Aktual.: 4.09.2026 09:16
Berlín/Magdeburk – Ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko se v neděli uskuteční volby. Podle průzkumů v nich zvítězí strana Alternativa pro Německo (AfD), která získá 40 až 43 procent hlasů. Sasko-anhaltskou organizaci strany přitom zemská tajná služba od roku 2023 vede jako prokazatelně pravicově extremistickou. Pozornost se soustředí hlavně na to, zda AfD získá většinu mandátů v zemském sněmu a bude moci sestavit jednobarevnou vládu. Její lídr Ulrich Siegmund by se mohl stát prvním zemským premiérem z krajně pravicové strany od druhé světové války.
Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho přibližně 240.000 žije v metropoli Magdeburku a 220.000 v Halle. K volebním urnám bude moci v neděli přijít zhruba 1,7 milionu voličů. Sasko-Anhaltsko patří v rámci Německa k zemím s nejslabšími hospodářskými výsledky.
Od roku 2002 stojí v čele země premiéři z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU), které nyní na celostátní úrovni předsedá kancléř Friedrich Merz. Současný premiér Sven Schulze je i volebním lídrem CDU. Podle průzkumů strana proti volbám v roce 2021 výrazně oslabí. Dostane 22 až 23 procent hlasů. Před pěti lety přitom získala 37,1 procenta. Do sněmu se podle průzkumů dostanou z třetího místa postkomunistická strana Levice s 11 až 13 procenty hlasů a dále sociální demokracie (SPD) se sedmi až devíti a strana Zelených s pěti až šesti procenty.
Cílem AfD je získat v zemském sněmu většinu mandátů. Kolik přesně křesel musí obsadit, není jasné kvůli systému takzvaných převislých a vyrovnávacích mandátů. Kvůli nim je počet poslanců v každém volebním období jiný. Jen zisk většiny křesel by AfD umožnil sestavit jednobarevnou vládu. Všechny ostatní strany, které mají šanci dostat se do zemského parlamentu, totiž spolupráci s ní odmítají.
Zemským premiérem by se za AfD stal její volební lídr, 35letý Siegmund, kterého časopis Der Spiegel v srpnovém vydání označil za nejnebezpečnějšího muže Německa. Vyučený obchodník a marketér si v kampani získal velkou popularitu, lidé na volebních shromážděních stáli fronty, aby si s ním pořídili fotografii. Podle šéfredaktora regionálního listu Mitteldeutsche Zeitung Marka Ratha je Siegmund „přátelskou tváří AfD“. Za ním ale stojí „řada lidí s pochybnou politickou minulostí“, například Patrick Harr, který se kvůli členství v neonacistické mládežnické skupině nesmí stát ani členem AfD.
Pokud by se AfD dostala v Sasku-Anhaltsku k moci, mělo by to dopady daleko za hranicemi spolkové země. Strana by mimo jiné získala čtyři hlasy ve Spolkové radě, která zastupuje v Berlíně zájmy jednotlivých spolkových zemí. Dopad by to jistě mělo i na celoněmeckou vládu konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie. Ohrozit by to mohlo i pozici kancléře Merze, který je podle průzkumů v současnosti značně neoblíbený. Hlasy zpochybňující jeho pozici se v posledních týdnech ozývaly i z jeho vlastní strany.
Nezíská-li AfD většinu ve sněmu, bude zřejmě vládu sestavovat dosavadní premiér, 47letý Schulze. Jeho CDU by pak zřejmě vytvořila koalici se sociálními demokraty a stranou Zelených. Podle dosavadních průzkumů by ale taková vláda neměla většinu a musela by jednat o podpoře se stranou Levice.
CDU přitom dlouhodobě uplatňuje takzvanou protipožární zeď (Brandmauer), tedy princip, že s extremisty nespolupracuje. Jako extremisty vnímá AfD napravo a Levici nalevo. Cílem je obrazně řečeno zastavit šíření požáru, který podle konzervativců extremistické strany představují. V CDU se opakovaně ozývají hlasy, které protipožární zeď zpochybňují. Silné jsou v poslední době hlavně v případě spolupráce s Levicí, která je v určitém rozsahu už realitou, například ve spolkových zemích Durynsko a Sasko. Sasko-Anhaltsko by mohlo být po nedělních volbách další na řadě.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}