Aktualizace: 5.03.2024 09:21
Praha/Brno – Policisté dnes za přísných bezpečnostních opatření převážejí z Prahy do Brna slavnou Věstonickou venuši, uvedli ráno na síti X. Nejstarší keramická soška na světě nevyčíslitelné historické i finanční hodnoty byla společně s dalšími vzácnými artefakty součástí výstavy Nejstarší šperky a ozdoby těla, která v historické budově Národního muzea trvala od loňského září do konce letošního února. Nyní se Věstonická venuše vrací zpátky do Moravského zemského muzea v Brně, kde bude uložena do depozitáře. Podobně jako při minulých transportech hlídají mimořádně vzácnou památku i policisté z Útvaru rychlého nasazení (URNA).
Výstava v pražském Národním muzeu představila archeologické nálezy šperků a nejrůznějších artefaktů z moravských paleolitických lokalit, především z Dolních Věstonic, Pavlova, Předmostí a jeskyně Pekárny. Návštěvníci si mohli prohlédnout náhrdelníky, čelenky, náramky či prsteny z typických dobových materiálů včetně mamutoviny, kostí, zubů, kamene, jantaru nebo lastur. Šperky či dekorace oděvů plnily ve starší době kamenné nejen zdobnou funkci, ale byly také předmětem směny, fungovaly jako milodar, oběť či léčivý prostředek. Mohly prezentovat příslušnost k určitému etniku či společenské postavení majitele.
Věstonickou venuši nalezl v roce 1925 tým archeologa Karla Absolona ve zbytcích pravěkého ohniště na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Soška veliká 11,5 centimetru je dokladem počátků keramiky. Vystavuje se pouze ojediněle, dlouhodobě je uložena v trezoru Moravského zemského muzea. Unikum sošky spočívá v použitém materiálu – až její objev vyvrátil dosavadní domněnku, že keramika nebyla v paleolitu ještě známa.
Venuši po převozu do Brna v nejbližších měsících žádná jiná výstava nečeká, bude „odpočívat“ v depozitáři. Veřejnost ji znovu uvidí příští rok, kdy uplyne 100 let od jejího objevu. „Chystáme k výročí poměrně velké akce, nápadů máme spoustu,“ řekla ČTK náměstkyně ředitele Moravského zemského muzea Barbora Onderková.
Součástí výstavy v Národním muzeu byla také rekonstrukce paleolitického hrobu z Dolních Věstonic či originál sošky či loutky z hrobu muže, jemuž archeologové říkají Brněnský šaman. Jde o zrekonstruovanou plastiku muže, ze které byly zachovány hlava, tělo a levá paže. Je to doposud jediná plastika muže nalezená v lidském hrobu. Unikátní také je, že je složená z jednotlivých částí, které mohly být k sobě i volně připevněné a fungovat spolu podobně jako u loutky. Nálezy z hrobu Brněnského šamana mají podle odborníků stáří přibližně 25.000 let před naším letopočtem.
