Velk ze dnes generuje tetinu cestovnho ruchu cel ny. Ron se k n vydv jedenct a dvanct milion turist. Ohromujc nejsou jen ta sla, ale fakt, e z cel t pedlouh liniov stavby, je m dosahovat 8851 kilometr, jsou nejastji navtvovny vlastn jen tyi dlkou skromn seky.
Absolutn jednikou v nvtvnosti je sekce zdi u Badalingu. Nikoliv proto, e by byla nejzajmavj, ale sp, e je nejsnze dostupn. V roce 2018 tu nvtvnost doshla obtn pedstavitelnho rekordu 9,9 milionu lid. Za druhou nejfrekventovanj je povaovna st u Muan-j. Je nov zrekonstruovna a plat za nejmalebnj. Poet nvtvnk tu dosahuje 1,7 milionu ron. I tak je to asto nenosn mnoho.
Populrn je i in-an-ling. Pr je nejmalebnj z hlediska scenrie, ale doprava k n je nron, co ji trochu chrn ped nporem dav. Lid se tak asto vydvaj k seku u Simataj. Tam je Ze rozbit. Ale vynik zde jej lenitost a dobe se na tom vysvtluje jej stavebn vvoj. Dohromady pak tyto tyi seky postihuj vce ne devadest procent nvtvnosti cel Velk nsk zdi.
Badaling se pot k turisticky nejvytenjm sekm Velk nsk zdi.
Poty turist u Badaling se dnes pokou na regulovat.
To u Laolongtou budete mt vce soukrom.
pln o samot si zde novodob div svta asi prohlet nebudete, ale drastickou tlaenici v davu jako u Badalingu tu nezaijete. I v nejrunj sezon se tu nenachzej vce ne stovky lid najednou. A nehlu, chovaj se zpsobn tie. Snad proto, aby zbyten nenahnvali spcho draka, kter se el k Pochajskmu moi napt vody.
Tam, kde le hlava draka
Laolongtou toti voln peloeno znamen Hlava starho draka. A touto kamennou hlavou zanoenou do moe cel opevnn, kter se jako pedlouh pohdkov plaz vine po hranicch star e stedu, zan.
Zahranin turist, kte jsou opakovan konfrontovn s nekonenou dlkou Zdi, asto nepemlej nad tm, kde ohromn liniov stavba zan nebo kon.
Svj konec pochopiteln m. Je to v prsmyku ia-j, v provincii Kan-su, daleko na zpad, na dohled Tibetsk nhorn ploiny. Se samotnm potkem zdi je to trochu sloitj.
Jak vypad zadek draka? I kdy mu tak pochopiteln nikdo nek, le konec Velk nsk zdi v provincii Kan-su.
Ta fenomenln hlava toti k tlu kamennho draka pirostla o dost pozdji.
Za potek Velk nsk zdi po stalet platila prvn brna na vchod zem, lec v soutsce an-chaj. Tedy Tam, kde se hory setkvaj s moem. Jej stavba byla zahjena ve 14. stolet. K pobe odtud vak pod zbvalo est kilometr. Na nich sice stla pevnost Ninghai a mal pstavn msteko, ale i tak to fakticky ponechvalo cestu do ny podl pobe volnou a bez vtch pekek. e to nen pln astn een, se ukzalo kvli neklidnm manduskm sousedm hned nkolikrt.
Teprve v roce 1565 vyrostla pmo na pobe majkov v Jinglu, kter se o trnct let pozdji stala zkladnou pro Hlavu starho draka. Dolo k tomu a pot, co generl chi i-guang nechal tleso Velk zdi z bezpenostnch dvod prodlouit a navzat na majk, s psobivm pesahem hradby dvaadvacet metr od behu.
Obdivovat se potku Velk nsk zdi tu mete skoro neruen.
Hlava starho draka se dokala rekonstrukce jet jednou, v roce 1992. A prokoukla.
Stavebn dlo od t doby s trochou fantazie opravdu pipomn podobu dra hlavy nasvajc vodu z rozbouenho moe. V roce 1670 ten dojem jet poslily pestavby iniciovan chingskmi csai. Pro n se Laolongtou, Hlava starho draka, stala poutnm mstem.
Bhem boxerskho povstn v roce 1900 byla siln pokozena, na svou opravu musela ekat dalch ptaosmdest let. Pi n zskala svou souasnou podobu, kterou dodnes uchvacuje.
K dalm pamtihodnostem Laolongtou se pot Chrm boha moe, majkov v Jinglu a rozshl arel pevnosti Ninghai.
Zahranin turist, kterm se na pomalu otevr, si k n ale cestu zatm najt nedokzali. Preferuj spe dostupnj seky Velk nsk zdi, pesycen davy. I kdy je dnes sekce u Laolongtou zahrnuta mezi tyicet nejvtch pamtihodnost ny, tzv. Seznam 5A pamtek, davy se j zatm mile vyhbaj.
Laolongtou tak zstv zasvcena fajnmekrm, kte vd, kde m drak hlavu.
Mohlo by se hodit:
|
Mapy poskytuje © SHOCart a pispvatel OpenStreetMap. Spolenost SHOCart je tradin vydavatel turistickch a cykloturistickch map a atlas. Vce na www.shocart.cz