Aktual.: 14.02.2026 09:30
Praha – V Rusku jsou regiony na velmi rozdílné ekonomické úrovni a válka na Ukrajině ještě prohloubila propast mezi Moskvou a zbytkem země. Především zvýhodnila skupiny obyvatel spojené s armádou a vojenským průmyslem, zatímco životní úroveň například státních zaměstnanců či seniorů klesá. Postižené jsou také regiony orientované na export. Uvedli to odborníci, které oslovila ČTK.
Podle Karla Svobody z Univerzity Karlovy jsou ruské regiony velmi rozdílné, kdy například učitelé na Čukotce berou pětinásobně více než v Ingušském regionu, díky místním příplatkům a dalším faktorům. „Pro určitou část obyvatel válka znamená zlepšení sociální situace, hlavně pro ty, kteří šli do války, jejich příbuzné či pozůstalé,“ uvedl. Naopak lidé závislí na státním rozpočtu, například učitelé, policisté či zdravotníci, pociťují pokles příjmů, protože stát nestíhá růst mezd.
Svoboda upozornil také na regiony s vojensko-průmyslovými podniky, jako je kupříkladu Povolží, Baškirsko a Tatarstán, kde pracovníci vydělávají díky výrobě zbraní. „Lidé spojení s válkou jednoznačně vydělávají, zatímco státní zaměstnanci, pokud nepočítáme Moskvany, prodělávají,“ shrnul.
Ruská ekonomka a geografka Natalja Zubarevičová uvedla, že válka rozdíly mezi Moskvou a zbytkem Ruska nezmenšila. Moskva zaznamenala silný růst průmyslu a příjmů domácností, zejména z vlastnictví a bankovních vkladů. Naopak ekonomické problémy se podle ní prohlubují v regionech orientovaných na export, například uhelných oblastech Kemerovské oblasti či lesnických regionech evropského severu, kde sankce a vysoké logistické náklady ztěžují prodej produkce. Problémy se týkají i hutnictví železa a oceli a části potravinářského průmyslu.
Regiony orientované na vojenský průmysl, například Kurganská oblast, Tatarstán či Udmurtsko, vykazují stále silný růst průmyslu, zatímco růst v jiných regionech je nižší.
„Růst průmyslu v roce 2025 byl například 32 procent v Kurganské oblasti, 15 až 17 procent v Tatarstánu a Udmurtsku. Růst v jiných regionech se specializací na vojenský průmysl je pomalejší, osm až deset procent například v Tulské a Rjazaňské oblasti, ale přesto poměrně vysoký,“ uvedla Zubarevičová.
Oba odborníci upozornili na to, že po skončení války by dynamika růstu vojensky orientovaných regionů pravděpodobně zpomalila. „Ale bude to pomalý proces. I po skončení války bude vojenský průmysl pokračovat, ale v mnohem pomalejším tempu. Bude zajišťovat pouze armádní zásoby,“ dodala Zubarevičová. Obecně dostat se na ekonomickou úroveň před válkou bude podle ní nemožné. Roli budou hrát také sankce, které budou trvat i nějakou dobu po skončení války.
Svoboda doplnil, že sankce a nízké ceny surovin budou dlouhodobě brzdit exportně orientované regiony a civilní sektor nebude schopen nahradit dynamiku vojenského průmyslu. „Konverze firem na civilní výrobu bude velmi problematická,“ míní.
Válka podle něj výrazně prohloubila rozdíly mezi Moskvou a venkovskými oblastmi. „Moskva rozhodně nechudne – Moskvané se mají dobře, stát se stará o Moskvu a Petrohrad, zatímco čím dále postupujete dál do vesnic, tím hůře se lidé mají. Tam, kde není průmysl, stát býval často jediným zaměstnavatelem, takže ekonomika klesá a nůžky mezi regiony se rozevírají,“ dodal.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
