Aktual.: 1.07.2026 12:54
Praha – Ve městech je třeba kvůli klimatické změně a vlnám extrémních veder sázet odolnější druhy stromů, řekla ČTK specialistka klimatických adaptací v krajině Miroslava Floriánová z environmentální organizace Nadace Partnerství. Podle Alexandra Ače z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) se už postupně stromy s vyšší odolností na sucho a rostoucí teplotu v českých městech vysazují, a to zejména nepůvodní druhy, jako jsou například jinany nebo jerlíny.
Městská zeleň funguje v horkých dnech jako přírodní klimatizace. Během veder zabraňuje přehřívání měst, protože stromy stíní povrchy a pohlcují sluneční záření.
Města podle Floriánové vytvářejí vlastní mikroklima, kdy jsou v nich kvůli efektu tepelného ostrova teploty často o několik stupňů vyšší než v okolní krajině. Stromy musí odolávat suchu, omezenému prostoru pro kořeny, utužené půdě, zasolení komunikací i znečištění ovzduší. Proto se při výběru druhů zohledňuje nejen vegetační stupeň, ale především odolnost vůči městským podmínkám.
Řada původních druhů stromů se už ve městech podle Floriánové nachází mimo své růstové optimum, a extrémní podmínky tak mohou vést až k jejich odumření. Patří k nim třeba lípa srdčitá, která často trpí suchem. Při nových výsadbách je proto nahrazována například lípou stříbrnou, jerlínem japonským, dřezovcem trojtrnným, javorem babykou, dubem slovenským nebo břestovcem západním.
Z metodiky, jejímž cílem bylo zhodnocení ekosystémových funkcí a služeb sídelní zeleně, a kterou ČTK zaslal František Zemek z CzechGlobe, vyplývá, že velmi dobrou odolnost proti suchu vykazuje například borovice černá, borovice Banksova nebo trnovník akát. Ten je ale vysoce invazivním druhem, a jeho výsadba ve městech se proto nedoporučuje.
Floriánová dále upozornila na aktuální praktický výzkum, který se uskutečňuje pod záštitou odboru ochrany prostředí pražského magistrátu s názvem Klimatické stromy pro Prahu. Jeho cílem je najít a otestovat v pražských ulicích nové, odolnější druhy stromů a zjistit, které z nich se v městském prostředí skutečně osvědčí. Mezi testované druhy patří například vybrané druhy dubů a jilmů, jasan manový, trnovník honosný, mandloň obecná či javor italský.
První výsadby se uskutečnily na jaře 2024 a výsledky výzkumu budou vyhodnocovány přibližně do roku 2040. Průběžné poznatky by však měly být k dispozici už za šest až osm let. Součástí projektu je kromě testování druhů stromů i testování různých technologií výsadby.
Druhová skladba výsadeb ve volné krajině se odvíjí od vegetačních stupňů. Vegetační stupeň je území, kde díky podobným klimatickým podmínkám přirozeně rostou stejné druhy dřevin. V nejteplejších oblastech se nachází první, takzvaný dubový vegetační stupeň, v nejvyšších horských polohách pak osmý – klečový.
S tím, jak se klima otepluje a mění se rozložení srážek, které jsou méně časté, ale vydatnější, se vegetační stupně postupně posouvají. V území, kde se před 50 lety nacházel druhý vegetační stupeň, dnes mohou klimatické podmínky odpovídat spíše prvnímu vegetačnímu stupni, uvedla Floriánová.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
