Komerční prezentace Aktual.: 2.07.2025 14:25
Praha – Vláda dnes na základě projednání strategického materiálu nerozhodla, zda peníze z EU budou po roce 2027 rozděleny mezi více činností, nebo zda více peněz získá menší počet priorit. K projednání zůstaly zatím obě možnosti. K dalšímu projednávání předloženého materiálu se kabinet setká po vládních prázdninách v září. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Projednávaný dokument podle něj nebude mít finální verzi před 30. červnem roku 2026.
Důvodem pro projednání dvou verzí možných investic bylo, že ČR očekává významné snížení prostředků na financování aktivit z evropských peněz. Peníze z EU tak je podle MMR třeba efektivněji směřovat.
Vláda ponechala k dalšímu projednání obě varianty podle Kulhánka proto, aby se neomezovala v dalším vyjednávání ve vztahu k jednotlivým sektorovým legislativám. Předložený dokument podle ministra není neměnný a bude se dále aktualizovat.
Zatímco na základě širší varianty by se podle strategického materiálu předloženého vládě evropské peníze rozdělily mezi více aktivit, podle tzv. ekonomické verze by byl výběr priorit snížen a více prostředků by tak směřovalo na užší výběr činností. Schválený rámec pro investice z evropských fondů by pak měl posloužit jako podklad pro vyjednávání s Evropskou komisí.
Mezi hlavní priority, které je třeba podpořit z evropských peněz, patří podle strategického materiálu například obrana a odolnost. Do této aktivity patří kromě jiného podpora vojenské mobility, výstavba kritické infrastruktury či připravenosti obyvatelstva na krize. Důležitá je ale také podpora konkurenceschopnosti, kterou by měla zlepšit podpora inovací, výzkumu, digitalizace a podnikání. Řešit by se ale měly také demografické změny jako stárnutí populace, vylidňování venkova a strukturálně postižených regionů, podpora dostupného bydlení nebo sociálních a zdravotních služeb. Stěžejní pak pro ČR je také adaptace na změnu klimatu, ochrana životního prostředí, energetická účinnost, navýšení obnovitelných zdrojů energie a kyberbezpečnost.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) před jednáním vlády novinářům sdělil, že je zastánce toho, aby v každém finančním období bylo méně priorit, které by ale disponovaly více penězi. Návrh ale podle něj tuto možnost zcela nezobrazuje. Naopak k podpoře více aktivit z evropských peněz by se přiklonil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), a to s ohledem například na programy rozvoje venkova nebo podpory regionů. Pokles evropských prostředků vyhrazených pro ČR ale podle něj budou mít jasné dopady.
„Pevně doufám, že rozpočet resortu zemědělství zůstane samostatným rozpočtem a nebudeme součástí nějakého jednoho balíku, který by potom administrovalo MMR. V tomto jsem v souladu se všemi 27 kolegy v rámci rady ministrů zemědělství. Myslíme si, že vzhledem ke strategické roli v potravinové bezpečnosti, a to i v souvislosti se současnou geopolitickou situací, tak je důležité, aby právě potravinová bezpečnost, potažmo zemědělství, zůstaly samostatným rozpočtovým balíkem,“ dodal Výborný.
Pro ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je pak stěžejní, aby do priorit financovaných z evropských peněz byla zahrnuta také zdravotní prevence. Před jednáním vlády proto uvedl, že bude podporovat raději širší variantu, jejíž součástí prevence je. Pokud by se pak rozhodovalo o užší variantě, chtěl by, aby do ní byla zdravotní prevence jako priorita zahrnuta.
V aktuálním období pro roky 2021 až 2027 má ČR k dispozici z EU 527,3 miliardy korun (21 miliard eur). Kulhánek dříve uvedl, že ke konci května mělo Česko smlouvy na 326,7 miliardy korun, což je 62 procent z celkové částky. Příjemcům dosud bylo vyplaceno téměř 120 miliard korun.
EU je podle strategického materiálu v současnosti odhodlána posílit svou konkurenceschopnost a zvýšit životní úroveň občanů z ekonomického i sociálního hlediska. To pak může vést k většímu tlaku na určení priorit na investice a snížení vyčleněných peněz pro takzvanou politiku soudržnosti ve prospěch jiných oblastí.
