V Praze bylo letos 505 případů žloutenky A, nejvíc od roku 2008

Komerční prezentace Aktual.: 3.09.2025 15:14

Praha – V Praze lékaři zachytili od začátku letošního roku do konce srpna 505 případů žloutenky typu A, nejvíc od roku 2008. Průběh nemoci je vážný, pokud mají pacienti poruchu imunity, chronické onemocnění jater nebo jsou vyššího věku. V tiskové zprávě o tom dnes informovaly Hygienická stanice Hlavního města Prahy a Fakultní nemocnice Bulovka (FNB). V celé ČR bylo případů více než 1300, situace v metropoli je z krajů nejhorší. Nemoci podlehlo letos 15 osob, loni byla úmrtí dvě. Na dotaz ČTK to dnes sdělil Státní zdravotní ústav (SZÚ). Poslední podobně zvýšené výskyty infekce, označované jako nemoc špinavých rukou, zaznamenal ústav na konci 90. let minulého století.

„S rostoucím počtem případů hepatitidy A se u pacientů stále častěji setkáváme s velmi závažnými komplikacemi, zejména u osob s chronickým onemocněním jater, poruchou imunity nebo u starších pacientů,“ uvedl přednosta Kliniky infekčních nemocí FNB Hynek Bartoš.

„Výjimkou bohužel nejsou ani úmrtí na hepatitidu A. Jenom letos jich v Česku bylo zaznamenáno patnáct. U jednoho pacienta letos kvůli žloutence typu A lékaři k transplantaci přistoupili. Nemoc se často šíří v sociálně vyloučených lokalitách nebo mezi bezdomovci a drogově závislými.

Lidé často riziko související se žloutenkou typu A podle lékařů podceňují. „I v případě relativně lehkého průběhu onemocnění stráví pacient minimálně týden v nemocnici na infekčním oddělení, týdny v pracovní neschopnosti a měsíce bez sportu či jakékoliv větší fyzické námahy,“ vysvětlil.

Pražští hygienici vydali v souvislosti s nákazou od začátku roku přes 3000 rozhodnutí, od nařízení lékařského dohledu, přes zajištění očkování až po protiepidemická opatření na pracovištích, ve školách a dalších kolektivech. Zapojeno je asi 35 pracovníků.

„Pokud nemocný nepřišel do styku s dalšími lidmi, může šetření trvat půl hodiny. Pokud se ale jedná například o dítě ze školní třídy, kdy je nutné prověřit všechny spolužáky, kontaktovat jejich rodiče, nařídit lékařský dohled a zajistit očkování, jde někdy o práci na celé dny,“ popsala ředitelka protiepidemického odboru pražské hygienické stanice Martina Marešová.

S návratem dětí do škol očekávají hygienici další komplikace, zapojí zřejmě i pracovníky z dalších odborů hygienické stanice. „V dětských kolektivech je velmi náročné rychle kontaktovat všechny rodiče, vysvětlit opatření, vydat lékařské dohledy a nabídnout očkování. V létě se stávalo, že jsme dětem museli znemožnit účast na táborech, nebo rodiče museli dítě z takové akce dokonce odvézt,“ uvedla Marešová. Děti podle ní tvoří asi šestinu z dosud evidovaných nakažených.

Lidé v Praze by podle hygieniků měli dbát na zvýšenou hygienu, důraz je třeba klást na mytí a dezinfekci rukou po použití toalety a před jídlem. Vyzývají také k očkování, potřeba jsou dvě dávky vakcíny proti hepatitidě A. Ta ale není hrazená z veřejného zdravotního pojištění, stojí 1700 korun za dávku. Většina pojišťoven na ně řádově stokoruny přispívá.

Do konce srpna lékaři v Česku zaznamenali 1348 případů žloutenky typu A, nakažených je ale pravděpodobně více. Nemoci podlehlo letos 15 osob, loni byla úmrtí dvě. Na dotaz ČTK to dnes sdělil Státní zdravotní ústav (SZÚ). Poslední podobně zvýšené výskyty infekce, označované jako nemoc špinavých rukou, zaznamenal ústav na konci 90. let minulého století.

Nemoc souvisí se špatnou hygienou. „Největší problém to bývá u malých dětí, v sociálně vyloučených komunitách, ale i u lidí bez domova, na ubytovnách a podobně,“ řekla ČTK hlavní hygienička Barbora Macková.

U dětí podle ní nemoc často nemá žádné příznaky, mohou ale nakazit rodinu nebo spolužáky. „Aktuální data v ČR ukazují, že se šíří také v populaci dospívajících a dospělých, u osob s rizikovým chováním, především závislých na drogách, a u lidí bez domova,“ dodala. Vyšší počty zemřelých podle ní souvisí s tím, že tato populace má často chronické onemocnění jater, které je významnou komplikací pro průběh nemoci.

Lidé se mohou nakazit také znečištěnými předměty, jako jsou například kliky u dveří nebo madla v dopravních prostředcích, kterých se nakažený dotýkal. „S nástupem školního roku oslovují jednotlivé krajské hygienické stanice školy, školky i zařízení pracující například s lidmi bez domova či závislými na drogách,“ uvedla Macková.

Hlavní hygienička chce dosáhnout toho, aby pojišťovny očkování platily. „Již delší dobu se zasazuji o to, aby byly vakcíny proti VHA hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Iniciovala jsem debatu na úrovni nejen zdravotnických odborníků, ale i zástupců ministerstva a pojišťoven,“ uvedla. Další prevencí je podle Mackové důsledné dodržování základních hygienických návyků, zejména pravidelného mytí rukou.