Protoe jsme oba vystudovali historii, trpme j i manel zvltn posedlost hrady. Anebo je tomu pesn naopak a hrady ns dovedly ke studim historie? Debatu o slepici a vejci si nechme na jindy dleit je fakt, e u pi plnovn dovolen v Japonsku jsme mli jasno, e aspo jeden hrad navtvme.
Ztraceni v labyrintu
|
Japonsk hrady na seznamu Nrodnch kulturnch poklad
|
Msto originlnch pln jsme vsadili na jistotu a rozhodli se pro hrad, kter nejsp i na vs obas vykoukne jako spoi obrazovky. Jeho jmno je Himedi a je jednm z pti hrad na seznamu japonskch Nrodnch kulturnch poklad. Pat tak na Seznam svtovho ddictv UNESCO. Dky jeho tvaru a bl fasd se mu pezdv Hrad bl volavky.
Himedi je nejen nejvt, ale tak nejnavtvovanj hrad v Japonsku, za co nejsp me zcela prozaick fakt, e se k nmu d snadno a rychle dostat. Nachz se pouhou hodinu jzdy vlakem od Kjta. Dluno dodat, e onm vlakem je inkansen, kter dosahuje rychlosti a 320 km/h. Cesta k Himedi je tak sama o sob skvlm zitkem.
Vlak nvtvnka doveze pmo do msta Himedi. Hned na ndra ek prvn z ohromujcch pohled: od hlavn budovy se vine dlouh pm ulice, na jejm konci se skv v blostn ndhee stejnojmenn hrad. Pky se k nmu d dojt za dvacet minut.
Nzkch budov v poped jsme si nejdv ani nevimli. Pozdji se ukzalo, e se jedn o hradn palc.
Jakmile lovk pejde most pes ku a projde vstupn brnou, ek tak njak automaticky, e ho chodnk zavede a k vysok pevnosti. Ve skutenosti mus nejdv proklikovat celm arelem, kter se rozkld pod n a pipomn bludit. Milovnci horsk turistiky tento efekt dobe znaj u u ekte, e se bl vrchol, ba e jste skoro na nm. Ale pak zjistte, e to byl jen zanedbateln vnlek a ten skuten vrchol se pouze schovv za nm, kdesi v dlce. Tak njak jsme se ctili v onen podmraen jnov den taky.
Dvn stavitel moc dobe vdli, co dlaj. Ono bludit je jen jednm z mnoha dmyslnch obrannch prvk a pro japonsk hrady je typick. Neptelsk armda byla donucena projt spirlou hradeb, ndvo a budov, zcela odhalen palb obrnc. Cestu j navc komplikovalo nkolik slepch uliek. Souasn stav je pouze ochutnvkou toho, jak to pod hradem vypadalo kdysi. Labyrint bval jet mnohem rozlehlej, avak cel zzem vetn pbytk samuraj i stj vzalo asem za sv.
V samotn pevnosti byly uskladnny zbran, cennosti a sdlila zde posdka.
Prohldkov trasa vede pes nzkou budovu, kter jsme si nejdv ani nevimli. Nvtvnk je tu pekvapen podruh: jedn se o palc. Prv tady, nikoliv v majesttn pevnosti, sdlili obyvatel hradu. Vlastn na tom nic a tak pekvapivho nen. V evropskch hradech je tak hlavnm sdlem palc, nikoliv obrann v.
Interir palce je pomrn skromn a jen tko si ho lze pedstavit jako pepychov sdlo, kterm kdysi bval. Trval vstava v dlouhch, temnch chodbch a stsnnch mstnostech vyprv pbh jeho nejslavnj obyvatelky, princezny Sen.
Neastn lska zrozen v plamenechPrincezna Sen (15971666) byla dcerou guna Tokugawy Hidetady. V sedmi letech byla provdna za ddice mocnho klanu Tojotomiho Hidejoriho. S nm a s jeho matkou ila na hrad v Osace. V roce 1615 stanuly oba klany proti sob a Senin dd hrad oblehl a vyplil. Hidejori i jeho matka spchali seppuku rituln sebevradu. Hidejoriho sedmilet syn, kterho ml s konkubnou, byl popraven. Sen se podailo z hocho hradu zachrnit. Traduje se, e to byl daimj Sakazaki Naomori, kter Sen vynesl z plamen. Prv tehdy se do n tak zamiloval. Princezna ovem city neoptovala, protoe se j nelbil jeho obliej znetvoen popleninami, kter toho dne utril. Plnovala se msto toho provdat za pohlednho Hondu Tadatokiho. Tsn ped svatbou se j Naomori pokusil unst, byl vak polapen a donucen spchat seppuku. S Hondou Tadatokim se pak Sen nasthovala na Himedi. Prv v jeho palci proila nejastnj roky svho ivota a milovanmu mui porodila dv dti. V roce 1626 vak Tadatoki zemel na tuberkulzu. Podle japonsk tradice si Sen osthala vlasy a vstoupila do buddhistickho kltera v Edu, dnenm Tokiu. |
Konen na vrcholu
Po nkolika dalch zkrutch se konen otevr brna vedouc do samotn pevnosti. Ta se ty do ve 46,4 metru a m sedm nadzemnch a jedno podzemn patro. V minulosti tu byly skladovny zbran i cennosti a sdlila tu vojensk posdka. Jej interiry, dnes ji ochuzen o veker vybaven, psob ponkud ponue. Tabule po trase vak nabzej spoustu informac, dky kterm hrad rzem oije.
Dozvdli jsme se z nich, e pevnost na tomto mst stoj u od poloviny 14. stolet, souasnou podobu vak Himedi zskal teprve na potku 17. stolet. V roce 1871 byl oputn a ml bt zbourn, aby uvolnil msto pro modern vojenskou pevnost. Zachrnily ho pmluvy jistho dstojnka na patinch mstech.
Po pr mscch byl Himedi prodn a znova mu hrozil znik. Kupec ho chtl zbourat a s uvolnnou pdou naloit po svm. Tentokrt to byla ve nklad na demolici, kter hrad zachrnila. Jakoby nad nm nkdo drel ochrannou ruku, prakticky nedoten zstal i bhem americkho bombardovn za druh svtov vlky, kter zniilo nkolik okolnch budov. Jedna bomba dokonce prorazila stechu a dopadla dovnit, avak jako zzrakem nevybuchla.
Pevnost sestv z devn konstrukce, a tak se d pomrn snadno rozebrat.
Rozhodn se vak nedalo ct, e by hrad byl v dobrm stavu. Dlouh roky, po kter leel ladem, si vybraly svou da. V letech 1956 a 1964 tak byl kompletn zrekonstruovn. Abychom byli pln pesn nakrtko pestal existovat. Cel pevnost byla rozebrna, kad dl peliv popsn, vyitn a ppadn nahrazen.
Pak ji restaurtoi dvali dl po dlu opt dohromady jako stavebnici. Jak je to mon? Msto pevnch kamennch zd m hrad pouze kamenn zklady, na kterch stoj konstrukce ze deva. Jej vhu nesou dva ohromn devn pile, kter probhaj stedem cel budovy od sklepen a po est patro.
e je takov stavba neobyejn odoln, dokld fakt, e hrad nepokodilo ani devastujc Velk haninsk zemtesen v roce 1995, kter mlo slu 7,2 stupn Richterovy kly. Na svm mst tehdy zstala dokonce i lhev sak, poloen na olti domcho bka kami v nejvym pate.
Tam jsme se po pkrch schodech, na kterch funguje kyvadlov doprava (kustod pout skupinky lid stdav nahoru a dol, aby se nejmen patro pli nezahltilo), nakonec vykrbali i my. Z pekvapiv malch oken se otevel vhled na msto. Mohli jsme si tak zblzka prohldnout soky mtickch ryb ai, kter mly devn stavby chrnit ped porem.
Vhled z nejvyho patra je psobiv. V poped si na stee hov ryba ai, kter mla hrad chrnit ped porem.
m mocnj mu, tm mocnj hrad
Himedi nakonec nebyl jedinm hradem, kter jsme mli monost bhem na cesty navtvit. O pr dn pozdji jsme vyrazili do Osaky, jej dominantou je Osack hrad. Dnes stoj v zajet modernch vkovch budov a tento kontrast je pekvapiv psobiv.
Samotn pevnost je o nco men ne je tomu v ppad Himedi, m pt nadzemnch pater. I ona je dkladn chrnn soustavou pkop vetn nkolika vodnch.
Osack hrad v 17. stolet vstal z popela po niivm oblhn Osaky v roce 1615.
Stavbu naplnoval Tojotomi Hidejoi, kter si vysnil monumentln, zrove vak opulentn pevnost. Jej exterir mlo pokrt pltkov zlato. Dokonit se ji vak nepodailo.
Necelch sedmnct let po Hidejoiho smrti, v roce 1615, Osaku oblehl neptelsk klan Tokugawa a hrad vyplil. Klan Tojotomi tehdy vymel Hidejori spchal rituln sebevradu a jeho syn byl popraven. Zbytk vyplenho hradu se zmocnili lenov rodu Tokugawa a rozhodli se mu vdechnout nov ivot. Jeho souasn podoba tedy pochz z 20. let 17. stolet.
Ve stejn dob vznikl hrad, kter svou velikost pedil vechny ostatn Edo. Postavit si ho nechal Tokugawa Iejasu, je sjednotil vtinu Japonska v Tokugawsk gunt. Mocn mu poteboval dostaten reprezentativn sdlo. Vzniknout mlo v Edu, souasnm Tokiu.
Stavebn materil Iejasu zskal od svch vazal m mocnj lechtic, tm vce a vtch kamen musel doruit. Kdo neml kameny, musel poslat lidskou slu. Stavba, na kter se podlelo pinejmenm 300 tisc lid, trvala 43 let. Hotov hrad tak pivtal a Iejasova vnuka v roce 1636.
Deset metr vysok kamenn zklady jsou dnes jedinm pozstatkem pevnosti hradu Edo.
Vsledek stl ovem za to. Hrad ml 38 bran a jeho hradby dosahovaly vky dvaceti metr. Jednalo se o msto ve mst, jemu dominovala sedmipatrov pevnost.
Rybky ai, kter zdobily i jej stechu, tentokrt katastrof nezabrnily. V roce 1657, tedy pouhch 21 let po dokonen hradu, v kompletn vyhoela. Tehdej gun ji okamit zaal budovat znova. Pak vak jeho strc utrousil osudov slova: v mru, kter se v Japonsku po nastolen guntu rozhostil, pece dn obrann ve nejsou poteba. gun se tak rozhodl prce zarazit.
Dokoneny byly jen kamenn zklady, kter dnes nvtvnkm dvaj uritou pedstavu, jak velk musela pevnost ped porem bt. Dosahuj ve deseti metr a jejich del strana m 46 metr.
Ani zbytek hradu nezstal pohrom ueten. V roce 1873 vypukl por, kter spolykal vtinu staveb. Na pust plni pak vznikly rozlehl zahrady a tak nov csask palc, kter je dnes sdlem csask rodiny.
Jeden hrad jako inspirace vem ostatnm
Bhem onch estncti dn se nm tedy podailo navtvit ti z asi stovky hrad, kter v Japonsku stoj. V minulosti jich pitom bylo asi pt tisc. Vtina z nich vznikla v e zvan Sengoku (polovina 15. stolet a potek 17. stolet), kter byla obdobm neutuchajcch vlek a politickch rozbroj.
V celm Japonsku tehdy hrady vyrostly jako houby po deti. Podobn jako v Evrop vznikaly na strategicky vznamnch mstech: na kiovatkch cest, na pobe, na bezch ek a u horskch prsmyk. A na vjimky vak podlehly vleklm obanskm vlkm, porm a tak zubu asu.
Hrad Himedi dnes povaujeme za dokonal pklad japonskho hradu. Zachovny jsou v nm vechny typick znaky: od labyrintu v podhrad pes zklady z mohutnch kamennch kvdr, obrann zdi a po elegantn vzezen. A na ztrtu nkterch budov vypad arel tak, jako vypadal ped vce ne tymi sty lety. Minima modernch zsah si na nm ostatn cen i UNESCO.
Ve skutenosti je vak pedobrazem vech hrad vetn Himedi pevnost Azui, kter stvala u jezera Biwa v centrlnm Hon. Na konci 70. let 16. stolet si ji nechal postavit nejmocnj mu sv doby: daimj Oda Nobunaga. Nepl si dal pochmurnou a hrubou stavbu z hlny a kamen, jak tehdy byly hlavnm obrannm prvkem v zemi. V hlav ml vizi majesttnho sdla, kter by odrelo jeho slu a bohatstv.
Z hradu Azui dnes zbv jen schodit, kter vedlo k pevnosti. Na vrcholku je przdn prostranstv.
A pesn to tak dostal. Azui ml sedm pater, destky komnat a jeho est metr siln zdi zdobily zvnjku malby tygr a drak. ekal ho stejn osud jako vtinu tchto staveb: pot, co byl Nobunaga v roce 1582 zavradn, byl Azui vyrabovn a vyplen. ivot ml skuten jepi, existoval pouh ti roky.
Jeho odkaz se ovem ukzal bt nesmrtelnm. I bhem tto krtk doby inspiroval dal lechtice, kte zatouili po stejn monumentlnm sdle. Z Azui dnes zbylo jen schodit, kter vedlo k pevnosti, na vrcholku se nachz przdn prostranstv. Prv tady, na tomto smutnm, osamlm plcku, se nachz kolbka vech japonskch hrad.
