Aktual.: 15.06.2026 14:04
Praha – Podání návykových látek jinému člověku bez jeho vědomí bude zřejmě trestné. Návrh, pod který se podepsali lídři koaličních ANO, SPD a Motoristů, dnes vláda poslala do Sněmovny. Poslanecká novela trestního zákoníku míří zejména na případy přidání omamné látky do nápoje, tedy na takzvaný drink spiking. Jde ale také o přimíchání omamné látky do jídla nebo o její injekční podání. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) po jednání kabinetu návrh zdůvodnil snahou vlády bojovat proti závislostem. Zkušenosti s drink spikingem má třetina mladých.
„Spiking je jednáním, které závažným způsobem zasahuje do svobody rozhodování jednotlivce, neboť každý člověk má právo se svobodně rozhodnout, zda bude či nebude požívat látky, které jsou způsobilé ovlivnit jeho psychický stav,“ napsali předkladatelé Taťána Malá, premiér Andrej Babiš (oba ANO), ministr pro sport Šťastný a předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) ve zdůvodnění.
Cílem přidání omamné látky je ovlivnění stavu oběti zpravidla až k bezbrannosti za účelem zásahu do její důstojnosti, například zesměšnění, nebo za účelem spáchání sexuální či majetkové trestné činnosti, podotkli.
Základní sazba za spáchání nového trestného činu by byla až roční vězení. Až tři roky vězení by hrozily pachateli, který chtěl přimícháním omamné látky usnadnit jiný trestný čin. Pokud by neoprávněné podání návykové látky vedlo k těžké újmě na zdraví oběti, soud by mohl uložit až osmiletý trest vězení. V případech úmrtí oběti by hrozilo až desetileté vězení.
Se spikingem se podle průzkumu organizace Beat Sexism, který prezentovala loni v březnu na kulatém stolu pořádaném úřadem vlády, setkala třetina mladých. Oběti, v naprosté většině ženy, podle průzkumu incidenty často nehlásí. Nejčastěji se stávají v barech, klubech či hospodách, ale i na soukromých večírcích. Mezi látky, které se do pití přidávají, patří látka GHB označovaná jako tekutá extáze, ketamin nebo rohypnol. Tyto látky způsobují například dezorientaci, výpadky paměti, malátnost či ztrátu vědomí. Přesné statistiky neexistují, autoři průzkumu odhadují jen v Praze stovky případů za rok.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}