Aktual.: 14.04.2026 19:28
Praha – Vládní koalice chce od ledna zrušit měsíční poplatky, které za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) platí občané a firmy, a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu. Dostat mají méně, než činí očekávaný letošní výnos z poplatků. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes novinářům řekl, že příští rok má ČT dostat 5,74 miliardy korun. To je o zhruba miliardu méně, než letos vybere od poplatníků. Rozhlas obdrží od státu 2,07 miliardy, tento rok má získat z poplatků o 400 milionů víc. Vedení ČT a ČRo před změnou financování varují, sněmovní opozice hovoří o likvidaci obou médií a chystá obstrukce při projednávání vládní předlohy.
Financování se podle návrhu zákona o médiích veřejné služby bude pravidelně valorizovat o inflaci, a to maximálně o pět procent. Dalšími zdroji příjmů mají být výnosy z reklamy nebo prodeje práv. Na hospodaření bude dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad. Návrh vládní koalice ANO, SPD a Motoristů vrací stav do roku 2024, tedy před zvýšením poplatků na současných 150 korun měsíčně za televizi a 55 korun za rozhlas. Koalice věří, že i s přihlédnutím k délce legislativního procesu a chystaným obstrukcím opozice stihne přijmout zákon tak, aby platil od začátku příštího roku.
Přijetí zákona má předcházet poslanecký návrh, který z placení poplatků ještě letos vyloučí některé skupiny poplatníků. Vládní politici dříve hovořili například o zbavení povinnosti platit pro seniory nad 75 let, nezaopatřené do 26 let nebo firmy. Podrobnosti chtějí oznámit později.
Ministr kultury označil systém prostřednictvím poplatků za nemoderní. Předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura dodal, že si veřejnoprávní média platí formou poplatků pouze lidé v deseti zemích EU, z nichž některé od tohoto systému hodlají také ustoupit. Vládní návrh podle Klempíře definuje veřejnoprávní poslání České televize a Českého rozhlasu, které má být zaměřené na poskytování kvalitního a důvěryhodného zpravodajství a plnění vzdělávací funkce. Až na třetím místě má být tvorba zábavních pořadů. Obě média mají zůstat samostatná, na jejich fungování mají stejně jako dosud dohlížet rady. Nemění se ani nic na nominaci radních různými organizacemi a spolky a jejich volbě poslanci a senátory, což podle Klempíře zajistí veřejnou kontrolu. Zákon zároveň stanoví, že veřejnoprávní média nebudou podléhat žádnému státnímu nebo politickému subjektu.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral dnes uvedl, že pro tak zásadní změnu neexistuje racionální důvod. Nelze to číst jinak než jako pokus otevřít si cestu k jejich oslabení a politickému ovládnutí, zdůraznil. Současný systém financování veřejnoprávních médií z poplatků je podle něj funkční, spravedlivý, stabilní a dlouhodobě udržitelný. Převod financování na státní rozpočet znamená, že ji veřejnost nebude platit přímo, ale nepřímo ze státního rozpočtu a ve výsledku ji zaplatí všichni, včetně těch, kteří jsou nyní nebo v budoucnu budou od poplatku osvobozeni. Ještě závažnější ale podle něj je, že takový model přímo napojuje rozhlas na politiky a státní moc, což je pro médium veřejné služby nepřijatelné.
Česká televize podle svého generálního ředitele Hynka Chudárka nebude příští rok moci naplnit své závazky, pokud bude její rozpočet ve výši, kterou představil ministr Klempíř. Očekává, že televize bude muset omezit původní tvorbu a také propouštět. Zdůraznil, že rozpočet neodpovídá tomu, o čem se s Klempířem bavili na páteční schůzce, kde se dohodli na vytvoření pracovní skupiny složené z expertů obou médií a ministerstva.
Iniciativa pracovníků České televize a Českého rozhlasu, jejíž petici proti ovládnutí veřejnoprávních médií dosud podepsalo přes 3000 z 4500 zaměstnanců obou médií, vládní návrh zákona odmítla. Předložené znění podle ní ohrožuje nezávislost ČT a ČRo. Převádí totiž obě instituce pod státní rozpočet, a tedy i vládní kontrolu, míní zástupci iniciativy.
Také opozice tvrdí, že se vláda změnou financování snaží dostat obě média pod svůj vliv. „Končí systém nezávislého financování veřejnoprávních médií v naší zemi. S tím nesouhlasíme,“ řekl novinářům exministr kultury Martin Baxa (ODS). Snížení rozpočtu pro ČT o miliardu korun podle něj znamená, že některé projekty bude třeba zrušit. „Nevyhnutelně to zničí nezávislost obou médií. Ve Sněmovně zažije vláda peklo, ‚spacáky‘ jsou slabý odvar,“ doplnil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Podle šéfa STAN Víta Rakušana jde o cestu k postupnému zestátnění médií. „Jedná se o frontální útok na ČT a ČRo. Veřejnoprávní média budeme nadále bránit všemi prostředky. Představený zákon není zákon o médiích veřejné služby, ale zákon o likvidaci veřejnoprávních médií,“ napsal lidovecký poslanec František Talíř.
Pro prezidenta Petra Pavla budou důležitější než forma financování Česká televize a Českého rozhlasu garance nezasahování politické moci. Z toho pohledu bude posuzovat jakýkoli návrh, řekl během dnešní návštěvy Argentiny.
Podle odborníka na média ze serveru Médiář Jana Potůčka je skvělé, že nový zákon zachovává nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Obává se ale toho, že ztráta jedné miliardy korun u ČT a 400 milionů korun u ČRo povedou k dramatickému omezení jejich produkce.
Třetím veřejnoprávním médiem v zemi je Česká tisková kancelář (ČTK). Agentura nedostává žádné dotace ze státního rozpočtu, nevybírá od veřejnosti poplatky a veškeré náklady hradí z prodeje svého zpravodajství a komerční činnosti.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
