Aktual.: 27.08.2025 07:10
Praha – Český postoj k situaci na Blízkém východě je dlouhodobě jasný a konzistentní, míní česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová. Nedomnívá se, že vláda nekriticky obhajuje izraelskou politiku, řekla v rozhovoru s ČTK.
Prezident Petr Pavel minulý týden v rozhovoru ČTK řekl, že razantní přístup izraelského premiéra Benjamina Netanjahua k řešení situace v Gaze vyvolává pochybnost o tom, jestli tamní vláda nekomplikuje Česku další podporu Izraeli. Za poslední akce v Gaze se podle něj dá jen velice těžko postavit. Zároveň je potřeba vyvinout tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás, aby propustilo zbývající izraelská rukojmí, uvedla hlava státu.
„Domnívám se, že český postoj je dlouhodobě jasný, konzistentní,“ řekla velvyslankyně. „Nejsme v tom sami, většinou jsme součástí nějaké skupiny zemí, i když je to třeba menší část zemí Evropské unie,“ uvedla. Jako země, která byla v minulosti vystavena různým tlakům, například invazi vojsk Varšavské smlouvy, má podle ní Česko o něco větší pochopení pro situaci malé země, které se musí bránit.
Pavel také dříve podotkl, že pohled jeho a vlády Petra Fialy (ODS) k dění na Blízkém východě je rozdílný především v tom, že kabinet podporuje Izrael v podstatě bez jakékoli výhrady k Netanjahuově politice. „Z pohledu člověka, který působí uvnitř ministerstva zahraničí, se nedomnívám, že česká vláda nějak nekriticky obhajuje izraelskou politiku,“ uvedla ambasadorka.
Kuchyňová Šmigolová bude součástí debaty o situaci na Blízkém východě, kterou na tento týden prezident svolal. „Jsem ráda, že pan prezident kromě nevládních organizací pozval na schůzku k situaci v Gaze i představitele ministerstva (zahraničí) i lidi, kteří působí na místě,“ poznamenala. Zmínila českého představitele v Ramalláhu či ředitele odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí.
Humanitární organizace podle velvyslankyně jednají s velkým morálním zápalem, ale ne vždycky mají všechny správné informace. Je proto podle ní dobře, že prezident bude znát všechny úhly pohledu.
Organizace Český červený kříž, Člověk v tísni a Lékaři bez hranic na začátku srpna vyzvaly vládu k odsouzení porušování mezinárodního práva v Gaze, využití diplomatických nástrojů mimo jiné k propuštění rukojmích a dosažení trvalého příměří či k podpoře ukončení blokády tohoto území.
„Česká republika v poslední době několikrát poskytla příspěvek na humanitární pomoc do Gazy. Zároveň je potřeba apelovat na všechny mezinárodní organizace, které v Gaze působí, aby dbaly na pečlivé rozdělování té humanitární pomoci. Aby předcházely tomu, že Hamás tu humanitární pomoc bude krást,“ řekla velvyslankyně.
Řada českých novinářů a novinářek se tento měsíc obrátila dopisem na vládu a prezidenta, aby pomohli novinářům v Gaze, které podle nich Izrael trýzní hladem a záměrně zabíjí.
Izrael zahraniční novináře do Pásma Gazy nevpouští. Mnoho médií se proto při pokrývání dění v Gaze spoléhá na místní žurnalisty. Americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že by byl rád, kdyby měli zahraniční novináři přístup do Pásma Gazy. Světové tiskové agentury AFP, AP a Reuters společně se stanicí BBC v červenci vyzvaly Izrael, aby kvůli hrozícímu hladu umožnil jejich spolupracujícím novinářům vstup do Pásma Gazy i odchod z něj.
Velvyslankyně se nedomnívá, že Izrael útočí cíleně na novináře. Míní ale, že by bylo užitečné, aby mezinárodní novináři měli do Gazy přístup. „Nemůže asi být úplně neomezený, protože to je přece jenom válečné pásmo. Je to válka v městské zástavbě,“ řekla. Izrael by ale podle ní měl přemýšlet o dodatečných možnostech, jak na některá místa v některých situacích novináře pustit, aby měli informace skutečně z místa.
„Pokud tam nejsou nezávislí novináři zvenku, tak veškeré informace, které z Gazy přicházejí, jsou jenom ty kontrolované Hamásem,“ míní. Zároveň novináři, kteří by do Gazy měli přístup, by měli postupovat tak, aby se jejich informace pod kontrolu Hamásu nedostaly, řekla.
Velvyslankyně: Izrael považuje rozšíření ofenzivy za nutný nátlak na Hamás
Izraeli se do rozšíření ofenzivy v Gaze moc nechce, protože to znamená ohrožení rukojmí i gazských civilistů a pravděpodobně mrtvé izraelské vojáky. Považuje to ale za nutný nátlak na palestinské teroristické hnutí Hamás, aby bylo ochotné jednat o nějaké dohodě o příměří. V rozhovoru s ČTK to řekla česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.
Izraelský bezpečnostní kabinet na začátku srpna souhlasil s rozšířením vojenské ofenzivy v Pásmu Gazy a obsazením města Gaza, které izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil za poslední velkou baštu Hamásu v Pásmu Gazy. Netanjahu minulý týden nařídil obnovit jednání o dohodě, potvrdil však, že Izrael nyní požaduje předání všech izraelských rukojmích najednou.
„Pokud můžu odhadovat, tak plány izraelské vlády jsou takové, že ten tlak na Hamás přispěje k tomu, že bude ochotnější zvažovat nějaké návrhy příměří, které jsou výhodnější pro Izrael,“ řekla velvyslankyně. Dohoda, která by ukončila konflikt, musí podle ní z izraelského pohledu obsahovat dva prvky. „Zaprvé propuštění všech rukojmí a zadruhé to, že Hamás se vzdá vlády v Gaze. S čím je problém, je ta druhá polovina, protože to je něco, co Hamás do této chvíle vždycky odmítal,“ podotkla.
Katar podle mluvčího tamní diplomacie Mádžida Ansárího stále neobdržel izraelskou reakci na návrh dohody o příměří v Pásmu Gazy a propuštění části rukojmích, napsala v úterý agentura AFP. Hamás s návrhem, který vypracoval Katar a Egypt, souhlasil 18. srpna.
Egypt a Katar tvrdí, že jejich text je ve velké míře totožný s návrhem, který dříve vypracoval americký vyslanec Steve Witkoff. S tím Izrael souhlasil před červencovým krachem nepřímých rozhovorů s Hamásem. Hnutí se tehdy podle Kuchyňové Šmigolové nejspíš domnívalo, že mezinárodní tlak na Izrael je takový, že ho přiměje k ústupkům i bez toho, že by musel Hamás přistoupit na příměří. Není podle velvyslankyně jasné, jaké úpravy jsou v novém návrhu.
Izraelci podle ní mezinárodní nesouhlas s operací v Gaze, který vyjádřily některé státy, vnímají poměrně úkorně. „Oni považují za velmi nespravedlivé, že svět zapomíná na to, jak válka začala, zapomíná na ten strašlivý útok Hamásu 7. října 2023. Že nepředkládá žádné alternativní návrhy, jak válku ukončit takovým způsobem, aby to neznamenalo vítězství pro Hamás, ale kritizuje všechny izraelské kroky,“ doplnila.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. V Pásmu Gazy bylo od začátku války při izraelských útocích zabito více než 60.000 Palestinců.
