Praha – Ohnivá oblaka, která byla poprvé zdokumentována na území Francie během aktuálních požárů, se stávají v Evropě novou realitou. Blesky z nich se rodí z horka, kouře a prachu obřích požárů, donedávna byly doménou především velkých neobydlených ploch v Austrálii, Kanadě nebo na Sibiři. Klimatická změna a vlny extrémních veder je ale zanesly i do Evropy. Vyplývá to z komentáře vědkyně Ivany Kolmašové z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, který má ČTK k dispozici.

Pyrogenní blesky vznikají podle Kolmašové nad masivními požáry v důsledku uvolnění extrémního množství tepla a kouře. Horký vzduch stoupá vzhůru jako v gigantickém komíně rychlostí až 60 metrů za sekundu, tedy ekvivalentu přes 200 kilometrů za hodinu, což je až pětkrát rychleji než u běžné bouřky. Výstupný proud vynáší saze, popel a vodní páru do výšek 11 až 17 kilometrů. Může prorazit tzv. tropopauzu, vrstvu, která odděluje nejnižší vrstvu atmosféry, tzv. troposféru od stratosféry, která leží nad ní, a proniknout do ní.

Když dojde ve vyšších polohách k ochlazení této směsi, vodní pára zkondenzuje a vytvoří se velký, temně šedý či hnědý oblak pyrocumulonimbus (pyroCb), který na první pohled připomíná hřib po atomovém výbuchu. V extrémních případech může kouř z požáru vlivem slunečního zahřívání vystoupat ještě výše a generovat efekty srovnatelné s masivní sopečnou erupcí.

Vodní částečky, saze a popel se ve velmi rychlých vzestupných proudech srážejí a nabíjejí, takže v oblaku vzniká silné elektrické pole, které se vybíjí v podobě blesků. Oproti klasické bouřce ale ohnivá oblaka, tzv. pyroCb, nepřinesou úlevu v podobě deště, protože pod nimi proudí tak horký a suchý vzduch, že by se případně dešťové kapky vypařily ještě před dopadem na zem. PyroCb naopak dokáže vygenerovat ničivý vichr, černé kroupy nebo dokonce ohnivá tornáda.

Vědecké analýzy těchto jevů z Austrálie podle Kolmašové naznačily, že blesky z pyrogenních oblaků zakládají nová ohniska až desítky kilometrů před postupujícím požárem. Vyschlé lesy pro ně představují ideální palivo.

Vědci se proto v současnosti snaží co nejrychleji objasnit, jak přesně ohnivá oblaka vznikají, aby je bylo možné dostatečně zavčas předpovídat. Je to klíčové pro záchranu životů obyvatel i hasičů v oblastech zasažených požárem, doplnila Kolmašová. Výzkumníci například zkouší ohnivá oblaka nasimulovat ve 3D modelech nebo testují rozpoznávání neobvyklé bleskové aktivity související s ohnivými oblaky za pomoci umělé inteligence.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version