
Komerční prezentace Aktual.: 26.03.2025 14:15
Praha – Vláda dnes schválila vytvoření funkce vládního zmocněnce pro Balkán. Kabinet zároveň do funkce s účinností od 1. dubna jmenoval bývalou velvyslankyni ČR při Evropské unii Editu Hrdou. Po jednání vlády to uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Hrdou v Bruselu na začátku února vystřídal dosavadní velvyslanec v Lucembursku Vladimír Bärtl. Diplomatka na konci ledna v rozhovoru s ČTK řekla, že by se po odchodu z postu velvyslankyně měla v Česku věnovat tématu rozšiřování EU.
Západní Balkán patří podle Výborného dlouhodobě mezi priority české zahraniční politiky. „Význam západního Balkánu roste v současné době i v kontextu ruského imperialismu a ruské agrese proti Ukrajině,“ podotkl. Vytvoření funkce má podle něj zajistit, že česká zahraniční politika v regionu bude efektivnější, konzistentní a vyvážená.
Zmocněnkyně bude působit v rámci ministerstva zahraničních věcí (MZV). Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) Hrdá přináší do nové role cenné zkušenosti z vrcholné diplomacie a svého působení při EU. „V době, kdy se Balkán posouvá blíž k EU, potřebujeme silnou a kompetentní osobnost. Moje nedávná cesta do Albánie a Černé Hory potvrdila, že Česko má v regionu dobré jméno. Paní Hrdá ho pomůže proměnit v konkrétní výsledky,“ uvedl ministr v tiskové zprávě.
Hrdá se v diplomacii pohybuje od roku 1992, v letech 2011 až 2015 působila jako stálá představitelka ČR u OSN. Následně se stala výkonnou ředitelkou pro Ameriku v Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ), tedy diplomatické službě EU. Na post velvyslankyně při EU nastoupila na podzim 2020, jedním z jejích hlavních úkolů byla příprava českého předsednictví v unii, které se uskutečnilo ve druhé polovině roku 2022.
Zmocněnkyně bude podle MZV koordinovat meziresortní spolupráci, podporovat integraci zemí západního Balkánu do EU a NATO a vyhledávat příležitosti pro zapojení českých subjektů do projektů, financovaných z evropských nástrojů pro region.
„Ráda bych ve své funkci navázala na úspěchy českého předsednictví v EU, které balkánské země vnímaly jako období, kdy byla problematice západního Balkánu věnována velká pozornost a došlo k posunu v mnoha do té doby zablokovaných agendách,“ uvedla Hrdá.