Aktual.: 9.08.2026 07:20
Praha – Češi stojí ve válce v Pásmu Gazy na straně Izraele mimo jiné proto, že ho vnímají jako součást západního světa, kdežto Palestince jako jiné, orientální. Jedná se o významný faktor, byť není jediný. ČTK to řekl Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle něj k rozdílnému vnímání přispívají i média, která konflikt zjednodušují.
ČR patří k největším spojencům Izraele v Evropě, což vychází z historických vazeb sahajících do roku 1947, kdy Československo podpořilo vznik Izraele v OSN a dodávalo mu vojenskou techniku i zbraně v době jeho prvních bojů za nezávislost.
Vědec zdůraznil, že válka v Izraeli a Gaze je výsledkem mnoha složitých procesů. „Komentátoři různých deníků ale ten konflikt smrskli, jako by šlo o fotbalový zápas. A buď fandíte Spartě nebo Slavii. Dávají lidem to, co chtějí slyšet, po čem je poptávka. Veřejné mínění je v tomto tématu vcelku jednoznačné, pokud jde o sympatie a antipatie k jedné nebo druhé straně konfliktu, a média toto přesvědčení jenom utvrzují. Opakujeme tu samou chybu jako před deseti lety během migrační krize,“ míní Ostřanský.
Takzvaný Orient je podle Ostřanského do dnešních dnů opředen mnoha stereotypy. V minulosti k tomu ve velké míře přispívala jeho nedostupnost, která západní civilizaci dávala o to větší prostor k nejrůznějším představám. Dostat se do Orientu bylo podle vědce dlouho něco exkluzivního, zprvu ho proto navštěvovali zejména poutníci a misionáři, případně diplomaté. Teprve v 19. století se začala rodit moderní turistika, jejímž velkým průkopníkem byl v Čechách podle Ostřanského spisovatel Jan Neruda.
Na hodnoty západního a orientálního světa bylo podle vědce často nahlíženo jako na úplné protiklady. „Zatímco, v uvozovkách, my jsme ti racionální, oni jsou bigotní fanatici, co věří různým pověrám. Zatímco my tíhneme k demokracii, oni k tyranii. My jsme monogamní, oni tam mají harémy,“ popsal Ostřanský. Z toho pak vznikaly stereotypy, z nichž podle vědce některé přetrvaly dodnes. „Kdybychom například porovnali vybrané pasáže z nábožensko-polemického spisu Antialkorán Václava Budovce z Budova ze 17. století s tím, co u nás před deseti lety hlásal tehdejší vůdce českého protiislámského hnutí Martin Konvička, v mnoha ohledech je to velice velice podobné,“ doplnil vědec.
Geografické vymezení Orientu bylo podle Ostřanského vždy nejednoznačné. Zatímco v současnosti pojem zpravidla splývá s pojmem Asie, v minulosti se Orientem označovala spíše jeho blízkovýchodní část. S rozvojem cestovního ruchu a geografických objevů se hranice Orientu posouvaly stále více na východ.
Podle vědce byla z hlediska vymezení Orientu vždy nejproblematičtější jeho západní hranice. „Orient začínal tam, kde končilo to, v uvozovkách, naše. Náš svět, naše hodnoty a civilizace, a kde začínalo to jejich. Pro staré Řeky byla například Orientem Persie, pro někoho jiného zase Orient začínal v Německu. To, kde leží Orient, totiž zásadním způsobem vychází z toho, kde se nachází jeho pozorovatel,“ dodal Ostřanský.
Izrael zahájil vojenskou operaci v Pásmu Gazy po teroristickém útoku Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023, při kterém zahynulo na 1200 lidí, většinou izraelských civilistů. Příměří z loňského října konflikt utlumilo, jeho dodržování ale obě strany vzájemně zpochybňují. Hamás si ponechal své zbraně navzdory dohodám a izraelská armáda se odmítla stáhnout z části území, kterou stále kontroluje.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}