Aktualizace: 30.03.2024 09:30
Praha – Trend zvyšující se četnosti vln veder je celkem zřejmý. Každým rokem je pravděpodobnost silnějších vln veder vyšší. Avšak nedá se říct, že například příští rok jich bude více než minulý, řekl ČTK Ondřej Lhotka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Vlny veder jsou období, při kterých se několik dní v kuse drží denní teploty nad normálním průměrem. Většinou se vyskytují v létě. To, jak je nyní, jsou podle Lhotky spíše teplotní anomálie.
„V poslední dekádě až dvou pozorujeme prudký nárůst délky a četnosti vln veder. Před 30 lety, v období od 1961 až do roku 1990, podle klimatologického normálu bylo možné v České republice pozorovat v průměru pět tropických dní během léta za rok,“ uvedl Lhotka. Od roku 1990 až do roku 2020 je to zhruba dvojnásobek.
„Je to chaotické, neboť z hlediska proměnlivosti počasí a klimatu nelze s jistotou říct, že jejich počet bude každý nadcházející rok narůstat. V průměru ale v nadcházejícím desetiletí lze říct, že jich bude více než v tom předchozím. Podle mezinárodního panelu vědců je to ale téměř jisté. Budou častější, delší a intenzivnější z hlediska denních maximálních teplot,“ řekl Lhotka.
Primárním důvodem častějších vln veder jsou změny klimatu a zvyšující se teplota. „Roli hrají také změny v proudění vzduchu a atmosférické cirkulaci. My sice dobře víme, že se globální teplota bude zvyšovat, ale nejsme si jisti, jak se bude měnit četnost proudění vzduchu, která je pro vlny veder typická,“ řekl vědec. V Česku vlny veder vznikají prouděním velice horkého vzduchu z jihu a přítomnosti jasné oblohy díky tlakové výši.
Mimo jiné má na vlny veder vliv také charakter povrchu. Vlna veder podle Lhotky vypadá jinak nad městem než nad vodní hladinou nebo lesem. „Záleží, jak materiál umí odrážet sluneční paprsky, případně pohlcovat teplo a kolik vody máme v půdě na výpar. Čím více je vody v krajině, tím je větší ochlazující efekt. Vlna veder pak nemusí být natolik intenzivní,“ dodal.
Nejvyšší změny ve vlnách veder se předpokládají na evropském kontinentu ve Středomoří i přes ochlazující efekt moře. Vliv ale podle Lhotky může mít proudění vzduchu v atmosféře. Nicméně dalo by se říct, že střední Evropa a konkrétně Česká republika má nevýhodu, jelikož leží na evropském rozvodí řek, a tudíž nemá tolik vody, se kterou by mohla v budoucnosti počítat například na závlahu při vysokých teplotách.
Lhotka míní, že vlny veder se i přes to dají pozitivně využít kupříkladu v domácnostech. „V poslední době se mluví o napájení klimatizace ze solárních panelů. Slunečního svitu je při vlnách veder více než obvykle a nadbytek by se dal využít k chlazení domácností,“ uvedl.
Snižovat dopady vln veder je možné kropením ulic nebo zaléváním parků. „To ale závisí na množství vody, které si můžeme takzvaně dovolit vyplýtvat. Samozřejmě pomáhá i více vegetace, nicméně to není tak jednoduché a vyžaduje to nejen dostatek půdy ve městech, ale vyžaduje to i další zavlažování,“ dodal Lhotka.