský parlament podle něj rovněž nesouhlasí s oslabením společné zemědělské politiky a koheze, tedy pomoci chudším regionům. „Jsme proti sloučení těchto dvou politik do jednoho fondu. Chceme pro každou z nich samostatný, jasný a předvídatelný rozpočet,“ vysvětlil europoslanec.
Výše rozpočtu je nedostatečná a komunikace unijní exekutivy je navíc podle Mureșana zavádějící. „Snaží se tento rozpočet prezentovat jako největší a nejkrásnější. Ve skutečnosti je ale na stejné úrovni jako dosud a přitom máme více priorit,“ uvedl. Je podle svých slov ale realista a je mu jasné, že členské státy EU s velkým zvýšením rozpočtu nebudou souhlasit. Mírný a rozumný nárůst by ale mohl získat podporu. „Budeme potřebovat velmi dobré argumenty a evropskou přidanou hodnotu. Státy musí vidět, že peníze vynakládáme na projekty, které jim pomáhají a které by samy nemohly realizovat, jako je například společný evropský štít protivzdušné obrany,“ dodal europoslanec.
V rozpočtu by podle něj měly zůstat zachovány na stejné úrovni finance pro zemědělství a soudržnost, ke zvýšení by mělo dojít v oblasti bezpečnosti a obrany.
V Evropském parlamentu má víceletý finanční rámec dokonce čtyři zpravodaje, dva pro samotný rozpočet: jedním je právě Mureșan, druhým pak portugalská europoslankyně Carla Tavaresová z frakce socialistů a demokratů (S&D). Další dva zpravodajové budou mít na starosti takzvané nové vlastní zdroje, tedy návrhy na další příjmy do rozpočtu. Patří mezi ně například i tři nové daně zaměřené na elektroodpad, velké společnosti a tabákové výrobky. Zpravodajkamipro nové vlastní zdroje jsou Španělka Sandra Gómezová Lópezová rovněž ze socialistické frakce a česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z frakce EPP.
Evropský parlament je podle Mureșana připraven zahájit okamžitě diskuse s Evropskou komisí i Radou EU, která zastupuje členské státy. „Už v květnu jsme přijali usnesení s našimi rozpočtovými prioritami. Nyní budeme čekat na to, až dánské předsednictví dokončí přípravu vyjednávacího rámce,“ uvedl europoslanec. „Očekávám, že do konce roku budou Rada EU i Evropský parlament připraveny na formální jednání,“ uzavřel.
