Vláda obnoví regulaci cen paliv, uvalila i mimořádnou daň na rafinerie

Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 podle údajů společnosti CCS ve čtvrtek stál průměrně 45,55 koruny, litr dieselu byl za 49,13 koruny. Ceny benzinu jsou tak nyní nejvyšší od léta 2022, u nafty od března 2022.

„Od 1. října obnovujeme osvědčenou regulaci cen pohonných hmot a zároveň na měsíc snižujeme spotřební daň z nafty na evropské minimum. Toto opatření bude působit výrazně protiinflačně, uleví firmám i domácnostem a udrží ceny paliv v ČR na nejpříznivějších úrovních v EU,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Vláda se tak vrátí k regulaci, kterou zavedla letos od dubna do července. Ministerstvo financí bude každý den stanovovat maximální ceny benzinu i nafty, které budou platit po celý následující den. Počítat je bude z klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. Přičítat k nim bude i maximální marži obchodníků, kterou vláda zastropuje na 2,50 Kč za litr paliva.

Spolu s tím od října sníží část spotřební daně z motorové nafty a jejích směsí. Sazba daně klesne ze standardních 9,95 Kč za litr na 8,011 Kč za litr, což podle ministerstva odpovídá nejnižší přípustné hodnotě podle evropských směrnic. Spotřební daň se tak sníží o 1,939 koruny a po zohlednění DPH bude pokles ještě vyšší. „U nafty přistupujeme i k maximálnímu možnému snížení spotřební daně o 2,35 Kč za litr, které EU umožňuje,“ sdělil později premiér Andrej Babiš na síti X. Stát počítá, že to sníží příjmy do státního rozpočtu o přibližně 1,1 miliardy korun za měsíc.

Vláda zároveň uvalila mimořádnou daň na rafinerie, uplatňovat ji bude už v letošním i příštím roce. Zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Daň se bude vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinerské činnosti alespoň ve výši 50 milionů korun ročně. Ministerstvo financí podle vyjádření na webu předpokládá, že fakticky půjde o jednoho poplatníka. Jediné dvě rafinerie v ČR – v Litvínově a Kralupech nad Vltavou – totiž vlastní společnost Orlen Unipetrol. Její vyjádření ČTK nadále zjišťuje.

„Zákon nicméně není napsán pro konkrétní společnost. Stanovuje obecné podmínky a bude se vztahovat na každý současný nebo budoucí subjekt, který je splní. Konečné posouzení bude vycházet z konkrétních účetních údajů jednotlivých daňových subjektů,“ zdůraznilo ministerstvo.

Kabinet zavedením sektorové daně reaguje na nárůst rafinerských marží v důsledku narušení globálního trhu s ropou. Výnos daně pomůže kompenzovat náklady opatření, kterými se vláda snaží reagovat na zdražování pohonných hmot. Daň bude činit 50 procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. Podle ministerstva financí se vláda inspirovala podobnou daní uplatňovanou v Polsku. Inkaso daně za příjmy rafinerií uskutečněné v letošním roce by podle ministerstva mělo být zhruba 5,5 miliardy korun.

Vládní opatření vychází z podobné logiky jako daň z neočekávaných zisků (windfall tax), kterou stát v letech 2023 až 2025 uplatňoval zejména na energetické společnosti v reakci na prudké zdražení energií. Schillerová dnes uvedla, že se nyní zdaňuje část rafinerské marže, která nevznikla díky vyšší efektivitě nebo investicím, ale v důsledku bezprecedentní situace na světových trzích.

Analytici: Snížená spotřební daň pomůže, celkově ale regulace růst cen nezastaví

Nejvýraznější efekt na ceny pohonných hmot z opatření, která dnes schválila vláda, bude mít podle analytiků snížení spotřební daně na naftu. Naopak vliv regulace marží bude minimální. Celkově opatření růst cen paliv na trhu nezastaví. Mimořádná daň na marže rafinerií situaci spotřebitelů nijak neřeší. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.

Vláda obnoví od 1. října regulaci cen pohonných hmot. Stejně jako na jaře bude ministerstvo financí denně stanovovat maximální ceny benzinu i nafty, které bude odvozovat od cenového průměru na burze a také z regulované marže obchodníků ve výši 2,50 Kč za litr paliva. Spolu s tím stát sníží spotřební daň na naftu, její úroveň klesne z původních 9,95 Kč na 8,011 Kč za litr. U benzinu zůstane daň beze změn. Stát navíc začne uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím, zdaňovat bude jejich zvýšenou marži oproti loňskému roku. Opatření budou platit zatím do konce října.

Hlavní ekonom Portu Jan Berka připomněl, že vláda přistupuje k opatřením poté, co obdobné kroky začaly přijímat další evropské země, především Německo. „Snížení spotřební daně je jedním z nejrychlejších opatření, jehož dopad by se měl do cen pohonných hmot promítnout prakticky okamžitě. Jde však o plošné opatření, které pomůže i těm, pro něž vyšší ceny pohonných hmot nepředstavují výraznější finanční zátěž,“ uvedl. Připomněl, že opatření bude mít dopad i na státní rozpočet, který by podle odhadů měl být přes jednu miliardu korun za měsíc.

Nejvýraznější efekt na současné vysoké ceny bude mít podle analytika XTB Jiřího Tylečka snížení spotřební daně u nafty. „Jde o administrativně jednoduchou formu úlevy, její nevýhodou je ale neadresnost: stejnou podporu dostane domácnost, dopravce i zahraniční řidič projíždějící Českem. Navíc domácnosti a firmy využívající benzin budou znevýhodněné plnou cenou,“ vysvětlil.

Naopak u regulace marží obchodníků žádný dramatický dopad na ceny neočekává. „Maloobchodní marže se nyní pohybují zhruba kolem dvou korun za litr, zatímco nový limit bude 2,50 Kč. Regulace tak může pomoci hlavně u nejdražších čerpacích stanic, typicky na dálnicích. Stát navíc samotnou příčinu vysokých cen odstranit nedokáže – může pouze tlumit jejich dopad na domácí ekonomiku,“ podotkl Tyleček.

Přijetí regulace cen není podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jaromíra Šindela překvapením. Snížení spotřební daně může současný prudký růst cen dočasně zmírnit a nastavená regulace omezuje maloobchodní marži. Samotné vysoké velkoobchodní ceny pohonných hmot to ale podle něj neřeší.

„Současná situace zároveň znovu ukazuje strukturální zranitelnost evropského trhu s motorovou naftou. Evropská unie je u nafty čistým dovozcem a její dovozní náročnost v Česku stoupá. Jednoduchým řešením přitom není ani rychlé rozšiřování rafinerských kapacit. Jde o kapitálově náročné investice s dlouhou dobou návratnosti, zatímco přetrvávání vysokých cen pohonných hmot je závislé na nejasné době trvání geopolitických šoků,“ popsal Šindel.

Mimořádnou daň z rafinerských marží analytici označují jako poměrně specifické opatření. „Ekonomicky to dává v současných podmínkách určitou logiku, důležité ale bude, aby šlo skutečně o dočasné opatření navázané na mimořádnou situaci na trhu,“ upozornil Tyleček. Podle Berky ovšem daň situaci spotřebitelů nijak neřeší. „Naopak to, co potřebujeme, je větší kapacita rafinerií, od čehož se dodatečná daň vzdaluje,“ dodal.

Automobiloví dopravci vítají návrat regulace cen paliv

Automobiloví dopravci vítají návrat regulace cen paliv, o níž dnes rozhodla vláda Andreje Babiše (ANO). S rostoucí cenou nafty mají problémy tisíce dopravců, kterým se nedaří zvýšené náklady přenést zcela na zákazníky. ČTK to sdělil generální tajemník Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř. Vláda bude od 1. října znovu stanovovat maximální ceny benzinu a nafty a sníží spotřební daň na naftu. Schválená opatření budou platit zatím do konce října.

„Drahá nafta se projevuje v ceně všeho, u většiny výrobků proběhne několik přeprav materiálu, polotovarů a finálních výrobků, než doputují k zákazníkům. Nižší daň není dárkem pro dopravce, ale tlumí růst inflace,“ uvedl Hromíř. Palivové doložky, které umožňují dopravcům promítnout změny cen paliva do ceny přepravy, podle něj nemají ve velké míře k dispozici zejména menší dopravci a nefungují u ad hoc přeprav.

Snížená spotřební daň funguje také například v Rumunsku, ve Španělsku a rozhodlo se pro ni také Německo. „Hrozilo vážné ohrožení konkurenceschopnosti našich autodopravců a jejich následné vytlačení z evropského trhu,“ dodal Hromíř.

Vláda dnes rozhodla, že od 1. října obnoví regulaci cen pohonných hmot. Stejně jako na jaře bude ministerstvo financí denně stanovovat maximální ceny benzinu i nafty, které bude odvozovat od cenového průměru na burze a také z regulované marže obchodníků ve výši 2,50 Kč za litr paliva. Spolu s tím stát sníží spotřební daň na naftu, její úroveň klesne z původních 9,95 Kč na 8,011 Kč za litr. U benzinu zůstane daň beze změn. Stát navíc začne uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím, zdaňovat bude jejich zvýšenou marži oproti loňskému roku.

Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 podle údajů společnosti CCS ve čtvrtek stál průměrně 45,55 koruny, litr dieselu byl za 49,13 koruny. Ceny benzinu jsou tak nyní nejvyšší od léta 2022, u nafty od března 2022. Cena se tak přiblížila k částce 50 korun za litr nafty, kterou mluvčí sdružení Martin Felix již dříve označil za hranici, která by pro významnou část dopravců představovala problém. Pohonné hmoty tvoří zhruba třetinu nákladů dopravců.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}