Aktualizace: 10.06.2024 12:50
Praha – Sedmnáctiletá česká teniska Tereza Valentová věří, že dvojnásobný triumf na juniorském Roland Garros je jen začátek úspěšné kariéry, kterou má před sebou. Na dnešní tiskové konferenci v Praze zároveň prozradila, že nyní by se ráda více zaměřila na ženské turnaje a zřejmě nebude v juniorské kategorii startovat ani na červencovém Wimbledonu. Od mateřské Sparty už dostala volnou kartu na domácí turnaj Livesport Prague Open.
„Je to zážitek, který si budete pamatovat do konce života, a přála bych všem, aby si to zažili. Vím, jaká dřina za tím je. Zároveň ale doufám, že je to začátek. Nechci usnout na vavřínech a budeme makat dál. Chtěla bych toho dokázat ještě stokrát více,“ řekla Valentová, která na pařížské antuce vyhrála dvouhru a poté i čtyřhru společně se Slovenkou Renátou Hamrichovou.
Valentová už v letošním roce odehrála několik turnajů mezi ženami a teď v tom chce pokračovat. „Chtěla bych se posunout žebříčkem, dostat se na dospělácké grandslamy a něco tam uhrát. To je ale ještě dlouhá cesta. Teď chci hlavně pracovat na tom, abych se zlepšila,“ řekla aktuálně 311. hráčka světového žebříčku.
Finále dvouhry bylo pro Valentovou specifické. Utkala se s krajankou a další členkou pražské Sparty Laurou Samson, se kterou se zná odmala. „Byl to specifický zážitek. Jsme obě z Česka a z jednoho klubu, což se asi ještě nikdy nestalo. Já se ale snažila nemyslet na to, že je to Laura a krajanka. Myslela jsem na to, že je to další soupeřka, kterou chci porazit. A naštěstí se mi to povedlo, za což jsem ráda,“ prohlásila Valentová.
Obě české tenistky se podle svých slov poprvé v zápase utkaly ve finále českého mistrovství v kategorii starších žaček. I teď spolu ale občas trénují, takže se dobře znají. „Víme o sobě, jak která z nás hraje, což je ale plus. Věděla jsem, co na Lauru mám hrát. Samozřejmě ale něco lehce pozměníte, protože vás soupeřka taky zná. Hlavní ale je se soustředit na sebe. Věděla jsem, že když budu hrát dobře, tak vyhraji,“ řekla svěřenkyně trenéra Lukáše Jedličky. Zároveň ale přiznala, že v Paříži nehrála svůj nejlepší tenis. „Vím, že umím hrát lépe,“ podotkla.
Maximální soustředění na finále se promítlo Valentové i do snu. „I v něm jsem vyhrála. Když jsem nastoupila na kurt, tak jsem dostala stejnou lavičku jako ve snu. Říkala jsem si, že je to znamení, že to dobře dopadne. V zápase i ve snu jsem byla docela v klidu,“ řekla Valentová, která si po proměněném mečbolu lehla na antuku. „Jen v tom snu jsem si lehla na základní čáře, ale ve skutečnosti to bylo skoro u sítě, protože jsem byla na voleji,“ podotkla s úsměvem dlouhovlasá tenistka.
Po triumfu ve dvouhře, ještě před finále čtyřhry, jí zprávy s gratulacemi „zavařily“ telefon. „Chtěla jsem si vyfotit šatnu, ale bylo tam tolik zpráv, že se mi mobil seknul a foťák nefungoval. Musela jsem poprosit mamku, jestli mi nepůjčí svůj. Ten můj jsem zahodila a podívala se na něj asi až dvě hodiny po deblu,“ řekla Valentová. Potěšilo ji, když po první výhře v šatně potkala i pozdější vítězku ženské dvouhry Polku Igu Šwiatekovou. „Byly jsme kousek od sebe, což bylo hezké,“ dodala.
