V Maskatu skončily schůzky v rámci jaderných rozhovorů mezi USA a Íránem

V první fázi dnešních schůzek íránští vyjednavači předali ománským prostředníkům svá stanoviska a návrhy, které byly posléze předány americké straně. Později následovalo nejméně jedno další kolo schůzek.

Podle Arakčího se schůzky konaly ve „velmi pozitivní atmosféře“, kdy si USA a Írán prostřednictvím ománské diplomacie vyměnily své postoje a shodly se, že jednání budou pokračovat. Ministr podle Reuters dodal, že jednání se týkala výhradně jaderného programu a ničeho dalšího.

Schůzky se konaly v jednom z paláců na okraji Maskatu. Íránskou delegaci vedl Arakčí, Spojené státy zastupoval vyslanec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner a komunikaci mezi nimi zprostředkovával ománský ministr zahraničí Badr Busajdí.

„Obě strany víceméně pochopily, co každá z nich chce,“ uvedla po prvním kole schůzek íránská státní televize.

Ománské ministerstvo zahraničí na síti X uvedlo, že první kolo schůzek s íránskými a americkými vyjednavači se soustředilo na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání, přičemž obě strany mají zájem dosáhnout udržitelné stability a bezpečnosti.

Podle záběrů zveřejněných ománskou státní tiskovou agenturou se první americko-ománské schůzky zúčastnil také šéf regionálního velitelství americké armády CENTCOM, admirál Brad Cooper. Agentura AP jeho účast označila za nezvyklou.

Nejmenovaný zdroj z íránské diplomacie přitom agentuře Reuters sdělil, že přítomnost zástupce CENTCOM či jiného regionálního vojenského činitele může průběh rozhovorů ohrozit.

Přestože hlavním tématem rozhovorů má být íránský jaderný program, Spojené státy daly tento týden najevo, že hovořit chtějí také o íránském programu balistických střel, násilném potlačení lednových protirežimních protestů a íránské podpoře ozbrojených skupin v regionu. Írán zároveň usiluje o to, aby případná dohoda o jaderném programu zahrnovala zrušení uvalených sankcí, které dusí jeho ekonomiku.

Írán dlouhodobě tvrdí, že neusiluje o získání jaderných zbraní, nicméně se nechce vzdát obohacování uranu, které je podle něj nutné pro potřeby jeho civilní jaderné energetiky.

USA s Íránem o jeho jaderném programu jednaly již loni při sérii rozhovorů, které se konaly také v Maskatu. Tyto diskuse ale přerušily červnové útoky izraelské armády proti jaderným a dalším cílům v Íránu, do kterých se jednorázově zapojily i Spojené státy.

V současné době mají Spojené státy v oblasti námořní síly v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln. Íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí v neděli varoval, že americký útok by znamenal regionální ozbrojený konflikt. Proti americkému vojenskému zásahu se staví i řada zemí v regionu, které se obávají nestability, kterou by takový útok vyvolal.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}