Aktual.: 25.03.2025 11:09
Berlín – Za přísných bezpečnostních opatření začal dnes v Německu soud s 66letou bývalou členkou krajně levicové teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF) Danielou Kletteovou. Čelí obžalobě z pokusu o vraždu, 13 případů loupežného přepadení a nedovoleného ozbrojování. Policie Kletteovou dopadla loni v únoru po více než 30 letech pátrání. Termíny soudních líčení jsou zatím naplánovány do konce roku, podle agentury DPA ale proces zřejmě potrvá výrazně déle.
Frakce Rudé armády vedla v 70. až 90. letech minulého století ozbrojený boj proti „imperialistickému systému“ spolkové republiky. Její akce si vyžádaly přes tři desítky obětí, včetně vysoce postavených osob a představitelů německého průmyslu a finančnictví. Kletteová byla společně s Burkhardem Garwegem a Ernstem-Volkerem Staubem součástí takzvané třetí generace RAF. V roce 1998 se organizace sama rozpustila.
Podle vyšetřovatelů Kletteová, Garweg a Staub v letech 1999 až 2016 přepadali dodávky s penězi a obchody na severu a severozápadě Německa. Trojice si tak přišla na více než 2,7 milionu eur (67 milionů Kč). Vyšetřovatelé předpokládají, že loupeže nebyly politicky motivované a že jimi trio financovalo svůj život v ilegalitě. Při přepadení dodávky s penězi nedaleko Brém v roce 2015 se střílelo, právě kvůli tomuto případu čelí Kletteová i obžalobě z pokusu o vraždu.
Nyní 56letý Garweg a 70letý Staub jsou stále na útěku. Kletteovou dopadli policisté loni v únoru v Berlíně. V ilegalitě se pohybovala nejpozději od roku 1990, policie tak po ní pátrala více než 30 let. V posledních dvaceti letech žila s italským pasem na jméno Claudia v berlínské čtvrti Kreuzberg a živila se doučováním dětí. V jejím bytě se našly mimo jiné zbraně, atrapa ručního granátu, kilogram zlata a 240.000 eur v hotovosti.
Podle obhajoby neexistují proti Kletteové žádné přímé důkazy. „Ano, asi to tak bude, že paní Kletteová s přepadeními měla něco společného,“ uvedla obhájkyně Undine Weyersová v rozhovoru s listem taz. „Ale neexistuje jediný důkaz, že byla na některém z míst činu, nebo jakou roli hrála,“ dodala.
Podle agentury DPA je možné, že státní zastupitelství v budoucnu vznese proti Kletteové ještě další obžalobu, která bude přímo souviset s jejími činy v době, kdy působila v teroristické organizaci RAF. Týkat by se mohla její role v útocích na pobočku Deutsche Bank v roce 1990, na americké velvyslanectví v Bonnu v roce 1991 a vězení v Hesensku v roce 1993.
Proces s Kletteovou začal za přísných bezpečnostních opatření u soudu v Celle na severozápadě Německa. Původně se měl konat ve Verdenu, který leží asi 65 kilometrů severozápadně, byl ale přesunut do lépe zabezpečeného sálu. Podle agentury DPA před začátkem procesu střežili vchody do soudní budovy v Celle těžce ozbrojení policisté, na místě byli i služební psi.
RAF vznikla v roce 1970 a více než čtvrt století znepokojovala německé politiky i veřejnost. Nejznámějšími členy první generace byli Andreas Baader a Ulrike Meinhofová, kteří po dopadení spáchali ve vězení sebevraždu. Mezi více než třemi desítkami obětí skupiny jsou mimo jiné generální prokurátor Siegfried Buback, bankéř Jürgen Ponto a šéf sdružení zaměstnavatelů Hanns Martin Schleyer, kteří byli zavražděni v roce 1977. Členové krajně levicové organizace stáli podle policie i za vraždami šéfa Deutsche Bank Alfreda Herrhausena v roce 1989 či šéfa privatizačního úřadu Treuhand Detleva Karstena Rohweddera v roce 1991. Tyto vraždy ovšem nebyly objasněny.