Aktual.: 30.10.2024 22:10
Moskva – V současném Rusku neexistují politické represe, prohlásil dnes Valerij Fadějev, který vede radu pro lidská práva působící při prezidentovi Vladimiru Putinovi. Pronásledování občanů vystupujících proti válce na Ukrajině a proti nynějšímu režimu označil Putinův hlavní poradce pro lidská práva za „minimální sanitární opatření“ vůči lidem, kteří ve střetu se Západem fakticky stanuli na nepřátelské straně. Téměř všichni odpůrci Putinova režimu se ocitli kvůli totální represi v Rusku buď v exilu, nebo ve vězení, poznamenala agentura AFP a připomněla smrt opozičního vůdce Alexeje Navalného na počátku roku ve věznici za polárním kruhem.
„Jaké represe? Nedejbože, abychom na vlastní kůži okusili, co jsou to politické represe. Represe byly v letech 1937-1938, kdy zastřelili 740.000 lidí, převážně nevinných. Dodnes nevíme, kolik duchovních postříleli ve 20. a 30. letech (minulého století). To byly represe,“ řekl Fadějev agentuře Interfax poté, co v Moskvě položil květiny k památníku obětem politických represí. Jejich památku si Rusko dnes připomínalo.
„To, co v současnosti vidíme, je složitá, tvrdá situace, kdy svádíme válku se Západem. Jsou tu nějaká minimální omezení vůči těm, kdo vystupují na straně nepřítele, ale to nejsou represe, to jsou minimální sanitární opatření,“ prohlásil.
Na otázku, zda rada pro lidská práva nenavrhne amnestii, jak se stávalo v minulosti, odpověděl, že „takové téma není na pořadu dne“.
Server Meduza působící z lotyšského exilu připomněl, že od roku 2012, kdy se Putin vrátil do Kremlu, v Rusku podle specializovaného webu OVD-Info čelilo trestnímu stíhání z politických důvodů přinejmenším 4550 lidí.
Podle nevládní organizace na ochranu lidských práv Memorial, vyznamenané v roce 2022 Nobelovou cenou míru a zakázané ruskými úřady, je v Rusku přinejmenším 768 politických vězňů. Předpokládá se však, že skutečný počet je mnohem vyšší, protože zejména v regionech zůstávají mnohé případy nezaznamenány, poznamenala agentura AFP.
Připomněla, že od chvíle, kdy prezident Putin v únoru 2022 rozpoutal válku proti Ukrajině, ruské úřady zahájily kampaň potlačování veškerého nesouhlasu i politické opozice. Prudce vzrostl počet uvěznění za špionáž, vlastizradu, sabotáž, extremismus nebo za prostou kritiku ruské armády. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se nechal v lednu slyšet, že válka proti Ukrajině umožnila „očistit“ Rusko od lidí, kteří „necítili sounáležitost s historií a kulturou“ země. A mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na začátku září prohlásil, že „cenzura je oprávněná“ vzhledem k válečnému stavu, ve kterém se země nachází.
