Aktual.: 28.05.2026 19:22
Tallinn – Desítky kilometrů protitankových příkopů, stovky bunkrů, plot zakončený spirálou ostnatého drátu nebo takzvané dračí zuby. Estonsko v malebné venkovské krajině na hranici s Ruskem buduje obrannou infrastrukturu v rámci Baltské obranné linie, na níž se podílí také Litva a Lotyšsko. „Chráníme celou Evropskou unii,“ řekl dnes Egert Belitšev, šéf estonské policie a pohraniční stráže během návštěvy českého prezidenta Petra Pavla ve východním Estonsku. Tato země leží na východní hranici EU i NATO. Pobaltské země, které před rokem 1991 bývaly součástí Sovětského svazu, dlouhodobě varují před hrozbou ze strany Ruska a zejména po ruském vpádu na Ukrajinu zvýšily investice do obrany. V případě Estonska to letos bude 5,4 procenta HDP.
Prezident Pavel řekl, že Estonsko vzhledem ke své poloze i tomu, jak vnímá ohrožení ze strany Ruska, nevede žádnou složitou vnitropolitickou debatu o obranných výdajích. „Ta míra ohrožení se prolíná celou společností, nejsou tu strany, které by rozporovaly výdaje na obranu,“ řekl Pavel.
Baltské země se v roce 2024 dohodly na výstavbě obranné infrastruktury na hranici s Ruskem a Běloruskem, které je věrným spojencem Moskvy. „Hrozba není pro tyto země něčím, co by vycházelo z analýz, je to něco, co vychází z každodenního poznání,“ podotkl Pavel. Jde o různé ruské provokace a v případě Estonska i o to, že Moskva zpochybňuje část jeho hranice.
Účelem Baltské obranné linie je zabránit nepříteli v tom, aby měl možnost rychlého postupu územím napadené země. V případě vpádu nepřátelských vojsk je má obranný systém zastavit hned na hranicích.
„Pokusy o překonání hranice jsou vzácností,“ uvedl Belitšev, když si český prezident prohlížel hraniční plot a čerstvě vyhloubený protitankový příkop na jižním úseku estonsko-ruské hranice. Plot dokázali zdolat medvědi, lidem by se to podle Belitševa podařit nemělo. Jde o konstrukci, po níž nelze šplhat, na vrcholu je opatřená ostnatým drátem.
Hranici sledují tisíce kamer, přesnější přehled umožňují termokamery.
Novým podmínkám na hranici se přizpůsobuje příroda. Rysové, kteří tu žijí, se při lovu naučili využívat toho, že díky plotu před nimi nemají jeleni úniku, přiblížil Belitšev. „Také my celou infrastrukturu využíváme tak, abychom měli strategickou výhodu vůči nepříteli,“ dodal šéf estonských policistů a pohraničníků.
Hloubení protitankových příkopů začalo loni, hotových je necelých devět kilometrů. Stavba modulárních bunkrů nabrala zpoždění, protože se musel několikrát opakovat tendr na dodávku betonu, který musí splňovat přísná kritéria odolnosti v případě útoku. Prodleva nastala i kvůli jednání s majiteli pozemků, na kterých armáda plánuje obranné prvky postavit.
Nyní je hotových asi 15 bunkrů, největší část má vzniknout letos. Na obranné prvky na hranici navazuje týlová infrastruktura, například sklady. Hotovo plánuje mít Estonsko do konce příštího roku.
Estonsko a další pobaltské země obrannou linii na svých hranicích s Ruskem a Běloruskem podle Pavla vnímají také jako svůj příspěvek k ochraně spojenců dále na západ. „Ale očekávají, že stejně jako oni dnes myslí na nás, budeme my myslet na ně, pokud by se něco přihodilo,“ řekl český prezident. Myslí si ale, že žádné fyzické překážky na hranici nejsou stoprocentní zárukou proti agresi. Potřebná je podle něho například i připravená společnost, „která se chce bránit, která si je vědoma, že výdaje na obranu jsou nutnou investicí do její bezpečnosti“. Nutná je i odolnost společnosti včetně toho, že bude zajištěna obrana před kybernetickými útoky.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
