Aktual.: 5.01.2026 16:38
Praha – Vláda ANO, SPD a Motoristů souhlasí se záměrem koaličních poslanců nahradit služební zákon normou, která má umožnit zeštíhlování státní správy. Kabinet na svém dnešním zasedání podpořil normu, podle které se má zaměstnávání státních úředníků víc podobat běžnému pracovnímu poměru a řídit se v zásadě zákoníkem práce. Premiér Andrej Babiš (ANO) novinářům řekl, že zákon z roku 2014 se nepovedl. Jako diletantský hazard označují změnu, kterou navrhla skupina koaličních poslanců, odbory.
Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za SPD) změna reaguje na měnící se svět a má urychlit přijímání a odchody ze státní správy, což přinese také úspory. Mimo jiné má nový zákon zrušit takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až 80 procent platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným, zdůraznil.
Babiš se neobává případných stížností Evropské unie. „Budeme o tom informovat Evropskou komisi, žádný problém v tom nevidím,“ uvedl. Od normy si slibuje zefektivnění systému. Poslaneckou iniciativu podle něj vláda zvolila, protože s prosazením změny spěchá.
Podle Tejce cílem změny není nový zákon, ale zlepšení kvality služby pro občany. Služební zákon platí jedenáctý rok. Jeho cílem bylo odpolitizovat státní správu. Česko se k jeho přijetí zavázalo ještě před svým vstupem do Evropské unie a jeho nepřijetí unie dlouho kritizovala. Nový zákon o státních zaměstnancích je podle jeho předkladatelů nutný kvůli posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávajících byrokratických postupů. Tvůrci normy chtějí zrušit správní řízení při zaměstnávání úředníků a nahradit jej pracovní smlouvou. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) novinářům před zasedáním kabinetu řekl, že mu v návrhu chybí opatření, která by ve státní službě udržela ty nejlepší.
Podle návrhu by zaměstnanci nově mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení, přičemž minimální odstup mezi nimi je v návrhu zkrácen z 60 na 20 dní. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě. Dát výpověď státnímu zaměstnanci, stejně jako odvolat vedoucího státního zaměstnance, bude možné podle předkladatelů ze zákonem taxativně vymezených důvodů. Kromě zrušení systemizovaného místa a nevyhovujícího pracovního hodnocení k nim má patřit jeho přemístění mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, dlouhodobá zdravotní nezpůsobilost, závažné porušení nebo soustavně méně závažné porušování povinností zaměstnance.
Naopak ochrana postavení státního zaměstnance a stabilita jeho zaměstnání má být zajištěna fixací druhu práce v pracovní smlouvě na systemizované pracovní místo ve správním úřadu a na činnosti vykonávané na tomto místě. Státnímu zaměstnanci bude umožněno domáhat se právní ochrany před nezákonným postupem úřadu žalobou k obecnému soudu. Kariérní růst má být posílen možností obsadit pracovní místo státním zaměstnancem zařazeným v témž úřadu nebo v jiném správním úřadu bez výběrového řízení. Návrh také ruší některé výjimky z požadavků na vzdělání.
Odbory vyzvaly vládu, aby předlohu odmítla. Poukazují na to, že zamýšlené změny s dopadem na desetitisíce zaměstnanců s odboráři nikdo neprojednal, neprošly řádným legislativním procesem, jsou nekoncepční a mohly by ohrozit fungování úřadů. Podle předsedy Odborového svazu státních orgánů a organizací (OSSOO) Pavla Bednáře by vedly k destabilizaci státní služby. Odbourání administrativy, větší transparentnost či zrychlení a zjednodušení procesů by podle odborářů nová legislativa nepřinesla. Omezily by se naopak bariéry pro účelové či diskriminační propouštění, mohlo by tak přibýt soudních sporů, je přesvědčen Bednář.
Odboráři chtějí o podobě změn služebního zákona a jeho nastavení jednat. Zmiňují úpravu takzvané systemizace, výběrových řízení, odvolávání vedoucích, zvláštního odstupného, služebních cest, osobních příplatků či pracovního hodnocení.
Odbory úřadů zváží kroky proti návrhům nahradit služební zákon novou normou
Odbory úřadů zváží možné kroky proti nahrazení služebního zákona novou normou, která má zjednodušit a zrychlit propouštění úředníků. O případné podpoře a postupu chtějí jednat také s dalšími předáky Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). ČTK to sdělil Bednář. Podle odborářů je norma připravená narychlo a nekoncepčně a ohrozila by fungování úřadů. Označili ji za diletantský hazard.
„Zatím nechci predikovat, jak se zachováme. Podle našeho názoru je návrh na hraně ústavnosti, možná i za ní. Zajímá nás také, co na to řekne Evropská komise,“ uvedl Bednář. Napsal, že vládní stanovisko odboráře nepřekvapilo a očekávali ho, i když „doufali ve zdravý rozum“. Vedení OSSOO chce situaci probrat s ostatními předáky ČMKOS. Největší centrála v zemi zastřešuje podle svého webu 30 odborových svazů, unií a aliancí, sdružuje na 230.000 odborářů a odborářek.
Podle OSSOO je norma nekoncepční, sepsaná narychlo a mohla by být i protiústavní. Návrhy by vedly k destabilizaci státní služby a mohly by úřady paralyzovat, bariéry pro účelové a diskriminační propouštění by se omezily, přibýt by mohlo soudních sporů, uvedl Bednář. Podotkl, že by to nakonec dopadlo na obyvatele.
Odbory poukazují na to, že s nimi záměry s dopadem na 70.000 zaměstnanců nikdo z koalice nekonzultoval a neprojednala je ani tripartita či rada vlády pro veřejnou správu. Považují to za narušení principu sociálního dialogu. Podotýkají také, že poslanecký návrh se zásadními změnami neprošel řádným připomínkovým řízením. Žádají koaliční strany o odmítnutí navrhované předlohy a debatu o úpravě pravidel státní služby, a to o nastavení takzvané systemizace či pravidel výběrových řízení, odvolávání vedoucích, zvláštního odstupného, služebních cest, osobních příplatků či pracovního hodnocení.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
