Ve Středomoří, které mění globální oteplování, se daří invazivním druhům

Pepisův osvědčený postup je součástí širšího úsilí vědců o sledování a kontrolu šíření invazivních druhů, jako jsou například perutýni, v těchto vodách. Život se zde mění v důsledku kombinace oteplování mořských vod a existence Suezského průplavu, který usnadnil přístup rybám z tropických oblastí.

Podle nedávného průzkumu, který sestavila Kyperská akademie věd, literatury a umění na základě výzkumu vědců z 11 zemí, se odhaduje, že do Středozemního moře se každé dva týdny dostává nový druh. Celkově se ve Středozemním moři vyskytuje více než 1000 nepůvodních druhů, uvádí zpráva. To představuje nárůst oproti méně než 800 druhům, které zaznamenala jiná studie Evropské agentury pro životní prostředí v období 2012 až 2017.

Nově příchozí tropické druhy z Rudého moře a dalších oblastí vytlačují původní druhy, mění potravní řetězce a ohrožují rybolov, uvádí odborníci. Je to jen další známka dopadu klimatických změn, které letos v létě v Evropě způsobily rekordní vlny veder, lesní požáry a sucho.

Mezi ochránci přírody vyvolávají tyto změny velké obavy. Ačkoli Středozemní moře tvoří pouhých 0,8 procenta celkové plochy světových oceánů, vyskytuje se v něm podle některých odhadů až 18 procent světových mořských druhů.

„Změny jsou drastické, zejména od roku 2000,“ uvedl Periklis Kleitu, mořský vědec z kyperské laboratoře Marine and Environmental Research (MER), která se zabývá hledáním způsobů, jak omezit dopad invazivních druhů. „Vidíme, jak se v mořském prostředí stále více rozmnožují a dominují nepůvodní druhy a, bohužel, původních druhů ubývá,“ doplnil.

Perutýn svým trčícím čírem a věčně zamračeným výrazem připomíná podvodního pankáče. Podle vědců nemá ve Středozemním moři žádného známého predátora a vyznačuje se nenasytnou konzumací místních ryb a korýšů. V okolí Kypru testuje MER selektivní pasti, které mají přilákat perutýny a kraby modré, zatímco ostatním druhům umožňují uniknout.

V Řecku narušují mořské ekosystémy stále častěji se vyskytující cizí druhy. V posledních desetiletích se do řeckých vod dostalo více než 230 takových druhů, uvedla Paraskevi Karachleová, výzkumná ředitelka Řeckého centra pro mořský výzkum.

Nově příchozí druhy narušují ekosystém různými způsoby. Králíčkovcovití intenzivně spásají řasy, čímž pod vodou vytvářejí holé oblasti a konkurují původním býložravým rybám Středozemního moře, vysvětlila Karachleová. Čtverzubci stříbropásí jsou masožravci, jejichž toxiny mohou být pro člověka smrtelné. Útočí na jiné ryby a jsou spojováni s hlášeným poklesem úlovků chobotnic. Tato ryba je stříbrná a posetá černými tečkami a díky vypouklým očím a předkusu vypadá jako ranař.

Řecké i kyperské úřady nabídly rybářům za lovení čtverzubců odměny. „Invazivní druhy ovládají naše moře, což má dopad jak na místní biologickou rozmanitost, tak na ekonomiku,“ uvedla Christina Kakulliová, mořská bioložka z organizace MER.

Vědci hledají způsoby, jak se této situaci přizpůsobit. Jednou z možností je přivyknout spotřebitele na konzumaci nových druhů ryb. Perutýni jsou po odstranění ostnů bezpeční ke konzumaci. Pepis je před smažením doporučuje obalit v mouce.

„Zpočátku se lidé báli, ale nyní chápou, že jde o vysoce kvalitní a chutnou rybu,“ uvedl Petros Yiangu, šéfkuchař spolupracující s organizací MER na projektu Life Prometheus financovaném Evropskou unií, který se zabývá způsoby, jak omezit náhodný odlov žraloků a rejnoků a zároveň podporuje způsoby lovu invazivních druhů.

Krabi modří původem z Atlantského oceánu si našli odběratele v Tunisku a trh se začíná rozvíjet také v Libanonu a Turecku. Řečtí vědci testovali způsoby odstraňování toxinů, aby ze čtverzubců mohli vyrábět rybí moučku pro chov mořčáků evropských, uvedla Karachleová. Jiné výzkumy se zabývaly možným využitím nepůvodních druhů v kosmetice, doplňcích stravy, kožených výrobcích a při tišení bolesti.

Najít využití pro tyto nově příchozí druhy může být jednodušší, než odhalit spouštěcí faktor jejich šíření a dopadu. Vědci tvrdí, že situace vyžaduje trvalé a dlouhodobé sledování. „Moře je velmi složité,“ uvedl Kleitu. „Je v něm spousta matoucích proměnných, které na sebe současně vzájemně působí,“ doplnil.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}