Aktualizace: 9.03.2024 06:50
Praha – Ve Švédsku podle tamní policie hrozí, že nastává nová vlna válek mezi zločineckými gangy. Mění se jejich povaha, útoky se tolik nesoustředí přímo na členy gangů, ale například na jejich příbuzné. ČTK to v rozhovoru řekla česká velvyslankyně ve Stockholmu Anita Grmelová. Švédská policie v únoru uvedla, že zhruba 62.000 lidí působí aktivně ve zločineckých sítích nebo je s nimi nějak spojeno. Severská země v poslední době trpí válkami gangů; počet smrtelných případů střelby se za uplynulé desetiletí ve Švédsku více než ztrojnásobil a je nyní na podstatně vyšší úrovni než v sousedních zemích.
„Před dvěma lety docházelo k častým střelbám a vždycky se týkaly jenom členů gangů. Postupně je méně střelby, ale mnohem víc bombových útoků. A už se nesoustředí tolik na členy gangu, ale třeba na jejich rodiny. Stává se, že když členové gangu nemůžou najít někoho, o koho usilují, tak zaútočí na příbuzné,“ řekla velvyslankyně. Střety se podle ní týkají velkých měst – Stockholmu, Göteborgu a Malmö.
Švédsko je podle ní velice transparentní, je jednoduché na internetu najít adresu kohokoliv během chvíle. „Je to nástroj, který se ukazuje, že gangy začaly využívat,“ uvedla. Švédsko přemýšlí, že tato transparentnost, na kterou dlouhodobě bylo pyšné, bude muset být nějak redukována. Několik firem si podle velvyslankyně vyžádalo veškeré informace o adresách například u daňových úřadů a zveřejnilo je na webových stránkách. „Nějaké ochranné prvky tam jsou, ale menší než u nás. Souvisí to právě se švédskou tradicí otevřenosti, transparentnosti a dostupných informací,“ dodala.
Švédsku se například podle dřívější premiérky Magdaleny Anderssonové nepodařilo integrovat velké počty migrantů, které v posledních dvou desítkách let přijalo. Podle Grmelové jsou nyní nejsilnější pravicovou stranou Švédští demokraté, jejichž hlavním tématem je zastavit migraci.
„Ukazuje to, jak se veřejnost vyrovnává s tím, že tam zhruba před deseti lety začaly proudit statisíce uprchlíků. Bylo to příliš velké číslo na to, aby je společnost dokázala úspěšně integrovat. Jak bylo Švédsko asi nejotevřenější zemí v rámci EU, pokud jde o pomoc a přijímání uprchlíků, tak nyní se legislativa mění na evropské minimum,“ míní Grmelová.
Co se týče uprchlíků z Ukrajiny po ruské invazi, ve Švédsku jich pobývá zhruba 30.000. „Není to proto, že by Švédsko zavřelo dveře. Švédsko i tamní veřejné mínění Ukrajinu extrémně podporuje a vnímá, že Ukrajinci bojují i za Švédy. Ale právě kvůli historii přijímání uprchlíků před deseti lety jsou pravidla a podmínky života pro Ukrajince výhodnější asi jinde,“ podotkla velvyslankyně. V severské zemi podle ní nemají plný přístup ke zdravotnictví, děti nemají garantovaná místa ve školkách. „To jsou všechno důvody, proč je obtížné pro Ukrajince bez nějaké větší podpory se ve Švédsku usídlit,“ dodala.
