Havlíčkův Brod – Hokejový brankář Vítek Vaněček přivezl do rodného Havlíčkova Brodu ukázat Stanley Cup, který vybojoval s týmem Florida Panthers, a dočkal se slavnostního přijetí od vedení města. Po 19 letech navázal na Josefa Vašíčka, jehož památku několikrát připomněl. Nechyběl ani útočník Tomáš Nosek, jenž měl pro oslavy vyhrazené úterý v Pardubicích.
Během dne se devětadvacetiletý Vaněček stihl na zimním stadionu vyfotit prakticky s celým klubem od nejmenších po dospělé, zastavil se také na fotbalovém hřišti ve Šmolovech kousek od Havlíčkova Brodu. S rodinou pak absolvoval slavnostní přijetí na Staré radnici, kde se podepsal do knihy, starosta Zbyněk Stejskal od něho obdržel puk a dres s číslem 41 a jmenovkou Vaněček.
„Chtěl bych vám tady všem v Havlíčkově Brodě poděkovat za všechno, co jste pro mě udělali. Tady to všechno začalo a já vám opravdu moc děkuju,“ řekl Vaněček poté, co Stejskal ocenil, čeho dosáhl. „Čekal jsem na to celý život a je to pro mě splněný sen,“ řekl.
Stanley Cup přivezl do města naposledy Vašíček, když v roce 2006 slavila triumf Carolina Hurricanes. „Znamená to pro mě opravdu hodně. Vím, že poprvé ho sem vzal Josef Vašíček a doteď máme fotku ve sklepě, na níž jsem byl jako malý. Bohužel se stalo, co se stalo… Ale vím o tom, že jsem teď druhý člověk, který sem Stanley Cup přivezl. A jsem za to hrozně rád,“ řekl Vaněček, dojatý vzpomínkou na bývalého skvělého útočníka, který tragicky zahynul při letecké katastrofě týmu Jaroslavle v září roku 2011.
Být vítězem NHL vnímá jako privilegium. „Stanley Cup je jen jeden a NHL je nejlepší liga na světě. A na Floridě jsem měl možnost to všechno dobře vidět – stačí jedna chyba a ztratíte možnost to vyhrát. Řada hráčů to nikdy nevyhrála, přestože byli výborní. A já jsem to štěstí měl a vyhrál…,“ podotkl Vaněček.
Velkým paradoxem v jeho případě je, že k Panthers přišel v průběhu sezony z trápících se San Jose Sharks. A ani stěhování s malým synem, který se narodil koncem ledna, pro něho s manželkou nebylo úplně jednoduché. Florida však dokázala zopakovat loňské vítězné tažení a na všechny strasti mohl zapomenout.
„Všichni víme, jak to bylo v San Jose. A nebyl to pro mě příjemný příběh, ani pro kohokoliv, kdo tam byl se mnou. Když přišel ten trejd, měl jsem v hlavě jedinou věc – že Florida vyhrála Stanley Cup minulý rok. A říkal jsem si, že když to vyhráli loni, můžeme to dokázat zase,“ připomněl Vaněček.
„U gólmana je to tak, že musí umět rychle zapomínat. Ať je to inkasovaný gól, nebo celá sezona, gólman se musí soustředit na okamžik, ve kterém je. Samozřejmě to není jednoduché. Ale i tu minulou sezonu už jsem jinak pustil z hlavy, teď mám novou práci a budu dělat všechno pro to, abych chytal co nejlépe, jak jen můžu,“ připomněl své nové angažmá v Utahu.
Když pak zamířil z prostor bývalé radnice za fanoušky, kterých se na Havlíčkově náměstí sešla odhadem tisícovka, příjezd k pódiu si vychutnal triumfálně na korbě tatrovky.
Přiznal, že plánovanou snídani – nesquik s mlékem – neměl. „Nakonec bohužel ne… Ze Stanley Cupu jsem nesnídal. Tak dlouho jsem se na to těšil a chystal, až jsem to nakonec nezvládl – nebyl čas. Takže ze Stanley Cupu jsem měl jen šampáňo,“ hlásil s úsměvem.
Pak pozval na pódium i Noska, na jehož oslavě byl v úterý v Pardubicích. A oba odhalili na stejném místě na levé části trupu shodné tetování – Stanley Cup.
„Po včerejšku docela cítím ruce a záda, byl to se Stanley Cupem celkem dobrý trénink, takže jsem rád, že dnes to tady mám v tomhle ohledu volnější. Na druhou stranu – nijak bych se nezlobil, kdybych měl pohár ještě nějaký ten den k dispozici, moc rád bych si to zopakoval,“ řekl Nosek.
Vaněček: Zisk Stanley Cupu mi naplno dojde až po kariéře
Vaněček je sice vítězem Stanley Cupu s Floridou již od poloviny června, má však pocit, že ještě stále naplno nevstřebal, jak velkého triumfu dosáhl. V rozhovoru s novináři během dnešních oslav v Havlíčkově Brodě uvedl, že se tak nejspíš stane až poté, co hráčskou kariéru ukončí.
„Kdy jsem vstřebal, že jsem vítězem Stanley Cupu? Těžká otázka… Já si myslím, že to člověk naplno nevstřebá, dokud opravdu neskončí kariéru. Teď, když mi sem Stanley Cup přivezli a nosím ho tady, tak jsem si to uvědomil, ale vím, že zítra se probudím, zase bude jiný den a budu se soustředit na to, kde jsem, na současnost. Takže si myslím, že si to plně uvědomím až ve chvíli, kdy ukončím kariéru,“ řekl Vaněček.
V devětadvaceti letech ale na něco takového pomýšlet nemusí. Díky vytouženému triumfu má naopak jednu velkou výhodu. Získal určitý vnitřní klid. Má své jméno vyryté na poháru, po němž touží dlouhé řady hokejistů. „Ano, do jisté míry ano. Vyhrál jste něco, vyhrál jste Stanley Cup, takže ten klid ve mně v tomto směru určitě bude, ale samozřejmě ten stres se vždycky zase objeví,“ podotkl.
I když do play off nezasáhl a plnil roli dvojky za jedním z nejlepších gólmanů planety Sergejem Bobrovským, od spoluhráčů či trenérů si vysloužil mnoho pochvalných ohlasů za svůj přístup.
„Řeknu to takhle: když jsem viděl Bobrovského, tak to je neskutečný gólman. Pro mě je to vzor. Je to naprosto neskutečný gólman, když jsem viděl, co předvádí. Samozřejmě je to tak, že člověk buď chytá, nebo nechytá a je dvojkou. Ale abych řekl pravdu, tak mi to tady nevadilo. Byl jsem rád, že Bobrovskij chytá tak, jak chytá. A kdyby mi řekli, ať jdu do brány, tak půjdu a budu se snažit podat ten nejlepší výkon,“ uvedl Vaněček.
I o něm se však během finálové série mluvilo hodně nahlas. To když se psychologickou hrou snažil během předzápasového rozbruslení rozhodit gólmana Oilers Stuarta Skinnera – stoupl si před něho na červené čáře a upřeně na něho hleděl.
„Tenhle úkol jsem dostal od trenéra gólmanů. Přišel za mnou, jestli bych jim mohl brankáře trošku rozhodit, že vždycky, když přijde na led, tak jde na červenou čáru, stojí tam a kouká se na náš tým. Řekl mi, zda bych si tam mohl stoupnout, trochu kolem něho tancovat a podobně. Já řekl, že ano, že to udělám, i když nejsem člověk, který by to chtěl dělat,“ připomněl Vaněček.
„Věděl jsem však, že hrajeme finále a že udělám všechno pro tým, aby uspěl. Tak jsem si tam stoupnul a doufám, že ho to trošku rozhodilo. Jak je vidět z výsledku, tak snad trošku ano,“ doplnil s úsměvem Vaněček.
Vaněček si ještě užije oslavy Stanley Cupu, už se ale těší do Utahu
Vaněček si dnes v rodném Havlíčkově Brodě a okolí užívá oslavy Stanleyova poháru, který získal v červnu v dresu Floridy, o obhajobu slavné trofeje v dresu Panthers ale usilovat nebude. Devětadvacetiletý gólman podepsal smlouvu s Utahem a v NHL bude oblékat dres pátého klubu. V rozhovoru s novináři v Pardubicích, kde se zapojil do pohárových oslav floridského spoluhráče Tomáše Noska, uvedl, že se do nového angažmá už těší. Stěhování je ale prý stále náročnější.
„Jak se nám narodilo dítě, tak je to těžší a těžší. Ale těším se, je to něco nového. Vlastně nikdy jsem nebyl v týmu s českým gólmanem,“ řekl Vaněček, jenž by měl vytvořit dvojici s Karlem Vejmelkou. „Karel je výborný kluk a chytá výborně. Těším se, je to nový tým. Věřím, že to tam bude krásné.“
Se stejně starým Vejmelkou se dobře zná. Vaněček pochází z Havlíčkova Brodu a Vejmelka z Třebíče. Už v mládí tak často nastupovali proti sobě, později se potkávali v reprezentačních výběrech. „Prošli jsme si toho společně docela dost. Jsme kamarádi. Jde o to, jak kdo bude chytat. Ten lepší bude vždycky chytat víc,“ řekl Vaněček. Vedle české dvojice se v Utahu bude snažit prosadit i Kanaďan Connor Ingram. „V NHL je vždycky boj. Uvidíme, jak to bude,“ řekl.
Vaněček podepsal smlouvu s Utahem na začátku července, s Vejmelkou od té doby už několikrát mluvil. „Ptal jsem se ho, kde tak hráči žijí, abych věděl, kde si hledat bydlení. Viděli jsme se pak ještě na reprezentačním golfu, kde jsme si také chvilku povídali,“ uvedl Vaněček. Po sezoně bylo ve hře i pokračování na Floridě. Panthers se ale nakonec rozhodli jako dvojku angažovat Rusa Daniila Tarasova.
I tak je Vaněček vděčný za čtyřměsíční angažmá na Floridě, kam přišel v březnu ze San Jose. Opustil nejhorší tým soutěže a doplnil obhájce Stanleyova poháru. „V San Jose to samozřejmě bylo nepříjemné. Měl jsem nějakých 18 zápasů a tři výhry. U gólmana nejsou body, ale počítají se výhry Bylo to těžké. Jsem rád za trejd. Z posledního místa na první, takže jsem velice spokojený,“ usmíval se Vaněček, který na Floridě kryl záda hvězdě Sergeji Bobrovskému. Naskočil do sedmi zápasů základní části, play off už sledoval jen ze střídačky.
I tak si ale užil oslavy zisku trofeje, kterou nad hlavu zvedl jako jeden z prvních hráčů. „Byl to neskutečný zážitek. Kluci, kteří vyhráli už o rok dříve, řekli, že ti, co nevyhráli, budou mít pohár první. Tomáš (Nosek) je starší a věděl jsem, že pojede jako první. Přišel za mnou a říkal, že mi ho předá. Jsem hrozně rád, že mi ho mohl předat zrovna on,“ uvedl Vaněček.
Oslavy v USA byly náročné. „Slavili jsme osm dní v kuse, takže to bylo těžké. Ale jak vidíte Stanley Cup, dá se to zvládnout. Je to jiná situace, než když jdete někam do baru bez Stanley Cupu,“ smál se. Dnes Vaněček slaví s rodinou a kamarády v Havlíčkově Brodě, odpoledne se podělí o radost z trofeje i s fanoušky na tamním Havlíčkově náměstí.
