Víc než čtvrtina Česka si uchovala stopy tradiční podoby krajiny, zjistili vědci

Historické kulturní krajiny vznikaly po staletí a podle vědců představují jedinečné území, které vznikalo dlouhodobým soužitím člověka a přírody, přináší vhled do historie hospodaření, osídlení a využívání přírodních zdrojů. Bez započtení průmyslově těžených lesů a umělých výsadeb se historické kulturní krajiny v Česku rozprostírají na téměř 20.000 kilometrech čtverečních. Největší zastoupení mají krajiny se zachovalým maloplošným členěním zemědělských pozemků, významný podíl představují také historické lesní krajiny nebo území s pozůstatky historické těžby.

„Mapování ukázalo, že historické kulturní krajiny nejsou jen výjimečnými lokalitami roztroušenými po republice. Naopak tvoří rozsáhlou síť území, která významně přispívá k identitě české krajiny, její biologické rozmanitosti i odolnosti vůči současným environmentálním změnám,“ uvedla vedoucí odboru kulturní krajiny a sídel VÚK Markéta Šantrůčková.

Výsledkem mapování je soubor specializovaných map, které identifikují území s pravděpodobným výskytem historických kulturních krajin a jejich jednotlivých typů. Vědci při tvorbě map využily databáze specializovaných map, leteckých snímků, geodat, údajů o využití krajiny i terénní ověřování.

Vytvořené mapy mohou podle vědců posloužit jako podklad pro ochranu krajinného rázu, územní plánování nebo péči o kulturní dědictví. Umožní rovněž lépe identifikovat území, kde se dochovaly historické krajinné struktury a lépe určit, kde má smysl podporovat jejich zachování.

Výzkumný projekt se uskutečnil v programu Prostředí pro život Technologické agentury České republiky a projektu DivLand – Centrum pro krajinu a biodiverzitu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}