Aktual.: 2.05.2026 08:33
Washington – Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post (WP) a web ABC News, který byl zveřejněn v pátek.
Vojenskou operaci proti Íránu považuje za chybu 61 procent respondentů. Podobně také v květnu 2006 považovalo za chybu americkou invazi do Iráku 59 procent Američanů, poznamenal WP. Průzkum společnosti Gallup z roku 1971 ukázal, že s americkou válkou ve Vietnamu nesouhlasilo zhruba šest z deseti Američanů.
Pohledy na konflikt s Íránem se však mezi americkými voliči liší podle jejich stranických preferencí. Zatímco za chybu vojenské útoky na Írán pokládá devět z deseti voličů demokratů a 71 procent stoupenců nezávislých, v případě republikánských voličů je to jen 19 procent.
Názory na to, jak by USA měly konflikt s Íránem ukončit, se rovněž různí. Osmačtyřicet procent americké veřejnosti se domnívá, že USA by měly s Íránem uzavřít mírovou dohodu i za předpokladu, že by byla horší pro USA, zatímco 46 procent respondentů se domnívá, že by Spojené státy měly Írán donutit k lepší dohodě, a to i za cenu obnovení vojenských úderů.
Přibližně čtvrtina Američanů podle průzkumu pociťuje zhoršení vlastní finanční situace, oproti 17 procentům v únoru. Dalších 52 procent respondentů uvedlo, že mají jen tolik, aby si udrželi svou životní úroveň, zatímco 24 procent cítí, že se jejich finanční situace zlepšuje.
Američané zároveň reagují na nárůst cen paliva. Podle průzkumu 44 procent respondentů omezilo jízdy autem, 42 procent snížilo výdaje na domácnost a 34 procent změnilo své cestovní či dovolenkové plány. Polovina Američanů očekává, že se ceny benzinu v příštím roce ještě zvýší, zatímco pouze 21 procent věří, že klesnou.
Američané se rovněž obávají, že rozhodnutí republikánského prezidenta Trumpa zaútočit na Írán mohlo snížit jejich bezpečnost. Jedenašedesát procent se domnívá, že vojenská akce USA v Íránu zvýšila riziko teroristických útoků proti Američanům. Většina respondentů zároveň nepředpokládá, že válka Íránu zabrání ve vývoji jaderné zbraně, ačkoliv právě to je jedním z důvodů, kterým Trump údery ospravedlňuje. Pětašedesát procent respondentů nevěří, že případná dohoda o ukončení války zabrání Íránu ve vývoji jaderných zbraní. Podobný podíl, 64 procent, měl stejný názor i na dohodu z roku 2015 uzavřenou za vlády Baracka Obamy, která omezovala íránský jaderný program a od níž Trump za svého prvního mandátu odstoupil.
Do průzkumu, který byl proveden mezi 24. a 28. dubnem, se zapojilo 2560 dospělých Američanů, možná statistická odchylka činí jeden až dva procentní body.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
