Aktual.: 3.09.2025 14:27
Praha – Vláda a odbory se dnes nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru. Kabinet navrhuje růst tarifů od ledna o pět procent a pro hůř placené profese o sedm procent. Odboráři požadují přidání o sedm procent a pro hůř placené o 13 procent. Jednání budou v příštích pár týdnech ještě pokračovat. Novinářům to po schůzce s odboráři řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Navrhoval šest variant navýšení. Vládní nabídka je nižší než původní návrhy. Odboráři původně chtěli od ledna do tarifů navíc deset procent. Požadavky odborů na růst platů a možnosti rozpočtu jsou velmi rozdílné. S odbory bude vláda dál jednat o podobě tarifů. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
„Zatím jsme se nedohodli. Závěr byl, že budeme v tom jednání pokračovat v těch příštích dvou třech týdnech. Uvidíme, jestli se dokážeme dohodnout,“ řekl Jurečka.
Ministerstvo práce navrhlo původně šest variant přidání – o pět, nebo o sedm procent a pro hůř odměňované profese další buď čtyři, nebo šest procent navíc. Odbory požadovaly nejdřív růst tarifů pro všechny zaměstnance veřejných služeb a státu o deset procent. Dnes žádaly nejvyšší z verzí, které předložil Jurečkův úřad – tedy navýšení o sedm procent a pro hůř placené k tomu ještě šest procent. Vláda navrhuje zvednout tarify o pět procent a hůř placeným přidat ještě další dvě procenta. Podle Jurečky je na tom v koalici shoda.
„My si myslíme, že rozdíl mezi naším stanoviskem a jejich stanoviskem (vlády) je přibližně deset miliard korun. To si myslíme, že je řešitelné,“ řekl novinářům po jednání předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Doufá v to, že vláda změní názor. „Vzdálenost mezi naším názorem a názorem vlády je ještě pořád značná,“ podotkl. Proti několika členům vlády ale podle něj stojí 700.000 zaměstnanců.
Podle podkladů k platovému nařízení vlády by na přidání o sedm procent a pro hůř odměňované a státní službu o 13 procent bylo potřeba 45,1 miliardy korun. Ministr uvedl, že i s penězi na platy ve školství a obraně je v navrhovaných rozpočtech ministerstev na přidání ale něco přes 20 miliard korun. Odboráři odhadované náklady počítají bez odvodů. Ty podle předáků stát hned dostane z výdělků zpět.
Odbory spoléhají případně na povolební kabinet, který by mohl ještě přidání upravit. „Máme přání, aby nová vláda byla moudrou vládou, takže já spoléhám na to, že nová vláda bude moudřejší než ta stávající,“ řekl Středula.
Podle Jurečky se blíží shoda na růstu platů učitelů. „Ta dohoda je myslím velmi blízko. Tam by to mělo být někde okolo plus minus sedmi procent,“ uvedl ministr. Pokryté je podle něj i navýšení výdělků v armádě.
Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky s tarify podle vzdělání a délky praxe. První je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky či nepedagogické síly ve školství. Druhou se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách, třetí se používá pro lékaře a zubaře a čtvrtá pro učitele. Vlastní tabulku pak mají ještě státní zaměstnanci. Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů se v červenci shodli na tom, že by růst tarifů v nejnižší tabulce měl být vyšší a měla by se do pár let spojit se stupnicí zdravotníků.
Podle informačního systému o průměrném výdělku průměrný plat loni činil 49.049 korun hrubého. Meziročně vzrostl o 3,4 procenta. Téměř dvě pětiny platu tvořily odměny, příplatky a náhrady. Tarifní základ představoval 61 procent. Ve veřejném sektoru pracovalo 675.100 lidí, z nich 141.700 ve zdravotní a sociální péči, 221.500 ve vzdělávání, 269.300 ve veřejné správě, sociálním zabezpečení a obraně a 24.200 v kultuře. Polovina lidí v kultuře vydělávala méně než 38.225 korun hrubého, ve zdravotní péči méně než 47.686 korun či ve vzdělávání méně než 44.535 korun.
Premiér: Požadavky odborů na růst platů a možnosti rozpočtu jsou velmi rozdílné
Požadavky odborů na růst platů a možnosti rozpočtu jsou velmi rozdílné. S odbory bude vláda dál jednat o podobě tarifů. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že měl dojem, že se názory obou stran na přidání sbližují, odboroví předáci pak ale postoj změnili.
„Na tom dnešním jednání jsme se domluvili, že ještě budeme jednat, protože požadavky odborů a možnosti státního rozpočtu jsou velmi rozdílné. Já jsem v jednu chvíli v průběhu toho jednání, když si odbory vzaly pauzu na poradu, měl dojem, že se stanoviska přibližují. Pak se ukázalo, že během té pauzy se něco stalo a stanovisko odborů se zase změnilo, jako bychom se vrátili o týdny zpátky,“ řekl předseda vlády. Dodal, že v navrhovaném rozpočtu jsou vyčleněné peníze na zvýšení výdělků učitelů a bezpečnostních sborů. S odboráři se vede debata o tom, jak budou vypadat tarify ostatních.
Vláda má navrhovaný rozpočtový zákon do konce září poslat Sněmovně. Podle plánu by ho měla schvalovat 24. září. „Budeme se dál zabývat politickým jednáním nad tím, jak rozpočet ještě třeba upravit tak, aby lépe odpovídal prioritám vlády,“ dodal premiér. Zmínil tlak povinných zákonných výdajů a valorizací na rozpočet.
