Aktual.: 20.04.2026 16:45
Sofia – V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku zvítězilo se 44,6 procenta hlasů uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva, uvedla ústřední volební komise po sečtení všech hlasů. Jednoznačné vítězství Radevovy strany by podle agentury Reuters mohlo ukončit období politické nestability v balkánské zemi.
Na druhé příčce následuje středopravicová a proevropská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého dlouholetého premiéra Bojka Borisova s 13,4 procenta. Liberálně-centristická koalice Pokračujeme ve změně-Demokratické Bulharsko (PP-DB) získala 12,6 procenta, Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy bulharských Turků, vyjádřilo přízeň 7,1 procenta voličů a ultranacionalistické a otevřeně proruské straně Obrození 4,3 procenta, uvedla volební komise po sečtení všech volebních místností.
Ke vstupu do parlamentu bylo třeba překonat volební práh ve výši čtyř procent. Pod ním zůstala Bulharská socialistická strana (BSP), což je poprvé od pádu komunistického režimu v Bulharsku v roce 1989.
Euroskeptik a bývalý stíhací pilot Radev, který se staví proti vojenské podpoře Ukrajiny bránící se ruské vojenské agresi, v lednu odstoupil z prezidentské funkce, aby mohl kandidovat v parlamentních volbách. Ty následovaly poté, co masové protesty loni v prosinci donutily předchozí vládu k odstoupení, napsala agentura Reuters.
Podle bulharských médií výsledek Radevovi stačí na získání absolutní většiny v Národním shromáždění, kterou Bulharsko nemělo od roku 1997. Z propočtů stanice bTV a serveru Dnevnik vyplývá, že Progresivní Bulharsko bude mít v 240členném zákonodárném sboru 130 křesel.
Země od roku 2021, kdy po rozsáhlých protikorupčních demonstracích skončil v čele vlády Bojko Borisov, prochází politickou krizí, při níž se u moci střídají křehké koalice.
„Je to vítězství naděje nad nedůvěrou, vítězství svobody nad strachem a nakonec, chcete-li, vítězství morálky,“ uvedl Radev na tiskové konferenci v neděli pozdě večer.
Radev zastával funkci prezidenta od roku 2017. Na konci loňského roku otevřeně podpořil demonstranty a v lednu rezignoval, aby se mohl ucházet o místo v parlamentu. Podle Reuters se mu podařilo využít vlnu nespokojenosti s politickou nestabilitou, korupčními skandály a tradičními stranami, které bulharské politice dominovaly desítky let.
Exprezident mimo jiné slibuje boj proti korupci. Zároveň se staví proti některým postojům Evropské unie, mimo jiné odmítá unijní tzv. zelenou politiku, chce obnovit spolupráci s Ruskem a je proti dodávání zbraní Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
Radev si svými proruskými prohlášeními vysloužil srovnání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který zastával politiku vstřícnou Moskvě. Podle Reuters se ale Radev k zahraničně-politickým otázkám vyjadřoval dosud pouze neurčitě a zatím není jasné, do jaké míry změní zahraniční orientaci Bulharska, členského státu NATO na jihovýchodním křídle EU.
V neděli Radev také uvedl, že je ochoten spolupracovat s liberální koalicí PP-DB na reformě soudnictví a že Bulharsko „vyvine úsilí, aby pokračovalo na své evropské cestě“.
Nedělní parlamentní volby byly už osmé za posledních pět let. K pádu zatím poslední vlády v Bulharsku vedly rozsáhlé protesty proti návrhu nového rozpočtu, který počítal se zvýšením sociálních odvodů a některých daní. Protesty loni přiměly premiéra Rosena Željazkova k demisi.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}