Aktualizace: 30.05.2024 09:20
Varšava/Štrasburk – Polská europoslankyně Beata Kempová bývá označována ve své vlasti za jednu z nejvýraznějších postav polské pravice, média ale často zaujala především svými kontroverzními vyjádřeními. „Přichází něco nového: politické procesy kvůli lajkování na internetu. Bravo – komunismus se vrátil,“ prohlásila poté, co ji loni v listopadu Evropský parlament na žádost soudu v Polsku zbavil imunity, spolu s třemi dalšími europoslanci ze strany Právo a spravedlnost (PiS) a jeho menšího partnera, strany Suverénní Polsko, kvůli tomu, že na sociálních sítích sdíleli nebo chválili kontroverzní klip varující před násilnostmi muslimských migrantů v Polsku v případě, že by volby vyhrála tehdejší opozice. V červnových volbách do EP podle Kempové nejde jen o odvetu za faktickou prohru PiS a jeho spojenců v říjnových parlamentních volbách, ale i o příští podobu Evropské unie.
„Budeme bojovat, abychom měli co nejsilnější zastoupení, protože evropský diktát se nám spojuje s diktátem, jaký jsme zažívali před rokem 1989, tedy se sovětským diktátem. To nemůžeme dovolit,“ zdůraznila v rozhovoru se zpravodajem ČTK.
„Politika jsou samozřejmě emoce, politika je spor,“ říká Kempová. „Volby do Evropského parlamentu, které v Polsku budou 9. června, budou o tom, zda liberálové a socialisté budou pokračovat ve svém plánu vytváření centralistické Evropské unie, plánu na superstát s jedinou vládou. Budou to tedy mimořádně důležité volby,“ prohlásila.
Stejně hovoří i vůdce PiS Jaroslaw Kaczyński. Kempová tvrdí, že v sázce je osud základů unie, jak je „na základě křesťanských hodnot“ vytvořili její otcové-zakladatelé, tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman, jeho italský kolega Alcide De Gasperi a německý kancléř Konrad Adenauer.
„Jsem stoupenkyní Evropy vlastí, Evropy, která vznikla na základě smluv. My, Poláci, tak jako Češi, Slováci a Maďaři, jsme do této EU vstoupili o něco později, ale nikoliv svou vinou. Okupoval nás Sovětský svaz, neměli jsme možnost rozvíjet se tak jako země staré Evropy. Ale od roku 1989 se rychle a silně rozvíjíme, pevně stojíme na vlastních nohou, a to trápí starou Evropu, která prosazuje velice škodlivé nápady jako Green Deal (tedy Zelenou dohodu pro Evropu) či centralistickou Evropu, abychom se znovu stali zemí skladů, zemí laciné pracovní síly, zemí, která nebude mít svrchovaný vliv na důležité oblasti, a to i z hlediska hodnot. S tím nemůžeme souhlasit,“ říká Kempová. „Měli bychom všichni spojit síly,“ vyzývá a dodává, že po volbách by měla vzniknout „velice široká pravicová fronta, sjednocená v jednom klubu v EP, ať už to budou Evropští konzervativci a reformisté, anebo jiné uskupení, „které bude proti centralistické Evropě“.
Kempová připouští, že pro polskou konzervativní a národoveckou pravici, která je nyní v opozici, budou červnové volby do EP těžké. Je ale přesvědčená, že polská pravice skutečně vyhrála říjnové volby tím, že získala nejvíce hlasů, a to, že „jiné síly složily vládu, je jiný příběh“.
O vedení v průzkumech zápolí PiS a Občanská koalice premiéra Donalda Tuska, rozdíly se pohybují v rozmezí statistické chyby.
„Jsem si jistá, že volby vyhrajeme. Rozdělení mandátů samozřejmě může být různé, protože máme takový volební systém. Pokřiky, že prohrajeme, jsou jen pokus o strašení,“ tvrdí Kempová.
Před 21 lety hlasovalo pro vstup Polska do EU více než 77 procent z téměř tří pětin oprávněných voličů, kteří referenda zúčastnili. V něm 22,5 procenta Poláků a Polek hlasovalo proti. Nyní – podle průzkumu zveřejněného minulý týden listem Gazeta Wyborcza – by účast dosáhla až 87 procent dotázaných, z nichž by 72 procent hlasovalo pro setrvání v unii a 12 procent pro odchod, nazývaný také polexitem.
„Převaha stoupenců členství Polska v EU nad odpůrci je značná, ale už není tak drtivá jako před několika lety, kdy počet stoupenců podle průzkumů dosahoval 90 procent,“ napsala Gazeta Wyborcza. Přičetla tento stav „protievropské propagandě PiS“, jejíž osm let u moci poznamenaly spory s Bruselem o stav polské demokracie a nakonec zmrazení miliard eur v unijních fondech; ty se uvolnily až za nynější Tuskovy vlády. Průzkum také potvrdil, že nejvíce odpůrců EU žije na polském venkově. Pro setrvání v unii je jen polovina voličů PiS, kteří se chtějí zúčastnit červnových voleb, a ještě méně jich je mezi voliči krajní pravice.
Kempová přisuzuje růst euroskeptických nálad a sílící volání po polexitu zejména protestům polských rolníků proti přílivu lacinějších zemědělských výrobků z Ukrajiny a proti politice Bruselu.
„To je stálý trend. Na jedné straně je to nebezpečné, protože chceme být účastníky unijního projektu. Nejsem stoupenkyní polexitu, odchodu z EU, ale jsem stoupenkyní návratu k unii podle Schumanovy dohody. EU podle Schumana byla Evropou, ve které měly státy spolupracovat natolik efektivně, aby už nevypukly války. My, Poláci, Češi a další, poznamenaní traumatem druhé světové války, ve které zahynulo tolik lidí, jsme brali toto poslání nesmírně vážně. Především mír. Mír je záruka, že všechny problémy můžeme v klidu vyřešit. Tak byl vymyšlen projekt EU, a to je nesmírně důležité zvláště nyní, kdy stojíme tváří tvář válce na Ukrajině,“ říká europoslankyně. Současně ale zdůrazňuje, že jedině pevný postoj proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi může být zárukou míru.
„Pomáhali jsme a pomáháme Ukrajině, přestože máme problémy s volným obchodem a pohybem. Přijali jsme miliony válečných uprchlíků a přitom jsme nežebrali ani o jediné euro či zlotý. Ale na Ukrajině také podnikají silné agroholdingy, z nichž zisky nečerpají zrovna obyčejní Ukrajinci. Vedeme s nimi válku nervů,“ tvrdí. „Válka má vliv na celou Evropu a celý svět. Je ohrožena naše potravinová bezpečnost. Problémy začaly tím, že Putin přerušil cestu pro vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře, a tím je ohrožena i potravinová bezpečnost v Africe, což má vliv na vyvolání migrace,“ dodala.
„Putin bere na vědomí pouze sílu a unie musí být silná především vůči Putinovi, tedy čelit mu a nevyjednávat s ním,“ zdůrazňuje Kempová. „Nyní jsou nutné silné sankce, a to především personální, protože ty jsou nejvíce cítit. Nezbytná je společná fronta proti Putinovi. To je člověk se silnými imperiálními sklony. Unie takto musí působit proti válce,“ říká.
Na jedné straně vyčítá Němcům a Francouzům, že s Putinem uzavírali obchody, a to podle ní způsobilo, že se cítil tak silný. Ale na straně druhé omlouvá „nějaká proruská vyjádření“ maďarského premiéra Viktora Orbána tím, že unie „neudělala nic“, aby pomohla Maďarsku zbavit se závislosti na ruských surovinách, ale naopak „dusila Maďarsko“ zablokováním peněz z unijních fondů, „a to jen proto, aby Orbán přestal být premiérem“. Prý podobně jako v polském případě, aby „PiS zbavili moci“.
„Měli bychom velice široce spojit všechny pravicové kruhy a dosáhnout toho, aby se ustoupilo od mnoha hloupých, tedy nepromyšlených rozhodnutí unie,“ říká Kempová. Po červnových volbách se podle ní poměr sil v novém EP změní: „Možná ještě ne natolik, abychom se stali dominantní silou, ale určitě silou blokující nemoudré nápady.“