Aktualizace: 28.06.2024 14:08
Stade (Německo) – V severoněmeckém Stade poblíž Hamburku dnes začala výstavba nového pevninského terminálu pro zpracování a další transport zkapalněného zemního plynu (LNG). Česko ve spolupráci s polostátní skupinou ČEZ v něm bude mít od roku 2027 dlouhodobě pronajatou roční kapacitu dvou miliard metrů krychlových plynu. To by mělo vystačit na zhruba čtvrtinu současné tuzemské roční spotřeby, řekl při dnešním slavnostním zahájení stavby ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). ČR musí podle něj hledat nové zdroje plynu, jedná v Německu i dalších zemích.
V současnosti má Česko do roku 2027 pronajatou část plovoucího terminálu na LNG v Nizozemsku, kde má k dispozici asi tři miliardy metrů krychlových plynu ročně. V německém terminálu bude mít ČR svou kapacitu pronajatou na 15 let s možností prodloužení až na 25 let. Podle ČEZ budou dodávky čerpané z německého terminálu pocházet zejména z USA, naopak ruský plyn by měl být stejně jako v Nizozemsku vyloučen.
Připravovaný terminál vznikne v Dolním Sasku zhruba na polovině cesty po Labi z Hamburku k ústí Severního moře. Celková roční kapacita po dokončení bude 13,3 miliardy metrů krychlových plynu, z toho 1,3 miliardy připadne na krátkodobé spotové kontrakty. V první fázi bude sloužit k dovozu a zpracování LNG, syntetického zemního plynu (SNG) a biometanu, následovat má i zpracování uhlíkově neutrálního amoniaku jako přepravního média pro zelený vodík.
Síkela při zahájení stavby zdůraznil, že zajištění kapacity v terminálu je součástí snah o posílení energetické soběstačnosti a omezení závislosti na Rusku. „Za tři roky od dnešního zahájení jeho výstavby se bude podílet na pokrývání více než čtvrtiny dnešní české spotřeby. Díky své výhodné poloze může přispět i ke snížení poplatků za dopravu plynu do České republiky,“ řekl ministr.
Zásoby LNG v terminálu pro Česko jsou podle místopředsedy představenstva ČEZ Pavla Cyraniho klíčové také pro přechod k bezemisní energetice, v níž budou hrát plynové elektrárny důležitou roli. „Česká republika si tak díky kapacitě ve Stade zajistí dlouhodobé dodávky LNG a zároveň později možnost získávat po konverzi terminálu bezemisní plyny,“ uvedl Cyrani.
První pevninský terminál na LNG v Německu staví konsorcium Hanseatic Energy Hub. Podle ČEZ bude přístupný největším LNG tankerům o délce 345 metrů a jeho součástí budou i velké plynové zásobníky. Zhruba 90 procent kapacity si rezervovaly velké evropské energetické společnosti, vedle ČEZ ještě německé firmy EnBW a SEFE.
Česko začalo dovážet LNG po vypuknutí války na Ukrajině ve snaze omezit svou závislost na dodávkách plynu z Ruska. Ty předtím měly podíl až 97 procent. Předloni si proto Česko zajistilo kapacity terminálu v nizozemském Eemshavenu. Tamní terminál dosud pro ČR odbavil kolem 37 lodí se zemním plynem, které dovezly 3,4 miliardy metrů krychlových plynu. To je více než polovina tuzemské spotřeby za rok. Vedle dodávek LNG Česká republika nyní dováží plyn také z Norska. Naopak dodávky z Ruska výrazně klesly téměř na minimum.
ČR musí hledat nové zdroje plynu, jedná v Německu i dalších zemích, řekl Síkela
Česko bude muset hledat další kapacity plynu v zahraničí. Jednat bude zejména o terminálech v Německu, ve hře ale mohou být také zařízení v Nizozemsku, v Polsku a dalších zemích. Při dnešním slavnostním zahájení výstavby terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v severoněmeckém Stade to novinářům řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Spotřeba plynu podle něj poroste.
V současnosti má Česko ve spolupráci s energetickou skupinou ČEZ do roku 2027 pronajatou část plovoucího terminálu na LNG v Nizozemsku, kde má k dispozici asi tři miliardy metrů krychlových plynu ročně. Další kapacity si ČEZ pronajal od roku 2027 v severoněmeckém Stade, kde dnes slavnostně začala stavba pevninského terminálu. Tam bude mít na 15 let s možností prodloužení až na 25 let roční kapacitu dvou miliard metrů krychlových plynu.
V terminálu ve Stade tak bude mít ČR zajištěno méně plynu než v současnosti v Eemshavenu. „To znamená, že pokud si chceme uchovat tuto kapacitu nebo ji případně i navýšit, budeme muset hledat ještě další kapacitu. Zároveň to ale odpovídá našemu principu diverzifikace zdrojů kvůli snižování rizika poruch například na tranzitních cestách,“ řekl Síkela.
Stát proto bude podle ministra jednat především v Německu, kde vznikají další terminály a ČR už o nich jedná. Mezi dalšími eventualitami Síkela zmínil například rozšiřovaný terminál v nizozemském Rotterdamu a další projekty, snadno napojitelné na stávající plynovou infrastrukturu. Tématem pak podle ministra může být i obnovení rozhovorů s Polskem, kde ČEZ už v minulosti jednal, avšak zatím bez výsledku. Naopak na kapacitu v Eemshavenu nebude podle ministra možné dlouhodobě spoléhat, protože se v budoucnu počítá s jeho přebudováním na vodíkový terminál.
Jednání o nových kapacitách potvrdil i místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Podle něj společnost kromě LNG řeší také možnosti dalšího dovozu tzv. trubkového plynu z Norska nebo z jižní Evropy. „Musíme to následně poskládat dohromady,“ dodal.
Potřeba zajištění dalších kapacit podle Síkely vychází z předpokladu, že spotřeba plynu v budoucnu poroste. Loni sice byla spotřeba plynu v Česku nejnižší od roku 1992, když činila 6,76 miliardy metrů krychlových plynu, v příštích letech však zřejmě i kvůli odklonu od uhlí opět poroste.
