Astronomov objevili neuviteln jasn kvasar, kter je dost mon nejjasnjm objektem ve vesmru. Rekordman s ernou drou v srdci, kter z tak oslniv jako 500 bilion Slunc, se pitom dlouh lta skrval vem pmo na och. Kvasar s oznaenm J0529-4351 je od Zem tak daleko, e jeho svtlu trvalo vce ne 12 miliard let, ne k nm dorazilo.
Kvasary jsou jasn jdra vzdlench galaxi, kter jsou pohnna supermasivnmi ernmi drami. Hmotnost ern dry v tomto rekordnm kvazaru roste o ekvivalent jednoho Slunce za den, co z n in dosud nejrychleji rostouc ernou dru.
ern dry pohnjc kvasary shromauj hmotu ze svho okol v procesu tak energickm, e vyzauj obrovsk mnostv svtla. Kvasary jsou tak jasn, e pat k nejjasnjm objektm na na obloze, co znamen, e i ty vzdlen jsou viditeln ze Zem. Obecn plat, e nejsvtivj kvasary indikuj nejrychleji rostouc supermasivn ern dry.
Zatmco na snmcch kvasar pipomn pouhou teku, ve skutenosti se podle astronom bude jednat o dost bouliv msto. Rotujc plyn a dal hmota z hvzd, kter do sebe vtahuje ern dra, pipomnaj velkolep kosmick hurikn.
Tento kvasar je tm nejdivoejm mstem ve znmm vesmru, uvedl vedouc autor studie zveejnn v odbornm asopise Nature Astronomy Christian Wolf.
Astronomov s pomoc novch pozorovn a potaovch model zjistili, e kvasar za rok pohlt ekvivalent 370 Slunc, tedy zhruba jedno za den. Jde o nejrychleji rostouc doposud objevenou ernou dru, uvedl Wolf, kter psob na Australsk nrodn univerzit (ANU).
Evropsk jin observato (ESO) kvasar spatila u v roce 1980, ale tehdy se pedpokldalo, e jde o hvzdu. Jako kvasar, extrmn jasn a vzdlen tleso iven ernou drou, jej odbornci klasifikovali a v loskm roce, a to na zklad pozorovn z observato z Austrlie a chilsk pout Atacama.
Snmek ukazuje oblast oblohy, ve kter se nachz rekordn kvazar J0529-4351.
Pekvapilo ns, e byl a dote skryt, kdy u znme zhruba milion mn zajmavch kvasar. Doslova na ns celou dobu zral, uvedl spoluautor studie a Wolfv kolega z ANU Christopher Onken.