Aktual.: 22.08.2025 17:41
Praha – Nasazení v zahraničních misích představují pro Armádu České republiky vrchol výcvikového cyklu a zároveň ověření připravenosti jednotek. V rozhovoru pro ČTK to uvedl velitel operací generálporučík Václav Vlček. Podle něj je přínos zahraničních operací dvojí. Jednak pro samotnou armádu a její schopnosti, jednak pro Českou republiku a její spojence v Severoatlantické alianci (NATO), EU i OSN. Čeští vojáci ze zahraničních misí ocenili rozvoj spolupráce s armádami spojenců.
„Celá armáda a bojové jednotky se chystají v podstatě na naplnění svého operačního úkolu a konkrétní mise. Každá mise má své zadání, poslání a potřebuje konkrétní schopnost. Pokud ji jednotka nemá komplexní, tak se musí docvičit, než do té operace vyjede. V průběhu přípravy se musejí sladit dohromady, aby byly schopny plnit svůj úkol,“ popsal Vlček.
Za největší přínos považuje ověření připravenosti v praxi. „Obecně říkáme, že nasazení v operaci je vrcholem výcvikového cyklu. To znamená, že pro nás to je ověření, že jednotka, pokud se nasadí do konkrétní operace, je schopná úkol splnit a nemá žádné mezery,“ dodal.
Česká armáda se podle Vlčka účastní tří typů operací – misí OSN, NATO a Evropské unie. „Každý ten typ operace je trošku jiný, jsou tam jiné požadavky na schopnosti, to, jak fungují, co vojáci mají umět. Obecně základ je stejný, pak se pouze liší určitá specifika,“ uvedl.
Význam české účasti v zahraničí podle něj odráží vývoj bezpečnostního prostředí od 90. let. „Od počátku to bylo poskytování bezpečí především na Balkáně, pak Irák, Afghánistán a další. Význam pro nás je podílet se v rámci našich možností a schopností jako státu demokratického na zabezpečení pořádku a bezpečnosti v lokalitách, kde je krizová situace,“ řekl Vlček.
V posledních letech se charakter misí mění. „Od těch klasických misí, kde jsme poskytovali nějaké bezpečí v krizové situaci, se přesouváme k tomu, že svou přítomností někde garantujeme bezpečnost. Většina našich jednotek nasazených v operaci v zahraničí na východním křídle (Severoatlantické) aliance mají za úkol svou přítomností deklarovat připravenost NATO bránit své území,“ popsal Vlček.
Do budoucna armáda podle něj očekává spíše pokles počtu nasazených vojáků v zahraničí. „Co se týče operací NATO, je trend spíše klesající. Totéž se týká operací Evropské unie. Do budoucna vidíme řešení nových bezpečnostních standardů v rámci aliance,“ řekl Vlček. Důvodem je podle něj i fakt, že mnohé krizové oblasti se stabilizovaly. „Většina těch krizových oblastí se nějakým způsobem vyřešila, takže třeba Balkán má spoustu operací spíše stabilizačních,“ dodal.
Hodnocení českých vojáků v zahraničí je podle Vlčka dlouhodobě pozitivní. „Já jsem prošel několik operací sám, několik jsem plánoval a vždycky hovořím s lidmi, kteří operace řídí nebo jim velí, a české vojáky pokaždé chválí. Dáváme velký důraz na přípravu a hodnocení vojáků, když jsou nasazeni v zahraniční operaci, a máme velice pozitivní zpětnou vazbu z jejich působení,“ řekl Vlček.
Čeští vojáci ze zahraničních misí ocenili rozvoj spolupráce s armádami spojenců
Zahraniční mise představují pro české vojáky zásadní profesní i osobní zkušenost. Vyplynulo to z odpovědí dnes oceněných příslušníků armády z operací v Kongu, na Islandu či na Slovensku. V rozhovorech pro ČTK vyzdvihli například rozvoj spolupráce s armádami spojenců a získání zkušeností s odlišnými operačními prostředími.
Major Karel Smetana získal ocenění za působení v Kongu, kde strávil 15 měsíců. Na místě musel využívat angličtinu, francouzštinu i svahilštinu. První půlrok strávil izolovaný v džungli, bez možnosti opustit základnu. Za nejcennější považuje mezinárodní zkušenost. „My (Armáda ČR) jsme spíš taková rodinná firma, známe se navzájem, zatímco třeba v Asii major nemluví s podplukovníkem a podobně“ uvedl. Podle něj je klíčová reprezentace Česka. To nejdůležitější na misích je právě reprezentace České republiky v zahraničí,“ dodal.
Kapitán Ondřej Španko zase přiblížil specifika mise na Islandu. Čeští piloti tam létali v hotovostech, výcviku i ve spolupráci s místním letectvem. „Uprostřed Evropy nemáme tolik zkušeností s létáním nad oceánem, proto je takzvaný air policing nad Islandem velice cenný,“ řekl. Nejnáročnější byl podle něj přelet z Česka. „S gripeny potřebujeme mít s sebou tanker, abychom doplnili palivo za letu. To klade velké nároky na přípravu,“ popsal.
Rovněž velitel kontingentu podplukovník Vladimír Málek označil na islandské misi za nejnáročnější přípravu. „Skupina je různorodá, lidé pocházejí z různých útvarů i druhů sil,“ popsal. Každý den je nějaká výzva. „U letecké jednotky vyžaduje technika stálou péči, pořád je co řešit. Z pracovního hlediska je to udržení všech letounů i způsobilosti personálu,“ dodal. Individuálně může být pak pro každého výzvou i odloučení od rodiny, ačkoliv tato mise trvala přibližně pouze dva měsíce.
Svou první zahraniční misi absolvoval desátník Ondřej Bach na Slovensku. Jako příslušník čestné stráže byl podle jeho slov v historii Armády ČR teprve druhý. „Úkolem našeho uskupení byla kolektivní obrana východního křídla NATO a účast na cvičení se sedmi státy,“ řekl. Zvláštní význam měla mise i pro jeho domovský útvar. Nejtěžší pro něj bylo sedmiměsíční odloučení od rodiny, jelikož přišel o svatbu matky i pohřeb rodinného příslušníka. „To je daň, kterou armáda vyžaduje. Ale šel jsem tam dobrovolně,“ dodal.
Oslovení vojáci patří mezi dnešních 500 příslušníků české armády, kteří získali ocenění po návratu z misí na v Národním památníku na Vítkově. Za službu v zahraničí bylo uděleno 473 medailí, čtyři vojáci obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany a 11 Čestný odznak Armády ČR Za zásluhy. Další ocenění tvořily pamětní mince a věcné dary.
