Aktualizace: 3.02.2024 12:05
Bělehrad – Rusové zaregistrovali v Srbsku do konce roku 2023 přibližně 9000 nových podniků, přičemž v letošním roce by měl jejich počet dále růst, vyplývá z informací srbské agentury pro evidenci obchodních společností (APR). Údaje odrážejí zájem ruské komunity zapustit kořeny téměř dva roky poté, co ruská invaze na Ukrajinu vyvolala příchod přibližně 370.000 Rusů do této balkánské země, napsal server The Moscow Times.
V prvních měsících po začátku invaze měli nově příchozí Rusové tendenci otevírat restaurace, bary a salony krásy, které uspokojovaly ruský vkus. Některé z nich byly podle průzkumu Centra pro evropskou politiku (CEP) stínovými podniky, které založili migranti, aby získali povolení k dočasnému pobytu v Srbsku.
Koncem roku 2023 však Rusové v Bělehradě a Novém Sadu častěji otevírali mateřské školy, internetové obchody, výrobní zařízení, realitní společnosti a co-workingové prostory. V čele nárůstu figurují také oblasti IT, vývoje softwaru, právní nebo podnikatelské poradenství. Využívají přitom výhod poskytovaných srbskými úřady.
Marija, která před odchodem z vlasti v březnu 2022 pracovala jako květinářka v Moskvě, založila před dvěma měsíci v Bělehradě službu na doručování květin ciao.flowers. Motivoval ji pocit, který sdílí mnoho Rusů žijících ve městech, a sice to, že „nemohou najít kvalitu služeb, na kterou jsou zvyklí“.
„Rozhodla jsem se založit vlastní podnik, když jsem si uvědomila, že v Bělehradě nemůžu najít květinářství, kde bych chtěla nakupovat. Chtěla jsem něco moderního, módního, s pěknými kompozicemi a dobrým vkusem,“ řekla. Nejprve otestovala poptávku po květinové předplatitelské službě mezi Rusy pracujícími ve velké bělehradské kanceláři firmy Yandex, kde dělá i její muž. Byla tak vysoká, že o měsíc později spustila kompletní službu.
„Pokud mluvíme o tom, jak tady může cizinec založit firmu, tak je to mnohem jednodušší než například v Turecku,“ míní Marija. Dmitrij, jenž z Ruska uprchl v září 2022, a založil půjčovnu turistického a horolezeckého vybavení s názvem Věterok, se nicméně domnívá, že Srbsko by mohlo být vůči malým podnikům vstřícnější. „Jako individuální podnikatel musíte měsíčně platit minimálně 350 eur (8700 Kč). K pokrytí těchto nákladů a dosažení zisku potřebujete značný obrat, což je na začátku projektu nemožné. Mnoho lidí se proto uchyluje k práci načerno,“ řekl.
Když v roce 2022 přišla první vlna Rusů, mnozí z nich narychlo založili firmy, aby získali povolení k pobytu, které může po třech letech vést k získání srbského pasu. Počet podniků vlastněných Rusy onen rok vyskočil na 6000, přičemž v roce 2021 jich bylo 2000, uvádí APR.
Prudký nárůst podniků vlastněných imigranty je posilován rostoucími hospodářskými vazbami mezi Ruskem a Srbskem. Na rozdíl od západních zemí, které Rusům ztěžují podnikání, Srbsko odolává tlaku, aby se připojilo k sankcím vůči Moskvě a přerušilo své dlouholeté přátelské vazby s touto zemí. Společnost Air Serbia provozuje každodenní lety mezi Bělehradem a Moskvou i Petrohradem, což umožňuje oportunistickým podnikatelům cestovat. Británie a Evropská unie dokonce uvalila na srbské společnosti sankce za vývoz zboží dvojího užití do Ruska.
V Srbsku se zase rozrostly ruské dodavatelské řetězce. Nejvíce patrné jsou řady tabulek čokolády Aljonka a dalších ruských výrobků na srbských pultech s potravinami. Současně se podle zpráv z Ruska na těch moskevských stále častěji objevuje tradiční srbská pálenka rakija.
Srbsko je také silně závislé na ruském plynu. Prosincová zpráva agentury APR ukázala, že srbská ropná společnost Nafta Industrija Srbije (NIS), kterou spoluvlastní Rusko, byla v roce 2022 nejziskovější firmou v Srbsku. Většinový podíl (51 procent) ve společnosti získal v roce 2008 ruský plynárenský gigant Gazprom, který také podporuje hlavní bělehradský fotbalový tým Crvena zvezda.
Zatímco Brusel a Londýn vyjadřují obavy z posilování vazeb mezi Ruskem a Srbskem, přičemž britský ministr zahraničí David Cameron označil Srbsko za „ruského zmocněnce“, Bělehrad podle všeho příliv nových migrantů vítá. Premiérka Ana Brnabičová přivítala tisíce ruských IT odborníků se slovy, že nově příchozí mohou pomoci přeměnit Srbsko v technologické centrum.
Naproti tomu místní obyvatelé mají z nových podniků založených diasporou smíšené pocity. „Vidíme, že tito mladí lidé zde zvyšují úroveň módy,“ řekla Milica, srbská majitelka módní značky a designového obchodu v Bělehradě, která zaštítila několik malých ruských podniků včetně barů. „Jejich nové bary nastavují nové standardy v oblasti služeb,“ dodala. Na druhou stranu dodala, že tito imigranti „žijí v paralelním světě, v jakési malé Moskvě“ a většina jejich firem aktivně nabírá Rusy. Doufá proto, že se budou více integrovat.
Květinářka Marija tvrdí, že ačkoliv většinu jejích zákazníků tvoří Rusové, má také několik srbských klientů a doufá, že jich získá víc. Dmitrij vypráví, že chystá reklamní strategii pro letošní rok, která se zaměří na Srby a expanzi do dalších balkánských zemí. Součástí jeho plánů je instalace automatů na půjčování vybavení v národních parcích, které umožní turistům půjčit si vybavení přímo na místě, místo aby si ho vozili z města. „Naše plány jsou ambiciózní – vypadá to, že v Bělehradě ještě nějakou dobu zůstanu,“ řekl.
