Aktual.: 31.08.2026 01:55
Praha – Pravidla platformové práce by se měla od ledna upravit. Nad automatizovanými systémy by musel být lidský dohled. Kdyby činnost měla znaky zaměstnání, platformový pracovník by se považoval za zaměstnance, pokud by to platforma nevyvrátila. Definice takzvané závislé práce neboli zaměstnání by se ale měla změnit. Zpřísnit se má i postup u nelegální či nehlášené práce. Vyplývá to z návrhu zákona o platformové práci, který má dnes projednat vláda. Odbory změnu definice zaměstnání odmítají. Podle nich povede ke švarcsystému. Své výhrady mají i ombudsman a hospodářská komora.
Zákon o platformách přebírá unijní směrnici z roku 2023, která má v celé sedmadvacítce zaručit minimální pracovní podmínky platformových sil a ochranu jejich osobních údajů. Pravidla mají členské státy zavést do praxe do 2. prosince, jinak jim hrozí sankce. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) opakovaně uvedl, že ČR volí minimalistický přístup, aby se nezatěžovali zaměstnavatelé.
Podle autorů zákon zavádí vyvratitelnou domněnku pracovněprávního vztahu. Platformový pracovník by se považoval za zaměstnance, pokud by splňoval znaky závislé práce a platforma aspoň jeden z nich nevyvrátila. Navrhovaná změna definice závislé práce bude mít podle autorů „zásadní dopady pro závěr“, zda činnost představuje zaměstnání.
Nově má jít o závislou práci, pokud je jménem zaměstnavatele, zaměstnanec ji pro něj dělá osobně a je podřízený. Nadřízenost a podřízenost platí tehdy, pokud zaměstnavatel práci organizuje, kontroluje, pracovník ji dělá podle jeho pokynů a v určené pracovní době. Platit musí všechna kritéria. Závislá práce je za odměnu, na zaměstnavatelovy náklady a odpovědnost a na jeho pracovišti či dohodnutém místě.
Platformy by se musely do konce ledna příštího roku zapsat do evidence zaměstnavatelů v jednotném měsíčním hlášení (JMHZ). Musely by pracovníky o svých automatizovaných systémech informovat a dopady systémů na pracovní podmínky a rovné zacházení každé dva roky vyhodnocovat. Nad rozhodnutími musí být lidský dohled. Norma upravuje nakládání s pracovníkovými osobními údaji.
Změnit se má přístup k nelegální a nehlášené práci. Její zjištění inspekce práce oznámí sociální správě. Ta firmám či jednotlivcům, kteří umožní pracovat nelegálně či bez nahlášení pracovníka do JMHZ, doměří sociální a zdravotní pojištění jako zaměstnavateli. Stanoví ho za poslední rok, pokud neprokážou kratší čas. Cizinec bez zaměstnanecké karty či pracovního povolení se má brát jako zaměstnanec. Případný zaměstnavatel by mu po odhalení musel doplatit mzdu a státu odvody, a to z výdělku 1,5násobku průměrné mzdy za každý měsíc nelegální práce, když by neprokázal jinou odměnu. Nesrovnání dluhu vůči státu do tří měsíců by mělo dopad na všechny v dodavatelském řetězci.
Podle podkladů přes digitální platformy pracuje až 546.000 lidí. Z nich 139.000 platformovou práci vykonává přes 20 hodin týdne či z ní má víc než polovinu příjmu. V menším rozsahu ji pak pravidelně dělá 257.000 osob, nárazově a příležitostně 150.000.
Odbory novou definici zaměstnání odmítají. Podle nich by vedla ke švarcsystému a stát by přišel až o desítky miliard korun. Také kancelář ombudsmana požaduje ponechání nynější definice. Hospodářská komora nesouhlasí s nastavením u nelegální či nehlášené práce.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}