Aktual.: 10.01.2025 16:33
Caracas – Venezuelský prezident Nicolás Maduro dnes složil přísahu na další funkční období, informují zahraniční tiskové agentury. Část světa včetně Spojených států či Evropské unie má pochybnosti o jeho vítězství v prezidentských volbách z loňského července. Opozice tvrdí, že vyhrál její kandidát Edmundo González Urrutia, který sliboval, že se vrátí do země, aby se ujal úřadu.
Maduro složil přísahu krátce před 16:00 SEČ v parlamentu, který mají pod kontrolou provládní síly. Prezidentský mandát ve Venezuele trvá šest let. „Stal jste se ústavním prezidentem,“ uvedl předseda parlamentu a Madurův spojenec Jorge Rodríguez.
Madurovo vítězství ve volbách zpochybňuje například Evropská unie, která žádá, aby oficiální orgány zveřejnily úplné a detailní volební výsledky, což se stále nestalo. Španělsko, které má ze zemí EU s Venezuelou nejtěsnější vztahy, dnes uvedlo, že do zveřejnění těchto výsledků Madurovo vítězství neuzná. Španělský ministr zahraničí José Manueal Albares už dříve zapochyboval, že venezuelské orgány tak někdy učiní.
O vítězství svého kandidáta Edmunda Gonzáleze je přesvědčena opozice, která poukazuje na výsledky ze zhruba 80 procent volebních okrsků. Zápisy shromáždily její příznivci. Za zvoleného prezidenta označily Gonzáleze i Spojené státy. Příznivci opozice ve čtvrtek protestovali proti počínání vlády a po protestu úřady krátce zadržely přední protivládní političku Maríu Corinu Machadovou.
Madurovo vítězství přijali dosavadní blízcí spojenci Venezuely – Rusko, Čína, Kuba či Nikaragua. Komplikovanější vztahy má venezuelská vláda s Brazílií a Kolumbií, které kritizovaly povolební jednání úřadů. Brazílie a Kolumbie však na rozdíl od řady dalších latinskoamerických států oficiální vztahy s Caracasem udržely.
Maduro ve Venezuele vládne od roku 2013. Země se za tu dobu dostala do hluboké ekonomické a sociální krize a miliony obyvatel ji opustily. Prezident přistoupil na volby otevřené opozici kvůli snaze zmírnit západní sankce a dostat svou vládu z mezinárodní izolace, což se mu nepodařilo. Po červencových volbách úřady zakročily proti demonstracím, což si vyžádalo skoro tři desítky mrtvých. Zadrženo bylo na 2500 lidí, většina se v posledních týdnech ocitla na svobodě.
