Aktual.: 2.11.2024 11:45
Liberec – Do schránky na tóry aron ha-kodeš v liberecké synagoze byl dnes umístěn vzácný svitek z 18. století, který přečkal druhou světovou válku i nedůstojné skladování za komunistického režimu. Svitek tóry číslo 108 má liberecká židovská obec trvale zapůjčený od londýnské organizace Memorial Scrolls Trust, která se o české tóry stará. Svitek dnes osobně předal v Liberci předseda této organizace Jeffrey Ohrenstein.
„Jsem velmi potěšen, že tato krásná tóra nalézá nový domov v této komunitě v České republice,“ uvedl při předání Ohrenstein.
Pro židovskou komunitu v Liberci je získání svitku podle jejího předsedy Michala Hrona významnou událostí. „Protože my máme jen jednu tóru, což není obvyklé. Každá komunita židovská by jich měla mít víc,“ řekl. I tu dosud jedinou mají podle něj zapůjčenou z židovského muzea. Z původní liberecké se dochovaly jen zbytky. Zdejší synagoga shořela před 86 lety za takzvané křišťálové noci, kdy příznivci nacismu zapalovali a ničili stavby spojené s Židy. Nová synagoga byla v Liberci postavena před čtvrtstoletím jako součást krajské knihovny označované za Stavbu smíření.
Získaný svitek, který pochází z Nymburska a tamní židovské komunitě sloužil do roku 1942, bude podle Hrona potřebovat do budoucna renovaci. Pro náboženské účely, pro čtení z tóry není v dobrém stavu, uvedl. „Rabín nedovolí, aby se z ní četlo. Ale budeme shánět peníze a snad se nám ji časem podaří opravit. A do té doby ji použijeme buď na nějaké vzdělávací účely nebo ji někde třeba vystavíme,“ řekl Hron.
Liberecká synagoga je v Česku třetí místem, kde je umístěný český svitek z obsáhlé sbírky Memorial Scrolls Trust. Patří do ní 1564 tór z Česka, které přečkaly druhou světovou válku. „Část této cenné sbírky zůstává součástí výstavy Memorial Scrolls Trust v Londýně jako trvalá připomínka židovských komunit, ze kterých tyto svitky pocházely, a aby vyprávěly příběh jejich cesty,“ uvedl dnes Ohrenstein.
Rabín David Maxa považuje za čest, že se jeden svitek dostal do Liberce. „Pro nás všechny je svitek nejenom zdrojem starobylého učení, které je stále aktuální a které obnovujeme v každé generaci, ale také připomínkou našeho českého dědictví. A také mementem toho, co by se již nikdy nemělo opakovat,“ uvedl.
Za války nacistické okupační úřady přikázaly židovským komunitám v Protektorátu Čechy a Morava, aby všechny své liturgické předměty a knihy poslaly do Prahy, kde měly být uskladněny a katalogizovány. Za komunistického režimu pak byly svitky uskladněné v rozbořené synagoze v Michli za Prahou. Zůstaly tam do doby, než je tehdejší režim odprodal do Londýna. „Já si kladu otázku, co bylo horší. Jestli shromažďovat tóry, aby připomínaly méněcennost Židů, anebo prodej tór, aby už o Židech nebylo vůbec slyšet,“ řekl Hron.
Podle rabína ale příběh těchto svitků zároveň vypráví o staré židovské moudrosti. „Že navzdory všem složitostem a ranám osudu se je podařilo díky dobrým lidem zachránit,“ dodal Maxa.
