Aktual.: 9.05.2026 11:27
Budapešť – V Maďarsku dnes dopoledne začalo ustavující zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb, v nichž drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza. Informovala o tom agentura AP. Očekává se, že dnes noví zákonodárci zvolí premiérem země šéfa vítězného politického uskupení Pétera Magyara. Dosavadní národně konzervativní předseda vlády Viktor Orbán končí v čele kabinetu po 16 letech vlády a dříve řekl, že se vzdá svého poslaneckého mandátu.
Očekává se, že noví zákonodárci dnes složí přísahu a odpoledne zvolí Magyara premiérem. Ten by měl následně podle agentury AFP promluvit k příznivcům před parlamentem. Magyar podle agentury AP už dříve vyzval Maďary k účasti na dnešní oslavě „změny režimu“ před budovou zákonodárného sboru. Dokud nebude sestavena nová vláda, povede zemi dočasně končící Orbánův kabinet, píše APA.
Tisza, která dosud v parlamentu vůbec nebyla, získala v 199členném zákonodárném sboru 141 křesel a bude tak mít ústavní většinu, což jí umožní měnit ústavu a prosazovat reformy. Budoucí premiér chce například reformovat veřejnoprávní média, aby se obnovila jejich nezávislost. Už dříve také slíbil reformy napravující vztahy s Bruselem, který kvůli pochybnostem o korupci a o fungování právního státu zadržuje vyplacení zhruba 18 miliard eur (přes 438 miliard Kč) z unijních fondů Budapešti.
Maďarsko čelí vážným výzvám, včetně stagnující ekonomiky a upadajících veřejných služeb, které podle analytiků vyžadují dlouhodobou strukturální reorganizaci, napsala AFP.
Pětačtyřicetiletý právník Magyar, jenž sám sebe označuje za „kritického proevropského a konzervativního liberála“, býval Orbánovým spojencem, ale s jeho stranou Fidesz se rozešel v roce 2024 po skandálu kvůli udělení milosti člověku zapletenému do kauzy zneužívání dětí. Do té doby nepříliš známý politik odsoudil Orbánův systém a postavil se do čela strany Tisza, která pak rychle získala podporu Maďarů.
Magyar mimo jiné navrhnul zlepšit veřejné služby, jako je zdravotnictví a školství, a avizoval boj proti korupci. Nastínil také prozápadní zahraniční politiku a prohlásil, že se bude snažit učinit z Maďarska spolehlivého spojence NATO a loajálního člena EU. Stejně jako Orbán ovšem odmítá dodávky zbraní na Ukrajinu a je proti rychlému začlenění této země do EU, i když s dosavadním maďarským premiérem nesdílí nepřátelskou rétoriku vůči Kyjevu.
Orbánova strana Fidesz oproti dřívějším 135 křeslům získala v posledních volbách 52 mandátů a podle stanice BBC News vykazuje známky rozpadu. Samotný Orbán, který navzdory pokračující ruské invazi na Ukrajinu udržuje vřelé vztahy s Moskvou a razil ve své vlasti cestu takzvané „neliberální demokracie“, uvedl, že se nyní zaměří na reorganizaci národního tábora. Do sněmovny se dostalo také krajně pravicové hnutí Naše vlast (Mi Hazánk) se šesti křesly.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}