Aktual.: 29.09.2025 16:27
Kišiněv – Proevropská Strana akce a solidarita (PAS) moldavské prezidentky Maiy Sanduové v nedělních volbách obhájila parlamentní většinu. PAS získala 50,20 procenta hlasů, uvedla dnes ústřední volební komise po sečtení údajů ze všech volebních místností. Opoziční proruský Vlastenecký blok komunistických a socialistických stran obdržel podle komise 24,18 procenta hlasů.
Moldavsko podle Sanduové ukázalo celému světu, že jeho občané jsou odvážní a nenechali se zastrašit. Sanduová tím podle agentury AFP poukazovala na ruské vměšování do průběhu nedělních parlamentních voleb. Výsledky voleb přivítala řada představitelů evropských zemí i Evropské unie.
„Jsem potěšena, že naše cesta do Evropské unie je zaručena,“ uvedla podle agentury Reuters Sanduová. Podle prezidentky se ukázalo, že když je budoucnost země ohrožena, umí být Moldavané jednotní, napsala AFP.
Volby nevyhrála jen PAS, vyhrál je lid, řekl dnes podle AFP šéf moldavského parlamentu a také předseda PAS Igor Grosu. „PAS má parlamentní většinu, proevropskou parlamentní většinu, pouze proto, že jste nám dali důvěru a příležitost,“ řekl Grosu, který podle AFP odsoudil vměšování Ruska do průběhu voleb a jeho špinavé metody.
Podle bývalé moldavské premiérky Natalie Gavrilitsaové čelilo Moldavsko masivní dezinformační kampani, korupci voličů, organizovanému vměšování uvnitř moldavské diaspory a kybernetickým útokům. Navzdory tomu všemu má ale země jasný výsledek, uvedla podle deníku The Guardian Gavrilitsaová. Moldavsko je podle ní již dlouhou dobu testovacím prostorem pro ruské hybridní útoky, které mohou být později použity kdekoliv jinde.
Ještě před vyhlášením výsledků vůdce opozice, bývalý proruský prezident Igor Dodon vyhlásil vítězství a svolal demonstraci před sídlem parlamentu. Podle Reuters se na místě shromáždila asi stovka lidí. Dodon uvedl, že jeho strana předložila ústřední volební komisi dokumenty dokazující porušení volebních pravidel.
Hlasování, které bylo vnímáno jako volba mezi integrací země do Evropské unie a návratem do sféry vlivu Moskvy, se zúčastnilo 52,21 procenta voličů. Do parlamentu se také dostanou proruské síly z bloku Alternativa (7,96 procenta) a strany podnikatele Renata Usatiiho (6,20 procenta). Pětiprocentní hranici překvapivě překonala i strana PPDA, kdysi založená za účelem sjednocení s Rumunskem (5,62 procenta).
„Naše dveře jsou otevřené. A my vás budeme podporovat na každém kroku,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na síti X s odkazem na kandidaturu země na členství v Evropské unii.
„Moldavané promluvili a jejich vzkaz je jasný a zřetelný. Zvolili si demokracii, reformy a evropskou budoucnost, a to navzdory tlaku a vměšování ze strany Ruska,“ uvedl předseda Evropské rady António Costa na síti X.
Moldavský lid se v nedělních parlamentních volbách přihlásil k demokracii, a to navzdory bezprecedentnímu ruskému vměšování. Ve společném prohlášení to dnes uvedli představitelé takzvaného výmarského trojúhelníku, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk.
„Francie stojí po boku Moldavska v jeho evropských ambicích a v jeho touze po svobodě a svrchovanosti,“ napsal Macron na síti X v rumunštině, která je úředním jazykem Moldavska.
Český premiér Petr Fiala na síti X označil výsledky moldavského hlasování za jasnou stopku proruským stranám. „Je to naděje i pro Česko, přijďte prosím k volbám a nenechte zemi ruským kolaborantům,“ napsal.
„Nejen, že jste zachránili demokracii a udrželi evropský kurz, ale také jste zastavili Rusko v jeho snaze ovládnout celý region. Dobrá lekce pro nás všechny,“ napsal polský premiér Donald Tusk na X.
„Rusku se nepodařilo destabilizovat Moldavsko navzdory obrovským výdajům, obrovským zdrojům, které vydalo na to, aby ho podkopalo a zkorumpovalo všechno, co se dá,“ řekl podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím videospojení na bezpečnostní konferenci ve Varšavě.
Rusko zatím nebude hodnotit moldavské volby, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Obvinil přitom úřady v Kišiněvě, že Moldavanům v Rusku bránily zúčastnit se hlasování. Statisíce občanů Moldavska žijících v Rusku podle Peskova neměly možnost odevzdat svůj hlas, protože pro ně byly otevřeny pouze dvě volební místnosti.
Současná prozápadní moldavská vláda opakovaně Moskvu obviňuje z vměšování do vnitřních záležitostí, z dezinformačních kampaní ve snaze svrhnout kabinet. Moskva tato obvinění odmítá. Úřady v Kišiněvě před volbami z hlasování vyloučily proruskou stranu Velké Moldavsko pro podezření z nelegálního financování a uskupení Srdce Moldavska, které bylo součástí proruského vlasteneckého bloku.
Moldavsko s 2,4 miliony obyvatel je kandidátem na členství v EU od roku 2022 a Sanduová s většinou proevropských sil chce pokračovat v reformách nezbytných pro vstup do unie.
Země patří k nejchudším evropským státům. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak mezinárodně neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v tomto regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi.
