Komerční prezentace Aktual.: 30.09.2024 10:45
Vídeň – Vítězství Svobodné strany Rakouska (FPÖ), která bývá označována za pravicově populistickou až krajně pravicovou, v nedělních parlamentních volbách v Rakousku je dalším „drsným probuzením pro Evropu“, píše o vývoji v alpské zemi bruselský server Politico. Bývalými nacisty založená, euroskeptická, proti migraci zaměřená a k Moskvě přátelská strana má podle serveru nakročeno k příští rakouské vládě. Politico se pozastavuje také nad tím, co by to mohlo znamenat do budoucna pro Brusel. Vídeň by se podle serveru totiž mohla připojit ke skupině euroskeptických a proruských států jako jsou Maďarsko a Slovensko a nejspíš po volbách příští rok i Česká republika.
„FPÖ založená v 50. letech minulého století bývalými příslušníky SS a dalšími nacistickými veterány, založila svou letošní kampaň na proticizinecké rétorice a slíbila, že vytvoří Pevnost Rakousko, aby zabránila vstupu migrantů,“ píše Politico. Šéf strany, exministr vnitra Herbert Kickl voličům slíbil, že pokud vyhraje, bude vládnout jako jejich Volkskanzler, kancléř lidu, což byl termín, který kdysi používal nacistický vůdce Adolf Hitler.
I když se nejspíš Kicklovi nepodaří stanout v čele kabinetu, FPÖ pravděpodobně vytvoří vládní koalici s některou z dalších stran. „Vídeň by se tak mohla připojit k euroskeptickému, k Rusku přátelskému bloku, který zahrnuje Maďarsko, Slovensko a (možná) Českou republiku po volbách příští rok. Na seznam krajně pravicových a protimigrantských vlád (které nicméně nejsou proruské a euroskeptické) můžete přidat i Itálii a Nizozemsko,“ vypočítává Politico. „Sečteno podtrženo, v Evropě je stále na vzestupu podpora pro pravicové a krajně pravicové strany, které přetvářejí migrační politiku bloku a nijak neoslabují,“ dodává server.
O nové éře v Rakousku píše i server Euractiv. „Výhra je sice jasná, nicméně k vládnutí nestačí. Kickl bude muset sestavit koalici, jestliže chce převzít otěže země,“ dodává server. Od roku 2019 Svobodná strana Rakouska (FPÖ) po sérii korupčních skandálů, které ji zasáhly, výrazně navýšila svou podporu a pod Kicklovým vedením přebudovala svou základnu. „Je mistrným komunikátorem, možná nejlepším mezi rakouskými politickými vůdci,“ uvedl pro Euractiv rakouský politolog Reingard Heinisch. „Je jiným typem člověka a jiným vůdcem než jeho předchůdci,“ dodal.
Expert: Kickl se nároku na kancléřství nevzdá, možná je i trojkoalice bez FPÖ
Kickl se nebude chtít vzdát svého nároku na kancléřství, míní ředitel rakouského Institutu pro Podunají a Střední Evropu (IDM) Sebastian Schäffer. Prozatím jsou ale podle něj myslitelné všechny varianty vývoje, tedy také ta, že nynější šéf vlády Karl Nehammer nezůstane na špici Rakouské strany lidové (ÖVP), což by lidovcům otevřelo cestu ke vstupu do koalice s FPÖ v čele s Kicklem. Možným scénářem je ale i velká koalice, která z vládních pozic Svobodné vyšachuje, připomněl v rozhovoru s ČTK Schäffer.
„Udivuje mě, jak se může stát nejsilnější politickou silou v Rakousku strana odpovědná za korupční aféru z ostrova Ibiza, kvůli které před pěti lety padla vláda, s kampaní, která byla na hraně pravicově extrémistického slovníku,“ zhodnotil výsledek voleb Schäffer. Pozitivním překvapením podle něj je, že všichni čtyři lídři ostatních stran, které se ve volbách dostaly do Národní rady, dali najevo, že s Kicklem koalici utvořit nechtějí. „Je samozřejmě ale otázkou, jak dlouho si takovou pozici udrží,“ poznamenal šéf IDM.
„Jelikož Svobodná strana Rakouska je jasným vítězem voleb, myslím si, že Herbert Kickl bude na svém zvolení kancléřem trvat. Nabízí se spíš otázka, kdo by mohl v pozici lídra Rakouské strany lidové (ÖVP) vystřídat Karla Nehammera, aby mohla ÖVP vstoupit do koalice s Svobodnými,“ upozornil.
Možné jsou nyní podle Schäffera stále všechny varianty dalšího vývoje, je však podle něj těžké si představit, že se Kickl stáhne a ustoupí z nároku na funkci v čele rakouského kabinetu. Podobná situace nastala už v roce 1999, když FPÖ ustoupila, ačkoliv ÖVP porazila. Důsledkem takového kroku ale tehdy byl pokles voličských preferencí z 26,9 na deset procent. „To by nejspíš raději šel znovu do opozice, aby z ní znovu vzešel zas o něco silnější,“ míní ředitel IDM.
„Domnívám se a zároveň trochu doufám, že je také realistické, že vznikne trojkoalice bez krajně pravicových Svobodných. ÖVP by se mohla dohodnout na vládě buď společně se sociálními demokraty (SPÖ), NEOS nebo Zelenými,“ řekl Schäffer.
Institut pro Podunají a střední Evropu (německy Institut für Donauraum und Mitteleuropa) je regionální think-tank a výzkumný institut, který je financován převážně z veřejných prostředků. Zabývá se především politickým vývojem ve střední Evropě, otázkami evropské integrace a demokracie.
Rakouská média píší o historickém úspěchu FPÖ, lidovci vyvázli s odřeninami
Historický úspěch Svobodné strany Rakouska (FPÖ) a dramatická prohra vládních lidovců (ÖVP), kteří z volebního boje vyvázli s odřeninami, tak hodnotí výsledek nedělních voleb do rakouské Národní rady rakouská média. Sociální demokraty (SPÖ) čeká podle nich zřejmě další restart a pro malé strany není v parlamentu místo. Rakouské úřady v noci na dnešek oficiálně zveřejnily výsledky hlasování, které v zásadě odpovídají odhadům, jenž média nabízela už od nedělního uzavření volebních místností.
Podle analýzy deníku Der Standard sebrala populisticky pravicová FPÖ v nebývalém měřítku hlasy bývalých voličů ÖVP a také 258.000 hlasů dřívějších nevoličů, což Svobodným dopomohlo k volebnímu vítězství. Deník Die Presse popisuje vítězství Svobodné strany Rakouska (FPÖ) s 29 procenty hlasů jako „triumf systémem start-cíl“ a stranu přirovnává k politickému parnímu válci. FPÖ podle něj odsunula dosud vládní Rakouskou lidovou stranu na druhou kolej.
Pro levici je výsledek zklamáním, píše die Presse. Sociálně demokratická SPÖ se umístila daleko od prvních příček a na místě je podle deníku Die Presse i otázka, jestli má lídrem strany zůstat Andreas Babbler. Ztráty strany Zelených jsou podle deníků větší, než pozorovatelé očekávali. Naopak liberální hnutí NEOS zůstalo takzvaně „na svém“.
„Kdo má v povolebním pokeru nejlíp rozdané karty?,“ ptá se Die Presse. A odpovídá, že lídr ÖVP, současný kancléř a velký poražený těchto voleb Karl Nehammer. Ten totiž může být tím, kdo vytáhne eso z rukávu, protože má větší koaliční potenciál než kontroverzní Herbert Kickl.
Vedení FPÖ už utvořilo čtyřčlenný vyjednávací tým v čele právě s Kicklem, který má vyjednávat o možné koaliční spolupráci s ostatními parlamentními stranami, jeho složení má potvrdit v úterý. Rakouský spolkový prezident Alexander van der Bellen zatím nechává otevřenou otázku toho, koho pověří sestavením vlády.
Nedělní volby se podle webu rakouské televize a rozhlasu ORF konaly ve znamení nespokojenosti voličů. Téměř 57 procent respondentů hodnotí vývoj Rakouska od minulých parlamentních voleb v roce 2019 spíše negativně, což je téměř dvakrát více než ve srovnání s předchozími celostátními volbami.
Podle volebních expertů, které cituje agentura DPA, z velké nespokojenosti obyvatelstva enormně těžila právě populistická FPÖ. Rakousko se nachází uprostřed hospodářského propadu a nezaměstnanost roste. Alpská republika navíc v posledních letech patří k zemím EU s mimořádně vysokou inflací, píše DPA.
Německá média píší po volbách v Rakousku o pravicovém zemětřesení
O pravicovém zemětřesení píší dnes německá média v komentářích k parlamentním volbám v Rakousku. Vítěz voleb Kickl je ale podle nich značně izolovaný a na obzoru se rýsuje koalice těch, kteří volby prohráli.
„Koalice lidovců a zelených kancléře Karla Nehammera je v troskách, FPÖ v rakouských volbách do Národní rady zvítězila,“ napsala německojazyčná mutace evropského webu Politico, která rovněž píše o „pravicovém zemětřesení“ v Rakousku. FPÖ ve volbách do dolní komory parlamentu poprvé zvítězila, a to s 29,2 procenta hlasů.
„Rakousko má nový parlament, ale zdaleka ne novou vládu,“ napsal o nadcházejících složitých koaličních jednáních web bavorského rozhlasu BR. „Nikdo nechce uzavřít koalici s Herbertem Kicklem,“ dodal s odkazem na předsedu vítězné strany. Kancléř Nehammer z Rakouské lidové strany (ÖVP) přitom zdůraznil, že jeho strana odmítá s FPÖ spolupracovat ne kvůli velkým názorovým rozdílům, ale kvůli rozdílu v pohledu na to, jak politických cílů dosáhnout.
List Frankfurter Allgemeine Zeitung svůj komentář nazval „Vítěz voleb, se kterým nikdo nechce vládnout“. Kickla označil za politika, který svobodné nasměroval do „radikální a fundamentální opozice“. Odradil tím ale své potenciální koaliční partnery.
„Rakousko čekají vyčerpávající a dlouhá koaliční jednání, která by mohla trvat až do konce roku,“ napsal list Die Welt. Důležitou roli nyní bude mít prezident Alexander Van der Bellen, jehož pozice je ale nezáviděníhodná. „Pokud by pověřil sestavením vlády Nehammera, dal by Kicklovi šanci, aby vystupoval jako mučedník,“ napsal německý list. Podle něj se ale stejně rýsuje jako nejpravděpodobnější možnost „koalice těch, kteří prohráli“. Ve vládě by mohli spolupracovat Nehammerovi lidovci, sociální demokraté (SPÖ) a liberální NEOS. Pro Rakousko by to znamenalo další poprvé, od 50. let vládly zemi jen dvoučlenné koaliční vlády. „Byl by to experiment s nejasným výsledkem,“ dodal list Frankfurter Allgeimene Zeitung.
V Rakousku uspěla strana s vazbami na extrémistické spolky a Rusko, píší Slováci
V parlamentních volbách v Rakousku uspěla strana, která se netají vazbami na extrémistické spolky i Rusko a která chce zásadně reformovat sociální systém a postoj k migraci i cizincům, napsal slovenský list Sme. Podle Denníku N v Rakousku poprvé od druhé světové války vyhrála krajní pravice, a to v době, kdy podobné strany vítězí také v jiných evropských zemích.
„Bezpečnost i ekonomická stagnace, ale i rakouská identita a odpor k migraci přinesly v nedělních parlamentních volbách vítězství krajně pravicové Svobodná strana Rakouska,“ píše Sme. List dodává, že oproti předchozím volbám se nedařilo vládním lidovcům (ÖVP) ani Zeleným a zklamání rovněž neskrývali sociální demokraté (SPÖ).
Podle Denníku N v kampani FPÖ zdůrazňovala témata ohledně obav z přistěhovalectví, hospodářského poklesu a vyzvala rovněž k ukončení sankcí vůči Rusku. Ty západní země uvalily na Moskvu kvůli ruské vojenské agresi vůči Ukrajině.
„Lídr FPÖ Herbert Kickl se nakonec nemusí stát kancléřem, protože druhá v pořadí, konzervativní ÖVP, to zatím vylučuje. Podobný scénář nastal v Nizozemsku, kde zvítězil krajně pravicový politik Geert Wilders, ale šéfem vlády se nestal. Do vlády ovšem jeho Strana pro svobodu (PVV) vstoupila,“ připomněl Denník N. Doplnil, že Rakousko mohou čekat dlouhé měsíce bez nové vlády a teoreticky i politická krize.
Podle Sme se FPÖ navzdory volebnímu úspěchu nemusí stát součástí příští vládní koalice. List ale připomněl, že rakouští lidovci už s FPÖ dvakrát vládli.
