Aktual.: 4.01.2026 17:39
Praha – Sobotní zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami a jeho odvoz do Spojených států, kde čelí obvinění z podílu na dovozu drog do USA, zatím ke změně autoritářského režimu v této jihoamerické zemi nepovede. V rozhovoru s ČTK takový názor vyslovilo několik Latinoameričanů žijících v Česku. Shodli se rovněž na tom, že armáda se ještě na stranu opozice nejspíš nepřidá.
„Venezuelský režim je stále dost silný i bez Madura, ten byl jen symbolem této diktátorské vlády,“ domnívá se pětačtyřicetiletý Manuel z Chile. „Změna režimu tak podle mě zatím nenastane, mám ale obavy z možného chaosu, pokud povstanou ozbrojené skupiny a začne boj o moc,“ řekl ČTK. Možný budoucí vývoj ve Venezuele podle něj může vypadat podobně jako v Iráku po svržení diktátora Saddáma Husajna mezinárodní operací vedenou Spojenými státy v roce 2003.
Manuel stejně jako jeho krajan, senior Eduardo označili sobotní vojenskou akci ve Venezuele za další ukázku chování Spojených států k Latinské Americe, které je podle nich imperialistické. Oba také vyjádřili obavy z toho, že jde o nebezpečný precedens a že by se podobný zásah mohl opakovat v případě jiné země regionu. Autoritářské levicové režimy jsou také v Nikaragui a na Kubě, které ale na rozdíl od Venezuely nemají takové nerostné bohatství.
Americký prezident Donald Trump se netají tím, že v krocích vůči Venezuele hraje velkou roli zájem o ropu. V sobotu mimo jiné uvedl, že velké americké ropné společnosti ve Venezuele opraví špatně fungující ropnou infrastrukturu a začnou těžit. Venezuela má největší zásoby ropy na světě.
„Sobotní vojenská operace USA ve Venezuele zatím ke změně režimu nepovede,“ domnívá se také kolumbijská servírka v jedné z latinskoamerických restaurací v Praze. „Museli by unést ještě další vysoké vládní představitele. Režim je i bez Madura dost silný a jen tak nepadne,“ řekla ČTK osmadvacetiletá Kolumbijka. Podle ní se armáda na stranu opozice hned tak nepřidá, jelikož další vývoj je zatím příliš nejistý.
Nicolás Maduro byl prezidentem Venezuely od roku 2013 a u moci se držel potlačováním opozice, nedemokratickými volbami a díky podpoře armády, kterou si v zemi, jež se potýká roky s hlubokou ekonomickou krizí, udržoval finančními a dalšími výhodami. Po Madurově zajetí americkými jednotkami se vedení země dočasně ujala viceprezidentka Delcy Rodríguezová.
Kvůli politickým represím a ekonomické krizi odešel z Venezuely do Čech před několika lety i důchodce z Caracasu, který si nepřál uvést jeho jméno. „Zanechali jsme tam všechno, odešli jsme, protože bylo čím dál těžší tam žít – pronásledování, nedostatek zboží, obrovská inflace,“ řekl ČTK. Také čtyřicetiletá Venezuelka, která v Česku žije se synem, nechtěla, aby se v médiích objevilo její jméno. „Nechci se o tom teď ještě bavit, nechci mít problémy, pořád nevím, co se tam přesně děje,“ dodala.
Ani několik dalších Venezuelanů, které ČTK oslovila, se zatím nechtělo k situaci v jejich vlasti vyjadřovat. Vývoj je podle nich dosud příliš nejistý a pád Madura podle nich ještě nemusí přinést konec autokratického režimu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}