Aktualizace: 27.01.2024 21:07
Petrohrad (Rusko) – Rusové si v Petrohradu připomněli 80. výročí prolomení ničivého obléhání města německými vojsky za druhé světové války, tehdy známého jako Leningrad. Prezident Vladimir Putin u této příležitosti znovu obvinil „režim v Kyjevě“ ze sympatizování s nacisty a sliboval udělat vše pro „vymýcení nacismu“. Ukrajina, která sama zažila kvůli někdejší německé armádě devastaci, obvinění odmítá jako falešnou záminku pro ruskou dobyvačnou válku, napsala agentura Reuters.
„Režim v Kyjevě velebí komplice (vůdce nacistického Německa Adolfa) Hitlera, esesáky, používá teror proti všem nežádoucím,“ prohlásil podle serveru Meduza Putin, na jehož příkaz ruská armáda před téměř dvěma roky vtrhla do země v jejímž čele stojí demokraticky zvolený prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž má židovský původ, a kde krajní pravice podle volebních výsledků sehrávala na politické scéně okrajovou roli.
Ukrajina, Západ a nezávislí odborníci Putinovu snahu vykreslit Ukrajince jako sympatizanty nacismu opakovaně odmítli, podotkla agentura AFP. Tezi o neonacistickém režimu v Kyjevě ruský prezident už dříve obhajoval tím, že na Ukrajině pokládají za národního hrdinu vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů Stepana Banderu. Moskva také trvá na tom, aby Ukrajina byla neutrální a nestala se členem NATO, o což usiluje Kyjev.
Putin dále obviňoval pobaltské státy z nedodržování lidských práv. „V pobaltských státech jsou desetitisíce lidí prohlášeny za podlidi, zbaveny svých nejzákladnějších práv a vystaveny pronásledování,“ tvrdil ruský prezident podle agentury Reuters, která připomněla, že Moskva opakovaně viní pobaltské země z xenofobie a ze zacházení s ruskými menšinami jako s „druhořadými“. Estonsko, Lotyšsko a Litva, které bývaly součástí Sovětského svazu, a nyní jsou členy Evropské unie a NATO, patří k nejostřejším kritikům ruské invaze na Ukrajinu.
Šéf Kremlu položil květiny k pomníku padlých sovětských obránců města a poté na Piskarevském hřbitově, kde jsou pohřbeny statisíce obětí obléhání, napsala agentura AP. Odpoledne se k Putinovi přidal běloruský autoritářský vůdce a spojenec Ruska Alexandr Lukašenko. Společně se zúčastnili otevření památníku připomínajícího obyvatele SSSR, kteří zahynuli během Velké vlastenecké války, jak Rusko nazývá část druhé světové války, kdy bojovalo proti nacistickému Německu.
Putin se narodil a vyrostl v Leningradu po válce, jeho bratr však během obléhání zemřel hlady a jeho otec byl během bojů raněn. Nacistická blokáda Leningradu (dnešního Petrohradu) trvala dva roky, čtyři měsíce a tři týdny a vyžádala si přinejmenším 800.000 životů lidí, kteří zemřeli hlady, zabily je nemoci nebo bombardování. Rudá armáda blokádu prolomila 27. ledna 1944. Vzpomínka na Velkou vlasteneckou válku zůstává v Rusku zdrojem hrdosti a představuje základní pilíř militaristického vlastenectví prosazovaného Kremlem, napsala AFP.
