Aktual.: 19.08.2026 21:43
Frankfurt nad Mohanem (Německo) – Dějiny československého samizdatu představuje nová výstava, kterou dnes slavnostně zahájilo Muzeum komunikace ve Frankfurtu nad Mohanem. Je součástí Roku české kultury, který předchází říjnovému Frankfurtskému knižnímu veletrhu. Česko letos bude jeho čestným hostem. Ředitel Českého literárního centra Martin Krafl ČTK řekl, že výstava bere v potaz, že jejími návštěvníky budou lidé z bývalého západního Německa. V případě východního Německa by podle něj nemusela vzhledem k podobné historické zkušenosti některé věci vysvětlovat tak podrobně.
První návštěvníky z řad široké veřejnosti přivítá výstava Samizdat: Slova svobody v Československu 1939-1989 ve čtvrtek. Dnes se uskutečnila vernisáž. Otevřená výstava bude až do 24. ledna příštího roku. Doprovodí ji řada workshopů a přednášek, jedna z nich se uskuteční na český státní svátek 28. října a bude se věnovat Václavovi Havlovi a jeho knize Někam jsem to ukryl, která tento měsíc poprvé vyšla v němčině.
„Výstava především mladé generaci v západním Německu vysvětlí, co to vlastně samizdat je,“ řekl ČTK Krafl. „Uvědomil jsem si, že když bychom představovali samizdat ve východoněmeckých spolkových zemích, tak bychom možná nemuseli být tak výpravní a tak edukativní jako tady,“ dodal. Východ Německa do roku 1990 tvořil tehdejší Německou demokratickou republiku (NDR), která byla stejně jako Československo součástí takzvaného východního bloku.
Podle organizátorů výstava přibližuje dějiny „literatury, která vznikala v utajení a byla za komunistické diktatury v Československu navzdory státní cenzuře tajně rozmnožována a šířena“. Psací stroje, kopírovací papír, improvizovaný tisk a podomácku vyrobené rozmnožovací přístroje se podle autorů výstavy staly v Československu „nástroji nezávislé protirežimní veřejnosti“.
Výstava, která vznikla ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou, představuje spisovatele, umělce a opoziční skupiny, kteří za bývalého režimu nemohli publikovat. Zvláštní pozornost přitom věnuje dramatikovi a pozdějšímu československému a prvnímu českému prezidentovi Havlovi. Jeho slavná fotografie z trutnovského pivovaru s pytlem na zádech je zde v téměř životní velikosti.
Do doby, kdy v Československu samizdatová literatura vznikala, se návštěvníci výstavy mohou přenést také díky panelu, na kterém je fotografie typické stěny z obývacího pokoje. Před ním je psací stroj značky Consul, na kterém si mohou zkusit něco napsat. Právě na takových strojích se rozmnožovaly knihy, které nemohly oficiálně vycházet. K vidění je také cyklostyl, který se používal k rozmnožování textů.
Termín samizdat vymyslel a poprvé použil ruský básník Nikolaj Glazkov, který se rozhodl vydávat si sám své sbírky. Utajené šíření zakázaných knih a článků je však dávným jevem kulturních dějin a výstava ve Frankfurtu ukazuje, že se v českých zemích rozvíjelo už v 19. století, v protektorátu za nacistické okupace a v období po komunistickém převratu v roce 1948.
Teprve v 70. a 80. letech minulého století, tedy v období normalizace, však opisování ideologicky nepohodlných textů nabylo výraznějších rozměrů a rozšířilo se do všech společenských skupin i vrstev. Výstava připomíná mimo jiné časopisy, které vycházely v samizdatu, samizdatové edice, jako byla Edice Petlice, i nejznámější samizdatové autory, Ivana Klímu, Ludvíka Vaculíka či Pavla Kohouta. Zároveň zdůrazňuje, že samizdatová literatura nevycházela jen díky úzkému kruhu intelektuálů, ale hlavně díky úsilí řady obyčejných lidí: knihovníků, studentů, umělců, duchovních i dělníků. Výstava připomíná i to, že dějiny samizdatu jsou úzce spojné s dějinami exilových nakladatelství, z nichž některá vznikla i v Německu, například v Kolíně nad Rýnem, Mnichově či právě ve Frankfurtu.
Výstava o samizdatu v Československu je jednou z několika, které se uskuteční před Frankfurtským knižním veletrhem. Největší akce svého druhu na světě se bude konat od 7. do 11. října. Letos bude jejím čestným hostem Česko. Reprezentovat ho přijede přes 70 autorů a autorek. Jsou mezi nimi mimo jiné prozaici Tereza Boučková, Radka Denemarková, Jiří Hájíček, Miroslav Hlaučo, Dora Kaprálová, Alena Mornštajnová, Jaroslav Rudiš, Jáchym Topol či Kateřina Tučková, básníci Petr Borkovec a Marie Iljašenko či autoři komiksů Jindřich Janíček a Jaromír 99.
Česko se bude prezentovat ve Frankfurtu pod heslem Země na pobřeží, které odkazuje na Zimní pohádku od Williama Shakespeara. Anglický dramatik v ní umístil Bohemii, tedy Čechy, na mořské pobřeží. Podle veletrhu připravili organizátoři české účasti více než stovku literárních a kulturních akcí.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}