Vláda marže prodejců paliv nezastropuje, jsou nízké, řekl Babiš

Před jednáním vlády Babiš mluvil o možnosti znovu regulovat marže v distribučním řetězci. Po jednání ale řekl, že u provozovatelů čerpacích stanic přehnané přirážky nevidí. „Marže, které ministerstvo financí kontroluje, jsou maximálně na třech korunách,“ řekl. „Bylo mi řečeno, že prostor v maržích není, že ty jsou nízké,“ dodal.

Kupka k tomu novinářům řekl, že regulace marží prodejců podle původních letních nastavení by reálně vedla ke zvýšení cen pohonných hmot. „Trh funguje dobře a případná regulace by mohla znamenat, že ceny vzrostou,“ řekl novinářům. K poklesu by mohlo vést snížení spotřební daně, a především ukončení konfliktu hlavně na Blízkém východě, dodal.

Hlavní příčinu současného zdražování paliv vidí Babiš u rafinerií, problém je podle něj globální. „V rámci války na Ukrajině a samozřejmě v rámci války v Hormuzu dochází k postupné destrukci rafinerských kapacit,“ řekl. Připomněl také, že kvůli konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem se zastavila nákladní doprava Hormuzským průlivem, kterým prochází hlavní trasa pro dopravu surovin z Perského zálivu.

Marže rafinerií v USA jsou podle Babiše na rekordních úrovních. V Evropě podle něj rafinerské kapacity chybí, protože se Evropská unie rozhodla odklonit od fosilních paliv. V EU chce jednat o společném řešení současné situace. „Tohle je věc, ke které česká vláda klíče nemá,“ dodal Kupka k možnosti snížit marže rafinerií.

Poslední dny ceny pohonných hmot rostou. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se v neděli u čerpacích stanic v Česku prodával v průměru za 43,62 koruny, před týdnem byl o 1,58 koruny levnější. Nafta je dražší o 1,45 koruny, za litr teď řidiči dají průměrně 47,21 koruny. Proti loňsku je Natural 95 o 9,28 koruny dražší, nafta je dražší o 14,16 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků přitom budou pohonné hmoty v Česku nadále zdražovat.

Česko kvůli vysokým cenám pohonných hmot letos už jednou přistoupilo k jejich regulaci, která trvala od dubna do poloviny července. Ministerstvo financí stanovilo maximální možnou marži prodejců a zároveň denně určovalo stropy na koncové ceny. U nafty zároveň snížilo spotřební daň. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) úleva na spotřební dani způsobila státnímu rozpočtu výpadek příjmů zhruba miliardu korun měsíčně.

Do cen paliv letos výrazně zasáhl konflikt na Blízkém východě. Írán v reakci na útoky Spojených států a Izraele uzavřel Hormuzský průliv, který je klíčovou dopravní cestou pro vývoz ropy z Perského zálivu. V důsledku toho zdražila ropa na světových trzích, což se promítá i do ceny pohonných hmot.

Analytici: Paliva budou dál zdražovat, případné zastropování marží nepomůže

Praha – Pohonné hmoty v Česku budou podle analytiků nadále zdražovat. Výrazněji přitom poroste cena nafty, která může brzy stoupnout nad 47 korun za litr. Případné zastropování marží obchodníků, kterým by se dnes měla zabývat vláda, ale podle analytiků příliš nepomůže. Hlavním důvodem růstu cen je totiž dění na trhu s palivy, na němž se odráží geopolitická situace. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.

Poslední dny ceny pohonných hmot rostou. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se v neděli u čerpacích stanic v Česku prodával v průměru za 43,62 koruny, před týdnem byl o 1,58 koruny levnější. Nafta je dražší o 1,45 koruny, za litr teď řidiči dají průměrně 47,21 koruny. Proti loňsku je Natural 95 o 9,28 koruny dražší, nafta je dražší o 14,16 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Ceny pohonných hmot navíc budou podle analytiků nadále růst. „U nafty může být situace citelnější než u benzinu, protože její velkoobchodní cena v poslední době roste výrazně rychleji. Návrat nafty nad hranici 47 korun za litr proto není nijak vzdálený scénář,“ řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Připomněl, že trh s palivy je nyní mimořádně citlivý na geopolitické zprávy a ceny mohou během několika dnů udělat pohyb opačným směrem.

Rostoucími cenami pohonných hmot by se dnes měla zabývat vláda. Jednání o palivech už v neděli avizoval premiér Andrej Babiš (ANO), podle něhož to vypadá, že rafinérie mají nepřiměřené zisky. Už dříve nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet podle něho však navrhovat nebude.

Podle analytiků ovšem marže nejsou hlavním důvodem současného růstu cen. „Marže samozřejmě mohou mezi jednotlivými čerpacími stanicemi kolísat a v některých obdobích mohou být vyšší. Základním důvodem současného zdražení je ale jednoznačně vysoká cena vstupní suroviny a především růst velkoobchodních cen benzinu a nafty. Pohonné hmoty nejsou drahé proto, že by si někdo jednoduše řekl, že si k nim přidá deset korun marže. Ekonomika čerpacích stanic takto nefunguje,“ upozornil Lajsek. Připomněl, že ceny ropy a paliv na trhu zvyšuje především geopolitická situace a další eskalace na Blízkém východě.

Rovněž analytik Bidli Petr Špirit si myslí, že marže nejsou hlavním důvodem současného zdražování. Případné zastropování marží obchodníků by tak podle něj mělo jen omezený dopad. „Zlevnění by mohlo dosahovat spíše desítek haléřů až jednotek korun na litr, zatímco hlavní faktory – tedy cena ropy, rafinérské náklady a daně – by zůstaly stejné,“ upozornil.

Vláda by tak podle něj měla vývoj marží spíše sledovat a zajistit tak transparentnost trhu. „Plošné zásahy do cenotvorby pak mají smysl hlavně v případě, že by se skutečně prokázalo zneužívání situace, jinak mohou být efektivnější cílená opatření – jako například dočasná úprava daňového zatížení v případě mimořádného růstu cen,“ podotkl Špirit.

Monitorování marží doporučuje také Lajsek. Otázkou navíc podle něj je, co by případně zastropování přineslo v praxi. „Tady může být situace paradoxně trochu překvapivá. Pokud by vláda použila podobný mechanismus jako v dubnu a stanovila maximální cenu na základě vývoje velkoobchodního trhu, nemuselo by to řidičům v současné situaci vůbec pomoci. Naopak by se růst velkoobchodních cen mohl do koncových cen promítnout prakticky okamžitě. Regulace by totiž nevyřešila problém vysoké ceny ropy ani drahé nafty na evropském trhu,“ vysvětlil Lajsek.

Ceny pohonných hmot by tak podle něj vláda mohla srazit dolů především dočasným snížením spotřební daně, zejména pak u nafty. „Výhoda je především v rychlosti. Změna daně se může do ceny promítnout prakticky okamžitě, zatímco žádná regulace cen nedokáže změnit fakt, že evropský trh s pohonnými hmotami je v současnosti drahý,“ dodal Lajsek.

Bednárik: Vláda bude řešit paliva, není v pořádku, že zdražují víc než ropa

Praha – Vláda se bude zabývat rychlým zdražováním pohonných hmot. Novinářům to při příchodu na dnešní jednání kabinetu řekl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Podle něj není v pořádku, když prodejní ceny pohonných hmot rostou výrazně rychleji než cena ropy. Zároveň by ale nepodpořil opětovné snížení spotřební daně.

Pohonné hmoty v posledních dvou týdnech výrazně zdražily. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 42,34 koruny, za litr teď nafty řidiči dají podle dat společnosti CCS průměrně 45,89 koruny. V meziročním porovnání je nyní benzin zhruba o osm korun na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili asi o 13 korun méně.

„Když se kouknete na Brent, jak se pohnula cena ropy, tak ten nárůst nesedí s tím, jak se nám to pohnulo na totemech (čerpacích stanic). Takže něco s tím musíme dělat,“ řekl Bednárik. Neupřesnil, jaké opatření by podpořil. „Určitě bych nesahal na spotřební daň,“ řekl pouze.

Jednání o cenách benzinu na dnešní schůzi kabinetu ohlásil už o víkendu premiér Andrej Babiš (ANO). V televizi Prima premiér nevyloučil, že kvůli růstu cen pohonných hmot vláda znovu přistoupí k zastropování marží. „Uvažujeme o tom, protože došlo k tomu, že rafinérií je málo a vypadá to, že mají nepřiměřené zisky,“ uvedl pak ve videu na instagramu na otázku, zda bude vláda řešit ceny pohonných hmot.

Česko kvůli vysokým cenám pohonných hmot letos už jednou přistoupilo k jejich regulaci, která trvala od dubna do poloviny července. Ministerstvo financí stanovilo maximální možnou marži prodejců a zároveň denně určovalo stropy na koncové ceny. U nafty zároveň snížilo spotřební daň. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) úleva na spotřební dani způsobila státnímu rozpočtu výpadek příjmů zhruba miliardu korun měsíčně.

Do cen paliv letos výrazně zasáhl konflikt na Blízkém východě. Írán v reakci na útoky Spojených států a Izraele uzavřel Hormuzský průliv, který je klíčovou dopravní cestou pro vývoz ropy z Perského zálivu. V důsledku toho zdražila ropa na světových trzích, což se promítá i do ceny pohonných hmot.

Sdružení silničních dopravců se obává dalšího růstu ceny nafty

Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia se obává dalšího růstu ceny nafty. Vláda by proto podle něho měla zvážit obnovení regulace ceny paliv. Podle sdružení je potřeba rozložit zatížení mezi spotřebitele, přepravce a stát. Sdružení o tom informovalo v dnešní tiskové zprávě. Ceny ropy na začátku nového týdne kvůli obavám z narušení dodávek z Blízkého východu kvůli konfliktu Spojených států a Íránu pokračují v růstu. Vláda se má rychlým zdražováním pohonných hmot zabývat právě na dnešním jednání.

„Je namístě uvažovat o obnovení opatření z dubna a opět přitlumit negativní dopady na dopravce a spotřebitele. Státu se dočasné snížení daně vrátí v podobě lepší kondice podniků a jejich daňových odvodů, zvýšení atraktivity pro tankování u nás a utlumení dopadů na běžné motoristy,“ uvedl mluvčí Česmad Martin Felix s tím, že státní intervence obnovili třeba v Polsku a ve Španělsku pokračuje podpora pro profesionální dopravu.

Poslední dny ceny pohonných hmot rostou. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se v neděli u čerpacích stanic v Česku prodával v průměru za 43,62 koruny, před týdnem byl o 1,58 koruny levnější. Nafta je dražší o 1,45 koruny, za litr teď řidiči dají průměrně 47,21 koruny. Proti loňsku je Natural 95 o 9,28 koruny dražší, nafta je dražší o 14,16 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Cenová regulace, která v Česku platila od 8. dubna do 19. července kvůli zdražování ropy po zahájení bojů na Blízkém východě, pomohla podle sdružení tisícovkám českých dopravců ustát kritické období. V Česku podle dat Česmad působí na 30 tisíc firem, které přepravují zboží po silnici a zaměstnávají zhruba 200.000 lidí.

V době regulace maximální ceny benzinu a nafty, které provozovatelé čerpacích stanic nesměli překročit, ministerstvo financí stanovovalo denně na základě klouzavého průměru velkoobchodních cen. Vláda zároveň obchodníkům stanovila maximální marže a rozhodla o dočasném snížení spotřební daně na naftu, u benzinu se nezměnila.

V neděli premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na instagramu řekl, že se rostoucími cenami pohonných hmot bude zabývat vláda. Podle premiéra to vypadá, že rafinérie mají nepřiměřené zisky. Nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude. Že se vláda bude zabývat rychlým zdražováním pohonných hmot dnes novinářům při příchodu na jednání vlády řekl také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Podle něj není v pořádku, když prodejní ceny pohonných hmot rostou výrazně rychleji než cena ropy. Zároveň by ale nepodpořil opětovné snížení spotřební daně.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}